Kdy a proč jste se začala zajímat o výživu?

Měla jsem to štěstí, že můj špatný zdravotní stav motivoval rodiče k radikální změně stravování i celkové péči o zdraví už když mi byly 4 roky. Vyrostla jsem tedy v prostředí, kde se tělo přirozeně jídlem podporuje, vyživuje i léčí. Od malička jsem měla přístup k bylinkám, vitamínům i bio zelenině z babiččiny zahrádky. Věděla jsem, že při rýmě není dobré pít mléko a na spaní je meduňkový čaj. Později jsem si doplnila odborné vědomosti a dopověděla na otázky proč tomu tak je a bylo mi jasné, že chci tyto zapomenuté znalosti a přehlédnuté souvislosti předávat dál lidem, kteří mají také zájem podporovat zdraví ještě před tím, než o něj přijdou.

Co je vlastně zdravé hubnutí?

Mnoho lidí si pojem hubnutí spojuje hlavně s hladověním nebo s dietami. Já nahlížím na hubnutí v celostním pohledu. Životní styl, fyzická i psychická rovnováha, aktivní přístup k životu a láska ke svému tělu. Pokud jde o jídlo, je to trvalá a bezpečná úprava jídelníčku, která je udržitelná bez jo-jo efektů a trápení s dogmatickými dietami. Navíc, každý jsme jedinečný – svou tělesnou konstitucí, genetickou výbavou, životní náplní… takže neexistuje jeden univerzální recept na hubnutí aplikovatelný na každého člověka bez rozdílu. Proto tolik lidí zjišťuje, že dieta nebo doporučená strava, která tak báječně pomohla kamarádce, u mě například vůbec nezabírá. Dokonce je ověřeno, že některé diety nebo např. držení půstu jsou pro určité konstituční tipy lidí naprosto nevhodné, ba dokonce zdraví škodlivé.

Jaké jsou nyní populární metody hubnutí a jaký na ně máte názor?

Výživová poradkyně a fitness koučka Monika Divišová

Populární jsou v dnešní době jídelníčky s přesně spočítaným obsahem živin a energetickou hodnotou. Teoreticky a technicky je to správně, ale většinou je pak velmi těžké tuto teorii aplikovat dlouhodobě do každodenního rodinného života plného dětí, cestování a narozeninových oslav. Pak jsou tu paleo a metabolické diety, na který je toho spousty inspirujícího, ač mnohdy těžko dlouhodobě udržitelné. Jsem názoru, že každý krok směrem k lehčímu a výživnějšímu jídelníčku se počítá!! Každá malá změna za smažené řízky a bílé rohlíky je pro zdraví skvělá. Možná hned nezpůsobí žádaný úbytek váhy, ale rozhodně nastartuje cestu ke zdraví.

Jaký je poměr mezi stravou, psychikou a pohybem, co se týče regulace tělesné hmotnosti?

Všechny vyjmenované složky mají v procesu regulace tělesné hmotnosti svou nezastupitelnou roli. Jak už jsem zmiňovala – člověk není jenom tělo, které přijímá potravu a podle toho jakou, kdy a jak, buď tloustne, nebo netloustne. Strava je pro regulace tělesné hmotnosti alfou a omegou – ano, ovšem ke stravě patří nejen její složení a množství, ale také kvalita a „čistota“, způsob přípravy (např. je rozdíl v tom, zda tutéž surovinu jíme syrovou, dušenou, pečenou nebo smaženou, dokonce i v tom, zda je vařená v normálním hrnci nebo v papiňáku – jídlo do sebe přijímá všechny tyto informace a ty pak vchází do našeho těla. Je tedy potřeba vzít v úvahu i tento pohled. Co se týče pohybu, opět nelze dát univerzálně platný recept, protože někteří z nás mohou sníst, na co přijdou, a přesto takřka nepřiberou, zatímco jiní se jenom projdou kolem cukrárny a naskočí jim půl kila. Teď to trochu zlehčuji, ale v podstatě to takto podobně opravdu funguje. Někdo tedy k udržení své optimální hmotnosti potřebuje denně hodinu fyzického pohybu, zatímco jinému stačí projít se o víkendu po lese. Samozřejmě pohyb není důležitý jen z hlediska hmotnosti, ale především pro udržení celkové fyzické kondice, což oceníme hlavně s věkem… Psychika hraje stejně důležitou roli jako fyzické zdraví. Jak už dnes víme, první rovina, ve které se zrcadlí jakýkoli problém, je právě rovina psychická. Pokud nereagujeme, přesune se problém do roviny fyzické = doslova se zhmotní v těle. Příkladem může být třeba to, když někdo pociťuje trvale nedostatek pozornosti, péče, lásky – tedy trpí nedostatkem „sladkosti života“ – a nahrazuje si ji konzumací sladkých jídel – např. čokoládou apod., což vede k nadváze. Jiným příkladem může být člověk, který se něčeho ve svém životě tolik obává a nechce se s tím vůbec setkat, že si vytvoří podvědomou obranu v rovině těla – nadváhou / tukovou vrstvou/ se chrání před kontaktem s realitou… Samozřejmě ani tyto příklady neplatí všeobecně.

Co byste doporučila lidem, kteří zkusili už kde co, jsou prakticky celý život na dietě a stejně se jim nedaří zhubnout?

Nehledejte zázračný návod, začněte tím, co vás baví a chutná. Zapojte vše, co už znáte (po řízku a buchtě se fakt nehubne), použijte zdravý rozum. Nechte se opečovat… Nechte si poradit od zkušeného odborníka.

Máte nějakou ověřenou radu, kterou byste mohla předat dál?

Zapojte každý měsíc jednu novou „zdravou“ potravinu. Najděte si recept, který bude chutnat celé rodině a hlavně vám. Za půl roku už budete jíst méně bílého pečiva i sladkostí, protože nebudete mít kdy je jíst. A rozhodně to nebude metodou zakazování.