„Pokud se u dítěte projeví alergická rýma jako první onemocnění, stoupá u něj riziko vzniku astmatu až čtyřnásobně. Léčba je nutná, alergická rýma sama vymizí nanejvýš u pětiny pacientů,“ upozornila lékařka.

Alergie je „hysterická reakce těla“ na podněty, proti kterým se zdravé tělo umí bránit. K alergické rýmě i astmatu, což jsou chronická zánětlivá onemocnění dýchacích cest, zdědí člověk vlohy. Až 70 procent astmatiků má i alergickou rýmu a polovina lidí s alergickou rýmou má astma.

„Většina pacientů s alergickou rýmou si nepřipouští, že jde o chronickou obtíž, a proto se neléčí vůbec anebo nesprávně pomocí volně prodejných nosních kapek,“ uvedla lékařka.

O chronické rýmě se podle ní mluví, když příznaky trvají déle než měsíc. Sezónní rýma se projevuje svěděním, kýcháním a zvýšeným výtokem z nosu. Celoroční alergici mívají ucpaný nos. Až 70 procent má alergický zánět spojivek. Někdy bývají poruchy čichu, bolesti hlavy, únava a ospalost.

Alergická rýma neohrožuje život, ale má velký dopad na jeho kvalitu. Každý třetí pacient má podle průzkumu kvůli rýmě problémy s pracovní výkonností, přes polovinu nemůže spát. Lidé si mohou jednoduše zjistit na www.cipa.cz/hodnoceni-alergicke-rymy, zda mají alergickou rýmu.

Vyplněný dotazník mohou přinést do ordinace svého lékaře, který test posoudí, provede případně další vyšetření a nasadí léčbu. Prvním krokem je zavedení a dodržování bezalergenového režimu. Z bytu by měly zmizet záclony, závěsy a koberce, někteří alergologové radí, aby v bytě nebyli ani psi, kočky a další domácí mazlíčci. Pacient dostane léky v tabletách nebo spreji, v některých případech se podává také alergenová imunoterapie.