Vědci se soustředili na část nervového systému nazývanou centrum či okruh odměny. Hlavní funkcí této sítě nervových buněk je spojovat klíčová chování – jako je jedení nebo rozmnožování – s pocity potěšení. Informace je přenášena mezi dvěma různými částmi mozku; jedna drží informaci o úrovni uspokojení a druhá registruje kontext.

Tato skutečnost navždy mozek poznamená a vysvětluje, proč dokonce i po letech abstinence může stále člověk vyléčený ze závislosti cítit touhu po droze.

Kokain v mozku abnormálně zvyšuje hladinu dopaminu: látky odpovědné za přenos informací. „Vezměte někoho, kdo bral kokain, na určité místo. Byť abstinující, nebude tento člověk schopný projít stejným místem bez toho, aby část jeho mozkových buněk necítila jisté vzrušení nebo probuzení touhy vzít drogu,“ uvedl hlavní výzkumník Vincent Pascoli.

Jde právě o tuto skrytou paměť mísící kontext a touhu po užití drogy, která podle vědců může jít vymazat. Při práci s myšmi nadopovanými kokainem infikovali některé mozkové buňky virem, který do nich zavedl protein citlivý na světlo, na nějž bylo možné zaměřit laser. S jeho pomocí mohli vědci kontrolovat mozkovou aktivitu a vrátit úroveň přenosu informace k normálu.

Tento proces se ukázal z krátkodobého hlediska jako úspěšný; myši se ve dnech po zákroku chovaly, jako by kokain nikdy nebraly. Dlouhodobý účinek na nich chtějí vědci ještě prozkoumat. A samozřejmě pak by bylo nutné vyzkoušet tuto proceduru na lidech, uvedl list The Temps.