Lidé se střevními záněty prožívají covid-19 a očkování stejně jako zdraví

Pacienti se střevními záněty prožívají covid-19 a očkování stejně jako zdravá populace. Dosud experti na trávicí trakt předpokládali, že je tato skupina nemocí více ohrožena a očkování u nich nevytvoří tolik protilátek jako o zdravých. Studie provedená Klinickým a výzkumným centrem pro střevní záněty ISCARE, kterou nyní publikoval prestižní americký časopis Inflammatory Bowel Disease, však tyto teorie zcela vyvrací. Idiopatické střevní záněty (IBD), tedy především Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu, má v Česku asi 60 000 lidí. Lékaři odhadují, že do čtyř let číslo vzroste až na 70 000.

„Sledovali jsme více než 600 pacientů s IBD záněty v souvislosti s nákazou koronavirem a s očkováním a porovnávali výsledky se zdravou populací. Vůbec poprvé se tak například prokázalo, že průběh nákazy se u lidí se střevními záněty nijak neliší od těch, kteří jsou zdraví. A že očkování vytváří pacientům stejnou hladinu protilátek jako těm, již střevními záněty netrpí. Pokud IBD pacienti nemoc prodělají, reaguje jejich imunitní systém lépe než u těch, jimž se nákaza vyhnula,“ shrnul nejzajímavější výsledky prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a první místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS).

Specialisté se dosud obávali, že pacienti s autoimunitními chorobami, mezi něž střevní záněty patří, zareagují kvůli své nedobře fungující imunitě na nákazu hůře a také že si nevytvoří po očkování proti covidu-19 dost protilátek. „Když jsme totiž očkovali pacienty s IBD záněty proti pneumokokovi nebo chřipce, museli jsme jim dávat více dávek, protože zkrátka nevytvářeli dost protilátek. O to důležitější je poznání, že u vakcíny proti covidu tomu tak není. Studie je pro nás, specialisty, zlomová,“ vysvětluje prof. Lukáš. Informace, které měli dosud čeští specialisté k dispozici ze zahraničí, byly podle experta na choroby trávicího traktu roztříštěné.

V ISCARE sledovali reakce na očkování proti covidu mRNA a vektorovou vakcínou u přesně 602 lidí se střevními záněty. Měřili jim protilátky po 8 týdnech a poté znovu po 26 týdnech od dokončené vakcinace a porovnali je se 170 zdravými očkovanými. „Hladina protilátek a rychlost poklesu se v obou skupinách nijak nelišila, i pro IBD pacienty tak platí doporučení, že by se měli nechat očkovat třetí dávkou,“ pokračuje prof. Lukáš. Studie obecně prokázala vyšší hladinu protilátek u těch, kteří dostali mRNA vakcínu. Potvrdila také, že léky na střevní záněty nijak neovlivňují tvorbu protilátek, a tak lékaři nemusí svým pacientům s IBD záněty kvůli covidu měnit ani přerušovat již zavedenou terapii. Střevní záněty patří mezi civilizační choroby a jen u Crohnovy choroby se za posledních dvanáct let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000. „Důvodem růstu výskytu střevních zánětů jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, které nás obklopuje. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva – centrály veškeré imunity – neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami bohatými na různé chemikálie,“ dodává prof. Lukáš. Střevní záněty postihují stále častěji mladší ročníky – platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15 a 30 lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u 15–20 %. Častým příznakem střevních zánětů je krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí nebo časté nucení na stolici. Pacientům pomáhá především biologická léčba. Významné zlepšení péče představuje dle lékařů zavedení biosimilárních biologik, které snížily náklady na léčbu a zlepšily dostupnost terapie pro všechny potřebné pacienty.

Ke studii i k pravidelným kontrolám chronických pacientů využívají lékaři v ISCARE telemedicínu. „Kontroly pacientů provádíme s pomocí webové aplikace, tzv. IBD asistent, přes niž lidé se svým lékařem komunikují, posílají naměřené hodnoty a vyplňují dotazníky. Pacienti si systém pochvalují, šetří totiž čas a peníze za dojíždění do centra – někteří k nám cestují z velké dálky. Lékař se jim paradoxně věnuje mnohem více, než když ho vidí jednou za dva měsíce při kontrole – on-line je s nimi v mnohem intenzivnějším styku,“ popisuje prof. Lukáš s tím, že virtuální klinika umožňuje pacientovi požádat si o e-recept, žádanku či objednání na vyšetření. Od ledna příštího roku bude dálkové monitorování pomocí telemedicínských nástrojů platit zdravotní pojišťovna.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.