Obezitou je ohrožena téměř pětina Čechů, hůř si vedou muži. Ženy sice nepatrně méně sportují, zato víc dbají na zdravé stravování. Jaro láká k pohybu venku, ne všechny sporty však svědčí každému. Jaké aktivity nejlépe padnou dětem, mužům, ženám, lidem s nadváhou nebo hubeňourům?
„Pro děti je přirozené běhání. Mají víc rychlých svalových vláken než těch pomalých, tedy inklinují spíš k pohybovým aktivitám rychlostního krátkodobého charakteru. Naopak dospělí mají převahu ve vytrvalostních svalových vláknech pro dlouhodobý výkon stejné intenzity. Obdobně se dá pohlížet i na dělení muži versus ženy – obecně jsou ženy schopnější dlouhodobého stejně intenzivního výkonu, zatímco muži jako prehistoričtí lovci lépe zvládají vysoký výkon krátkodobě,“ vysvětlila Iva Bílková, vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
Co je dobré pro muže, nemusí být pro ženy
V Česku trpí nadváhou 47 % mužů a 33 % žen. Ženy sice méně sportují, průměrně 3,2 hod. týdně oproti 3,6 hod. mužů, zato jsou zvyklé až dvakrát častěji konzumovat zeleninu a ovoce než muži. Při výběru sportu je dobré zohlednit odlišné stavby těl žen a mužů, stále ale vedou osobní preference. „Pohyb musí člověka hlavně bavit. Pro muže jsou vhodnější více silové sporty, podporující stavbu svalové hmoty. Dosáhnou tak zvýšení úrovně testosteronu, zlepšení psychiky a sebepojetí. Nebo kolektivní sporty, při kterých vybijí temperament a podpoří sociální vazby, přirozenou soutěživost a sebevědomí. U žen jsou z hlediska motivace, společenského cítění a seberealizace vhodnější sporty zaměřené na formování postavy: pilates, joging, aerobik, nebo sporty s hlubším spirituálním zaměřením: jóga, tai-chi, Čchi-kung nebo tanec,“ doporučila Iva Bílková.
Ženy častěji než muži podléhají hypermobilitě kloubů, proto by se měly vyvarovat aktivitám, které jejich zvýšené pohyblivosti ve vazivech neprospívají. „Při tzv. dopadových sportech, jako je tenis nebo fotbal, člověk vahou napadá na klouby, které pokud mají predispozici k nějakému postižení, mají větší tendenci se ničit. Lidi s artrózou, osteoporózou, nejčastěji ženy po menopauze, které mají onemocnění v rodině, i lidé s nadváhou by měli být v těchto sportech opatrnější,“ podotkla Iva Bílková.
Sport pro hubené i pro plnoštíhlé
Jinak by měli sportovat lidé s nadváhou a jinak hubení, kteří touží po svalové hmotě. „Člověku, který potřebuje shazovat kila, prospěje sport s vyšší tepovou frekvencí a nízkým zatížením kloubů. Vhodný je tak běh na běžeckém pásu, který tlumí nárazy, dále plavání, rychlostní chůze, nordic walking nebo spinning. Hubenější naopak posílí při silových sportech, jako je lezení na stěně, fitness, bojové sporty, crossfit nebo venkovní posilovaní, tzv. street workout,“ poukázala Iva Bílková.
Sport jako kompenzace sedavého zaměstnáním
Tloustnutí populace způsobuje především sedavý způsob života. V zaměstnání převážně sedí každý třetí Čech ve věku 25 až 64 let. Jedná se více o ženy a o vysokoškoláky, ti alespoň víc sportují ve volném čase. Mezi nejoblíbenější venkovní sporty v teplém počasí patří pěší turistika, běh, cyklistika, fotbal, tenis nebo in-line brusle.
„Pro člověka se sedavým zaměstnáním jsou ideální symetrické sporty s aerobními prvky, jako je běh na rozumnou vzdálenost, bojové sporty, kanoistika nebo lezení na stěně, a sporty odstraňující svalové dysbalance a stres, například jóga, pilates, tai-chi a tanec. Ideálním pohybem je také správně technicky zvládnuté plavání. Nordic walking, cyklistika a in-line brusle oproti ostatním šetří klouby. Stejně jako klasická pěší turistika, při té by však nejen lidé s bolavými bedry a hyperlordózou měli dbát na kvalitu batohu se silnými bederními podpěrami, které drží pánev v neutrální pozici,“ vyjmenovala Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
Sportovat lze v každém věku
Alespoň jednou týdně se pravidelně hýbe třetina obyvatel. Problém je, že fyzická aktivita s věkem upadá. Zatímco ve věku 15 až 24 let sportuje téměř 70 % Čechů, v kategorii nad 65 let je to jen 12,5 % a nad 75 let pouhá dvacetina seniorů. Každé životní období, i stáří, má přitom své příhodné sportovní aktivity.
„Mladší lidé tíhnou k náročnějším sportům na koordinaci, stabilitu a nárazy, které zároveň podporují společenskou integraci – hrají fotbal, ragby, provozují gymnastiku nebo běžecké lyžování. Ve středním věku už člověk vyhledává sporty s nižšími fyzickými nároky, které poskytují socializaci a motivaci pro zlepšování, jako je tanec, některé bojové sporty nebo běh. V pozdějším věku jsou skvělé aktivity zaměřené na vnímání vlastního těla, jeho harmonizaci, s malými fyzickými nároky a se zachováním sociální složky. To nabízí zdravotní cvičení ve skupině nebo s fyzioterapeutem, jóga, plavání, rychlá chůze nebo populární nordic walking,“ uvedla Iva Bílková.
V tiskové zprávě byla využita data Českého statistického úřadu, publikace Statistika sportu: základní ukazatele; Životní podmínky 2017.
Vložit komentář