MUDr. Milan Cabrnoch, lékař a europoslanec neskrývá, co ho napadne, když se řekne osteoporóza.
Počáteční stadia osteoporózy na sobě nezpozorujeme. Kostní hmoty však s věkem ubývá, kosti křehnou, až najednou dojde k úrazu, často prvnímu projevu tzv. řídnutí kostí.
Co se děje v kostech
Kosti jsou velmi složitým orgánem, který má mnoho funkcí a tomu odpovídající důmyslnou stavbu. Nejsou jen oporou pro svaly a ochranou pro vnitřní orgány, ale jsou metabolicky aktivní tkání. Navíc jsou zásobárnou vápníku, fosforu a dalších důležitých látek. Uvnitř kostí dochází ke krvetvorbě – u malých dětí téměř ve všech, u dospělých jen v plochých kostech, jako jsou například pánevní a lebeční kosti, případně hrudní kost.
Na povrchu kosti je vazivový obal, tzv. periost. Pod ním je „skořápka“ pevné kosti (compacta), která je tvrdá a obaluje kost trámčitou (spongiosu), která vypadá zhruba jako zkostnatělá mořská houba. Mezi trámčinou je kostní dřeň, buď červená – zde probíhá tvorba krevních částic – především červených a bílých krvinek, destiček…, nebo žlutá, kde je aktivní krvetvorná tkáň nahrazena tukem. V dlouhých kostech najdeme dutinu vyplněnou pouze v dospělosti obvykle žlutou kostní dření.
Kostní tkáň není jen pevná, ale i pružná. Pevnost zajišťují minerální látky, především vápník a fosfor, za pružnost je odpovědný kolagen. Kost není neměnná, ale po celý život se přestavuje. Kostní hmota obsahuje totiž buňky: jedny kost „staví“ – produkují kostní hmotu (osteoblasty), druhé ji odbourávají (osteoklasty). V dětství a mladé dospělosti (zhruba do 25 až 30 let) převažuje tvorba kostní hmoty, potom až do konce páté životní dekády se udržuje vyvážený stav a později (u žen po menopauze) dochází k úbytku kostní hmoty. Je-li tento úbytek rychlý, nebo nebyla–li v mládí vytvořena „zásoba“ kostní hmoty, dochází k řídnutí kostí, osteoporóze, která se projeví někdy bolestmi, především páteře, ale velice často až svými důsledky, chorobnými zlomeninami (patologickými frakturami) po minimálním úrazu, zvýšené námaze, nebo bez zjevné příčiny. Nejčastějšími místy zlomenin je krček stehenní kosti, obratle, případně dochází ke komplikované zlomenině předloktí.
Fakta o osteoporóze
- Osteoporotické fraktury nejsou jen zdravotním problémem jednotlivců, ale jsou i sociálním a ekonomickým problémem.
- Osteoporózou trpí zhruba 8 % populace. Odhaduje se, že v České republice má osteoporózu kolem 800 000 lidí.
- Během svého života utrpí osteoporotickou zlomeninu každá třetí žena a každý pátý muž.
- Udává se se, že náklady na léčbu osteoporotických fraktur jen v Evropě nyní dosahují 32 miliard euro za rok. V ČR nejsou současné náklady na léčbu k dispozici.
- V souvislosti s prodlužujícím se věkem bude pacientů s osteoporózou rychle přibývat.
- Předpokládá se, že počet osteoporotických zlomenin a náklady na jejich terapii se během příštích dvou desetiletí zdvojnásobí.
- Osteoporóze se dosud nedostává takové pozornosti, jakou by si zasloužila, přestože jí lze do značné míry lze předejít, může být snadno diagnostikována i léčena.
- Po osteoporotické zlomenině podle různých statistik do roka zemře až 16 % šedesátiletých, ale až 30 % sedmdesátiletých pacientů, 30 až 40 % postižených zůstane odkázáno pro nepohyblivost nebo jiné následky trvale invalidní, odkázáno na pomoc druhých.
- Osteoporóza postihuje daleko častěji ženy než muže.
