„Makula poskytuje ostré vidění detailů. Pacienti při jejím onemocnění od samého začátku ztrácejí schopnost číst a rozeznávat tváře na dálku, všechny tvary vnímají pokřiveně, nerozeznávají barvy, nemohou řídit auto, sledovat televizi a nakonec nedokážou přečíst ani velké titulky v novinách,“ uvedl MUDr. Pavel Diblík, primář Oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. „V pokročilých stádiích onemocnění VPMD je ve středu vidění nemocného velká černá skvrna a zbytek rozostřen, nemocný se již nedokáže orientovat a samostatně pohybovat, natožpak nakupovat apod., přichází o nezávislost a samostatnost, stává se závislým na pomoci okolí. Postupně nastává u pacienta praktická slepota,“ doplnil primář Diblík.

Nemoc má dvě formy

• Suchá forma
• Vlhká forma

Suchá forma tvoří 90 % případů, postupuje zvolna. Slepotou skončí asi každý desátý pacient.
Vlhká forma tvoří sice „jen“ 10 % případů, ale devět pacientů z deseti oslepne. Vlhká forma postihne v Česku ročně zhruba 2000 lidí. Vliv má genetika, častěji onemocní ženy, více je zasažena bílá rasa. Riziko zvyšují nemoci krevního oběhu a kouření.

Porucha se dá včas odhalit jednoduchým testem

Při sledování takzvané Amslerovy mřížky (Amslerova mřížka je čtvercová síť s fixačním bodem uprostřed, která testuje správnou funkci žluté skvrny) se rovné čáry vlní.

Jak mřížku (vytištěnou na papíře) používat: (naleznete pod článkem)

• Používejte mřížku denně, nebo alespoň jednou týdně.
• Pokud používáte brýle na čtení, nasaďte si je.
• Zakryjte si jedno oko (například rukou nebo složeným kapesníkem).
• Pozorujte mřížku ze vzdálenosti přibližně 30 – 40 cm v dobře osvětlené místnosti.
• Dívejte se pouze na černý bod uprostřed obrázku, nepohybujte okem po celé čtvercové síti.
• Sledujte, zda vidíte čtvercovou síť jako pravidelnou, zda některé čtverce nechybí nebo nejsou deformovány.
• Proveďte zkoušku pro každé oko zvlášť.

Test si mají dělat jednou týdně také pacienti, kteří už mají věkem podmíněnou makulární degeneraci na jednom oku. U nich je větší riziko, že postihne i druhé oko.

Porucha vidění má následky v psychické oblasti

Nemocní jsou ze svého handicapu nešťastní, zklamaní, cítí se být na obtíž, s tím jak se dostávají do izolace, ztrácejí sebevědomí. Kolem třetiny z nich trpí depresemi. Ztráta zraku je rovněž častou příčinou úrazů ve stáří, kdy až 50 % zlomenin je způsobeno zhoršeným viděním. Dle realizovaných výzkumů pacienti s mírnou makulární degenerací trpí srovnatelně s pacienty se středně těžkou anginou pectoris, jejich kvalita života je dle jejich hodnocení snížena až o 20 %. Nemocní se středně těžkou makulární degenerací mají potíže na úrovni pacientů s trvalou dialýzou nebo těžkou anginou pectoris a uvádějí snížení kvality života o 40 %. Pacienti s těžkou degenerací makuly hodnotí svou kvalitu života jako sníženou o více jak 60 %, tedy stejně jako postižení pokročilou rakovinou prostaty s neléčitelnými bolestmi nebo jako pacienti s masivní ochromující mrtvicí.

Onemocnění, které se vyskytuje až v pozdějším věku

Podle celosvětové incidence (výskyt nových případů) vlhké formy VMPD (500 000 nových případů ročně) lze odhadovat počet nových pacientů v ČR asi na 2000 ročně.  Celkovou prevalenci (počet postižených pacientů) VPMD lze odhadnout ze studie kanadské populace (Beaver Dam Eye Study), podle níž jsou chorobou postižena 23 % obyvatel ve věku od 43 do 64 let, avšak až 56 % obyvatel starších 65 let. Vzhledem ke stárnoucí populaci v naší zemi se tato skutečnost stane závažným sociálním a ekonomickým problémem. Počet nemocných se podle odhadů ztrojnásobí během následujících 25 let.

Důležité není pouze hledisko humanitární, zohledňující míru lidského utrpení

Je tu i hledisko ekonomické. Kromě dopadů na kvalitu života nemocných i na jejich psychiku má VPMD závažné důsledky pro ekonomiku. Celosvětově finanční náklady, spojené s péčí o tyto postižené, jsou vysoké a představují např. v Kanadě 2,6 miliard dolarů ročně. Tyto náklady zahrnují i výdaje spojené se sníženou produktivitou v práci, později s nezaměstnaností pro VPMD, náklady na ošetřování pacientů a pomoc s nákupy, stravováním, pobytem v ústavech apod. Podstatné jsou i výdaje na léčbu přidružených následků a komplikací praktické slepoty, např. porucha zraku zdvojnásobuje riziko pádu a zlomenin. Zahraniční analýzy jednoznačně ukazují, že investice, vynaložené na léčbu i výzkum této choroby, jsou návratné, jelikož náklady na léčbu VPMD jsou poloviční ve srovnání s náklady na péči o slepé osoby.

Finanční náklady na jednoho nevidomého v ČR

V této oblasti existuje velmi omezený výzkum a minimum dat. V dostupné analýze jsou výsledky rozděleny do tří skupin podle profilu nevidomého. Ve skupině pacientů v produktivním věku jsou zahrnuty i nepřímé náklady – ztráta HDP. Roční náklady za první rok byly v této skupině nejvyšší a dosahovaly 731 000 Kč, následující roky byly již náklady nižší – dosahovaly cca 520 000 Kč ročně. Druhá skupina pacientů jsou lidé v neproduktivním věku, o které pečují příbuzní, nebo kteří využívají domácí péči (cca 10 % z nich). Zde činil náklad první rok 407 000 Kč a následující roky 196 000 Kč. Pokud jsou tito pacienti v neproduktivním věku umístěni v ústavech, nečerpají všechny sociální dávky, ale náklady jsou zvýšeny o náklady ústavů. První rok u takto podporovaných nemocných odpovídá nákladům na pacienty zde i  v následujících letech, a to 323 000 Kč. Lze tedy shrnout, že náklady na nevidomého či slabozrakého člověka se v ČR pohybují v řádu statisíců, a to v rozpětí od 196 až do 731 tisíc korun ročně (počítáno včetně ztráty na HDP u pacientů v produktivním věku).

„Na rozdíl od situace před několika lety, kdy proti vlhké formě VPMD neexistovala účinná léčba, v posledních letech máme k dispozici léčebné postupy, kterými lze postup choroby zpomalit nebo zcela zastavit u 70-90% pacientů, a dokonce u většiny – 37 – 58 % diagnostikovaných pacientů zrakovou ostrost zlepšit a odvrátit tak praktickou slepotu,“ doplnil primář Diblík.

Důležitým předpokladem úspěšné léčby je správná a včasná diagnostika a dostupnost léčivých přípravků. Obojí umožní splnit společný cíl lékařů i pacientů – zabránit hrozící ztrátě zraku, zlepšit zrakovou ostrost a zachovat pacientům jejich samostatnost a kvalitu života.