Kojenecký věk

„Novorozenec s vadou vzhledu je vždy pro rodiče zklamáním“ říká MUDr. Štěpánka Čapková z Dětského dermatologického oddělení FN Motol. Zarudlá a mokvající kůže narušuje vazbu s matkou. Jakékoli spontánní doteky často střídá úzkostlivá aplikace předepsaných léků. Otec pociťuje nedostatečnost v péči o dítě, cítí se odstrčený vazbou matka-nemocné dítě. Je velmi vhodné otce také do péče vtáhnout. Při léčbě je velmi důležitá jak osobnost matky, tak ale i podpora partnera a vztah lékař-rodiče.

Batolecí a předškolní věk

Děti nejvíce trápí záchvatovité svědění. Škrábání bývá často výrazem frustrace a podrážděnosti. Současně je škrábání zbraň jak získat nějakou výhodu a připomenout rodičům jejich bezmocnost. Ošetřování kůže musí dítě vnímat jako naprostou samozřejmost.

Mladší školní věk

Dítě se mezi vrstevníky ve škole orientuje na sport, zájmovou činnosti, školní povinnosti. Potřebuje a snaží se uspět. Pokud se mu podaří zakrýt místa postižená atopickou dermatitidou oděvem a AD ho neomezuje v oblíbených aktivitách, nedělá dítěti AD problémy ani v rodině. U závažného průběhu AD má dítě vztek, strach, pocit méněcennosti. Nezřídka přicházejí také deprese a pocit viny, že je rodině přítěží.

Období dospívání

Vědomí samostatnosti si dospívající tvoří přeměňováním a odmítáním hodnot rodičů, ztotožňují se s normami svých vrstevníků. Atopická dermatitida je problém. Nespolupracují, nedodržují léčebný režim, boří zavedená léčebná pravidla.

AD nelze brát jinak než jako výzvu k léčbě

Účinná a kvalitní léčba musí být společným cílem lékaře, pacienta i jeho rodiny. Jde hlavně o získání kontroly nad příznaky onemocnění a předcházení vzplanutí. Smyslem léčby je zkvalitnit život dítěte a tím celé rodiny.