Proč někdo onemocní a druhý ne
Na rozvoji osteoporózy se podílí celá řada faktorů. Jde o chorobu, která má genetický podklad, jenž se projeví při souhře dalších okolností. Klíčovou roli přitom hrají u žen estrogeny, u mužů testosteron, příjem vápníku a vitaminu D po celý život, pohyb a zlozvyky. Je nesmírně důležité, aby na budoucnost kostí svých dětí myslely maminky již od nejútlejšího věku svých ratolestí. Záleží na tom, jak se budou od malička stravovat a pohybovat, aby si vytvořily dostatek kostní hmoty pro celý život.
Genetické dispozice se projeví „navenek“ křehčí stavbou kostry, ale hlavně přítomností osteoporózy u pokrevních příbuzných.
Pohlavní hormony mají na obnovu kosti pozitivní vliv. Proto k rozvoji osteoporózy dochází nejčastěji po přechodu, kdy vaječníky přestávají estrogeny vyrábět. V indikovaných případech je vhodné zvážit užívání hormonální substituční terapie. U mužů bývá pokles produkce pohlavních hormonů pozvolnější a u mnoha zůstává na určité výši po celý život. Proto muži netrpí osteoporózou tak často. Dívky a ženy trpící mentální anorexií onemocní obvykle osteoporózou i před klimakteriem.
Vápník je spolu s fosforem nejdůležitější kostní minerál. Aby se v mládí vytvořily dostatečně pevné kosti, a později se udržely v dobrém stavu, je nutné denně přijmout 1 gram tohoto prvku a to ještě s 400 jednotkami vitaminu D. Bez něj se vápník dostatečně nevstřebává a neusazuje se do kostí. Ve stáří se vápník vstřebává pomaleji a v menším množství než v mládí. Optimální zdroj minerálu je mléko a mléčné výrobky (odtučněné mléko, jogurty a tvrdé sýry), dále je obsažen v mořských rybách (sardinkách), vejcích, ořechách a některé zelenině. Kdybychom však chtěli uhradit denní příjem například jen z vajec, museli bychom jich sníst asi 90, tuňáka bychom museli pozřít několik kilogramů. Ve vyšším věku se zkrátka bez dodání vápníku a vitaminu D v náhradní formě (potravní doplňky či léky) neobejdeme.
Pohyb má neméně důležitý vliv. K osteoporóze dochází několikanásobně rychleji při dlouhodobé nepohyblivosti (například v důsledku jiného onemocnění), sedavý způsob života má podobně zhoubný vliv. Není nutné usilovně navštěvovat fitness centra. Vhodný pohyb je i chůze (denně minimálně 1500 m) nebo půlhodinová jízda na kole. Vhodné jsou všechny druhy fyzické aktivity včetně tance, procházek, které jsou prováděny optimálně denně, minimálně třikrát až čtyřikrát týdně.
Zlozvyky přispívající k rozvoji osteoporózy jsou takřka tytéž jako u jiných chorob. Jde o negativní působení kouření a alkoholu na kostní metabolismus. Kofein podporuje vyplavování vápníku z kostí, takže bychom si měli dávat pozor nejen na množství vypité kávy, ale i na nápoje obsahující kofein.
Existují však i další negativní vlivy, například užívání některých léků či přítomnost jiné choroby.
Mám osteoporózu – co dál?
I s touto chorobou lze žít. Je však nutné, aby byla rozpoznána a léčena. Situace není optimální nikde na světě. Jen zlomek pacientů, kteří dokonce osteoporotickou zlomeninu již prodělali, je adekvátně léčen. Zda může hrozit osteoporóza i vám, se dozvíte z následujícího testu. K diagnóze nestačí obyčejný rentgenový snímek, ale je nutné provést vyšetření na celotělovém densitometru. Je-li zjištěna nižší hustota kostí, pak by pacient měl užívat léky (bifosfonáty, například aledronát, bondronát…), dbát na dostateční příjem vápníku a vitaminu D (ten ze stravy obvykle nestačí), poradit se případně o pozitivním vlivu nasazení hormonální substituční léčby, provozovat přiměřenou fyzickou aktivitu a vzdát se některých zlozvyků…
V červnu 2005 vzniklo České národní fórum proti osteoporóze,jehož cílem je upozorňovat nejen veřejnost, ale i oficiální instituce na závažnost osteoporózy, protože této chorobě lze do značné míry předejít, případně ji včas diagnostikovat a léčit.
Vložit komentář