Svou roli tu hrají vrozené dispozice, traumata, a nadměrné přetěžování. Osteoatróza může postihnout jakýkoli kloub, ale nejčastěji se objevuje v kyčlích a kolenou – tedy v nejnamáhanějších kloubech nesoucích váhu celého těla. Co se v kloubu děje? Zpočátku dochází k rozvolnění povrchu kloubní chrupavky a dále k postupnému ubývání tohoto chrupavčitého krytu. U pokročilých onemocnění chrupavka v podstatě chybí. V průběhu choroby dochází i ke změnám tvaru přilehlé části kosti, v níž se tvoří dutiny (cysty) a výrůstky (osteofyty).

Pacienta upozorní nemocný kloub nejprve bolestí po zvýšené námaze a ranní ztuhlost kloubu. Potom se přidává klidová bolest, která je velmi nepříjemná a časem se stupňuje do té míry, že nemocného budí ze spánku. Pacient ji může vnímat i v jiných než postižených oblastech. Například při postižení kyčlí mohou bolet kotníky i křížová oblast. V pokročilém stadiu je bolest pálivá, škubavá, bodavá a trvalá. Možná, že ještě více než bolest, pacienta vyčerpává omezení pohyblivosti.

Léčbu by měl vést odborný lékař – ortoped. V první řadě je nutné vyloučit nevhodný pohyb a případně redukovat nadměrnou hmotnost. Nejde jen o sport (vytrvalostní běh, skoky, dlouhé pochody), ale i dlouhé stání či zahradničení vkleče. Naopak prospěšné je plavání, aquagymnastika a jízda na kole. Medikamentózní antirevmatická léčba pouze tlumí projevy choroby, odstraňuje bolest, ale neřeší příčinu. Po odeznění bolestivého stadia je nutné zahájit léčbu směřující k ochraně chrupavky a zpomalení postupu artrózy. Dnešní medicína má prostředky jak ve formě pilulek, nápojů, tak i injekcí. Po čase artróza obvykle dospěje do stadia, kdy je chirurgický výkon neodkladný. Definitivním řešením na poměrně dlouhou dobu je náhrada kloubu kloubem umělým.

Samotné chirurgické ošetření nestačí. Od prvních projevů artrózy by měl pacient absolvovat zácvik rehabilitačního cvičení a pravidelně se mu věnovat. To platí i pro předoperační období i časnou pooperační fázi a vhodná forma pohybu by měla být součástí denního režimu po zbytek života.