Je tradičně označována jako „senná rýma“, ale jde o alergii na pyly. Proto mluvíme o polinóze nebo o sezonní pylové alergii. Pylová zrna obsahují alergizující bílkoviny. Některá z menších pylových zrn jsou roznášena větrem (větrosprašné rostliny), jiné roznáší hmyz (hmyzosprašné).
Pyly větrosprašných rostlin jsou častěji příčinou alergie. Přenášejí se i na velké vzdálenosti, což vysvětluje, že někteří lidé reagují alergicky na pyly rostlin, které v jejich bezprostřední blízkosti nerostou. Pyly hmyzosprašných rostlin jsou uvolňovány v malých množstvích rostlinami, které mají nápadně zbarvené květy, které sladce voní, a proto také přitahují hmyz. Tyto druhy pylů se ani v ovzduší nevyskytují, jejich množství je malé, šíří se jen na malé vzdálenosti a většině lidí nevadí.
Příznaky
V průměru stačí 10 až 20 pylových zrn v 1 m3 k vyvolání alergické rýmy. Koncentrace pylů v ovzduší je také ovlivněna počasím. Horké, suché počasí napomáhá šíření pylů stejně jako vítr. Naopak déšť sráží pyly dolů na zem a riziko obtíží snižuje.
Sezonní rýma se obvykle projevuje silným svěděním očí, nosu a pocitem svědění či pálení v krku. Bývá přítomen vodnatý výtok z nosu, nebo naopak ucpání nosu, které brání dýchání. Časté jsou záchvaty kýchání, někdy i kašle. Komplikací může být ztráta čichu, chuti, zánět vedlejších dutin nosních a astma.
Pylová alergie může vzniknout v kterémkoliv věku. Začátek se posouvá až do předškolního věku. Hlavním obdobím je rozmezí mezi 8. až 20. rokem (vzácně nad 40 let).
<b>HLAVNĺ DRUHY ROSTLIN, KTERÉ mohou být PŘĺČINOU PYLOVÉ ALERGIE:</b>
Trávy – pýr, srha kostřava, medyněk, jílek, kukuřice, lipnice, bojínek, rákos, psárka
Dřeviny – bříza, habr, jírovec, dub, cypřiš, javor, jasan, buk, kaštanovník, olše, vrba, ořešák, líska, olivovník, jilm, topol, platan, lípa
Byliny – pelyněk, řepka nebo hořčice, tolice vojtěška, drnavec, jitrocel, ambrózie, jetel
PYLOVOU SEZONU lze v našich podmínkách rozdělit na tři hlavní období:
1. Jarní období, kdy se v ovzduší vyskytuje hlavně pyl dřevin
2. Letní období s převahou pylů trav
3. Podzimní období, v němž hlavními alergeny jsou pyly vysokobylinných plevelů.
Průběžné informace podává v pylové sezoně Pylová informační služba, která monitoruje situaci na 12 stanicích v ČR. Sídlo PIS ČR je v Brně.
RADY PRO PYLOVÉ ALERGIKY:
Vyloučit úplně kontakt s pyly není samozřejmě možné. Je ale možné podstatně pylovou expozici omezit:
- V sezoně není vhodné jezdit v autě s otevřenými okny.
- Ve vrcholech pylové sezony nepořádáme pikniky a nekempujeme v přírodě.
- Pobyt v přímořských oblastech je vhodný i proto, že je zde méně pylů.
- Při zvýšené koncentraci pylů v ovzduší je nutné omezit větrání, ev. je-li to nutné, větrat přes vedlejší místnost.
- Pylový „vrchol“ trav je přibližně v období mezi 15. květnem až 15. červencem (koncentrace 100 až 500 pylových zrn/m<sub>3</sub>).
- Období maxima uvolňování pylů do ovzduší může být v horských oblastech posunuto až o měsíc. Důležité pro plánování dovolené.
- Sekání trávníků je důležitým preventivním opatřením, ale je pro každého alergika, citlivého na travní pyly, nebezpečné.
- Totéž se týká i plísní, které se v trávě množí.
- Pyly stromů jsou těžší, proto „necestují“ tak daleko a je možno se jim snadněji vyhnout.
- Až na výjimky mohou mít alergici doma květiny. Většina okrasných květin uvolňuje hmyzosprašné pyly.
- Med může obsahovat pylový alergen a vyvolat alergickou reakci.
- Vyhněte se expozici tabákovému kouři.
Vložit komentář