Cílem péče o astma je uvedení a udržení klinických projevů pod kontrolou po dlouhá období. Je-li astma pod kontrolou, mohou pacienti zabránit rozvoji většiny záchvatů, vyhnout se nepříjemným příznakům přes den i v noci a udržet plnou tělesnou aktivitu.
Alergickou rýmu a především průduškové astma bývá nutné léčit preventivními léky, které působí protizánětlivě a které se především aplikují pravidelně ve formě aerosolu či jemného prášku vdechnutím přímo na místo určení, tj. do průdušek.
Trvalá léčba protizánětlivými léky, z nichž neúčinnější jsou inhalačně podávané kortikosteroidy, je indikována od 2. stupně astmatu, tj. od lehkého perzistujícího astmatu. Inhalační kortikosteroidy jsou v současné době protizánětlivým lékem první volby. U astmatu se navíc používají i léky na rozšíření průdušek, které by se ale měly používat jen při potížích. Nejsou určeny k pravidelnému podávání. Při častých dechových obtížích je nutné včas zvýšit léčbu preventivní.
Moderní preventivní léčba je schopna astma velmi dobře léčit a jeho aktivitu ztlumit natolik, že většina nemocných nemusí být nijak omezována v běžných životních aktivitách, včetně sportu.
Astmatik si musí být vědom, že preventivní léky musí užívat i v období, kdy nemá žádné potíže
Nezbytná je proto spolupráce alergika a astmatika v léčebném programu, pochopení jeho rodiny, jeho výchova a informovanost o tom, co jsou alergie a astma, co je jejich podstatou. Pacienti musí pochopit, že je účelné léčit nemoc nejen dlouhodobou léčbou léky, ale že je třeba také přijmout určitá opatření ve způsobu života. Při pochopení těchto zásad lze dosáhnout toho, aby astmatik žil plnohodnotný život bez příznaků astmatu.
V současné době je k dispozici řada účinných moderních léků, které dokážou astmatický zánět v průduškové sliznici tlumit a zabránit vzniku nevratných změn průduškové stěny. Podmínkou úspěšné léčby je včasné rozpoznání astmatu v jeho počínajících příznacích, které jsou často netypické nebo skryté.
Včasná diagnóza vede k časné léčbě
V České republice se v průměru opožďuje poznání a stanovení diagnózy o 2,1 roku. Nepoznané a neléčené astma je rizikem pro trvalé změny ve funkci plic. Diagnóza astmatu je postavena na vyhodnocení potíží a potvrzení stavu průdušek spirometrickým vyšetřením, které prokáže vratnou obstrukci v dýchacích cestách a průduškovou hyperreaktivitu. Diagnózu astmatu není možno stanovit jen samotným potvrzením alergie.
Nedostatečně léčené astma je drahé
Ekonomická analýza zdravotních služeb ukázala, že v případě přímých nákladů, jako jsou výdaje za léky a náklady na hospitalizaci, jsou náklady na špatně léčeného pacienta o 37 % vyšší než náklady na nemocného léčeného správně. V případě nepřímých nákladů, jako jsou např. nemocenské dávky a dřívější odchod do důchodu, jsou náklady vyšší o 25 %.
Podle švýcarské studie mohou exacerbace zvýšit náklady na péči o astmatické pacienty téměř šestkrát. Exacerbace úzce souvisejí se zvýšeným rizikem přijetí na jednotku intenzivní péče, hospitalizace a následné, většinou dlouhodobé pracovní neschopnosti. Pacienti, kteří trpí lehčí formou astmatu, vyhledávají lékaře více než dvakrát častěji než lidé se středně těžkým astmatem. Lehké astma je spojeno s vyššími náklady na lékařské konzultace a dodatečné prohlídky než všechna další stádia nemoci. Nejvyšší náklady jsou na léčbu obtížně léčitelného astmatu. Bylo vypočítáno, že roční náklady na léčbu pacienta s obtížně léčitelným astmatem představují 330 tisíc Kč.
Vložit komentář