Nastávající matky hemofiliků na interrupci nemusí

S nepochopením lékařů i svého okolí se někdy setkávají ženy, které přivedou na svět hemofilika. Zvláště když obvykle dopředu vědí, že jejich syn bude s poruchou srážlivosti krve bojovat celý život. Ženy, které jsou takzvané přenašečky hemofilie, ale samy nemocné nejsou, mohou onemocnění přenášet do další generace. „Díky moderní léčbě většina rodin život s hemofilikem zvládá,“ podotýká k tomu Kateřina Altmanová, místopředsedkyně sdružení Hemojunior.

 

Ženy, v jejichž rodině se dědí hemofilie, nemají snadnou situaci. Ačkoliv touží po dítěti, vědí, že když budou mít syna, s velkou pravděpodobností se narodí s touto nemocí. Když se přesto rozhodnou pro těhotenství, mají některé i dnes negativní zkušenost se svojí rodinou i lékaři, kteří je tlačí k interrupci. „Od primáře gynekologicko-porodnické kliniky jsem si vyslechla, jak je nezodpovědné, že jsem nešla na odběr plodové vody a genetické testy, když máme v rodině hemofilii a jestli nevím, kolik stojí stát hemofilik peněz,“ říká jedna z maminek. „Byl to doposud nejtěžší vnitřní boj v mém životě,“ popisuje rozhodnutí mít dítě další z přenašeček.

Nepříliš dobrou zkušenost s některými lékaři má i Kateřina Altmanová. „Věděla jsem už dopředu, že chci syna nechat přijít na svět, i kdyby měl hemofilii. Nátlak lékařů byl tehdy velký a nevzpomínám na to úplně ráda,“ říká. „Strašili mě větou: co jednou řeknete svému synovi, až se vás zeptá, proč se narodil nemocný.“

Přitom je hemofilie zvládnutelná takzvanou profylaxí, tedy pravidelným nitrožilním podáváním faktoru krevní srážlivosti, který hemofilikům chybí. Jejich život se pak až na drobná omezení nijak neliší od zdravých vrstevníků. Injekce s faktorem nejprve aplikují lékaři, dítě se to obvykle bezpečně naučí už ve školním věku.

Podle primáře dětské hematologie MUDr. Vladimíra Komrsky z Fakultní nemocnice Motol je možné, že se maminky u některých lékařů stále setkávají s návrhem na ukončení těhotenství, ačkoliv dnes už je jasný trend nechat dítě přijít na svět bez ohledu na to, zda bude hemofilik, či nikoliv. „Musíme si uvědomit, že hemofilie je velmi vzácná nemoc, se kterou se mnozí lékaři setkají třeba jednou za život. Vycházejí pak z toho, že se kdysi maminky nabádaly, aby těhotenství přerušily a hemofilika neporodily. Pamatují si, že hemofilici kdysi končili kvůli krvácení do kloubů jako invalidé na vozíku, což dosud můžeme vidět v rozvojových zemích. U nás to už ale s příchodem moderní profylaktické léčby neplatí,“ zdůrazňuje. Malých hemofiliků dnes žije v České republice zhruba 220.

Ještě náročnější je pro nastávající matky nátlak rodiny a přátel. „Nejtěžší je se vyrovnat s okolím. Hodně lidí řekne, že by nechtěli porodit nemocné dítě, pokud by o nemoci věděli dopředu. To není příjemná situace,“ popisuje Kateřina Altmanová. Podle Vladimíra Komrsky jde o předsudky dané zastaralými informacemi. „Malí hemofilici žijí jako normální kluci a věnují se normálním životním aktivitám jako všichni jejich vrstevníci. Samozřejmě, že jim nedoporučujeme některé sporty, třeba hokej, fotbal nebo bojové sporty, kde je přece jenom riziko úrazu větší, ale mohou směle jezdit na kole, dělat atletiku, plavat či chodit po horách,“ podotýká s tím, že když mezi dětmi hemofiliky dělal průzkum, jak jsou spokojení se svým životem, nelišil se jejich postoj od postoje jejich zdravých kamarádů. „Prakticky jsme se nesetkali s tím, že by kvůli své nemoci trpěli nějakým pocitem méněcennosti či se potýkali s vyřazením z kolektivu,“ dodává hematolog Vladimír Komrska.

Média opakovaně zveřejňují informace o tom, že hemofilici patří k nejdražším pacientům. „Ve škole pak dítě slyší, že rodiče jejich spolužáků říkají, že stojí stát spoustu peněz,“ podotýká Kateřina Altmanová. Podle Vladimíra Komrsky je medializace podobných informací nešťastná. „Zveřejňují se případy nejdražších pacientů, jenže jde o výjimky s určitými komplikacemi. A i když obecně léčba hemofiliků není nejlevnější, díky ní vyrůstají lidé, kteří jsou schopni plnohodnotně se zapojit do společnosti a svou prací přispívat k jejímu rozvoji. Nesmíme zapomenout na fakt, že duševní vývoj hemofiliků je naprosto normální, se stejným rozložením inteligence jako v běžné populaci.“

Podle Kateřiny Altmanové je třeba bourat mýty kolem hemofilie. „Některé věci jsou samozřejmě těžké, když třeba musíte řešit, že nemůžete synovi dovolit jet se školou na kurz lyžování. Je samozřejmě třeba informovat budoucí matky o takových možných úskalích, že se například dítě musí více hlídat, ale jejich rozhodnutí je třeba respektovat.“ Doktor Komrska s tím souhlasí: „Maminky by se neměly bát. Z jejich dětí vyrostou normální lidé s běžným způsobem života. Mají samozřejmě více starostí, doporučujeme jim například, aby batolatům všívaly do oblečení chrániče na lokty a kolena, aby jim po pádu nezačalo krvácení do kloubů. Je ale třeba zdůraznit, že výsledky profylaktické léčby jsou výborné a trocha nepohody spojená s injekcemi se bohatě vyplatí, protože hemofilici projdou celým svým životem bez poškození pohybového aparátu.“

Budoucím maminkám pomáhají organizace, jako je Hemojunior. „Snažíme se s každou individuálně řešit její situaci a pomoci jí v rozhodování. Konečné rozhodnutí je ale samozřejmě na nich, my jim můžeme předat jen informace a naše zkušenosti,“ dodává Kateřina Altmanová. „Nejdůležitější je pro ně pocit, že na to nejsou samy a že se od nás nedočkají odsouzení, ať už se rozhodnou jakkoliv.“

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.