Dosavadní výzkumy o vlivu „hodných“ probiotických bakterií na výskyt alergických onemocnění u dětí přinesly rozporuplné výsledky. Proto finští vědci uspořádali dlouhodobou a rozsáhlou studii s téměř 900 matkami – alergičkami a jejich dětmi.
Polovina sledovaných žen užívala v posledním měsíci těhotenství probiotika, druhá polovina placebo. Narozené děti dostávaly stejný přípravek (probiotika/placebo) do šesti měsíců. Vědci průběžně sledovali zdravotní stav dětí. Ve věku pěti let byl výskyt alergických chorob (sezónní rýmy, atopického ekzému a astmatu) takřka stejný u dětí, které užívaly probiotika (53 %), jako u dětí které dostávali placebo (55 %).
Rozdíl ve výskytu alergií byl však u dětí, které se narodily císařským řezem. Ve skupině dětí, které užívaly probiotika, se alergie vyskytovala ve 24 %, zatímco z dětí na placebu trpělo alergiemi 40 %. Tento jev vědci vysvětlují tím, že při porodu císařským řezem nepřijdou novorozenci do kontaktu s matčinými „probiotickými“ bakteriemi, které žijí v pochvě a při prostupu porodními cestami se dostávají do zažívacího traktu dítěte. Pak má jejich doplnění formou potravních doplňků význam.
Vložit komentář