Ztráta vlasů (alopecie) je vždy vnímána jako zcela negativní jev. Někdo se s ní vyrovná lépe, ale pro jiného představuje velké duševní utrpení, případně výrazně snížené sebevědomí. Pokud postihne jedince v mladším věku, může vést i k obtížnému navazování přátelství a partnerství – a to jak u mužů, tak u žen.
Ke kořenům problému
A to přímo doslova. Začneme totiž u kořínku vlasu – tedy podle odborníků cibulky, která je uložena ve vlasovém váčku. Na ni nasedá papila obsahující nejjemnější vlásečnice – kapiláry, které zajišťují zásobování růstové zóny (matrix). Z cibulky pokračuje stvol, který je tvořen keratinem.
Vlas tvoří tři stavební zóny (vrstvy) – kutikula, vlasová kůra a dřeň.
Kutikula (kůra) je vnější vrstva obklopující vlas, jejíž funkcí je ochrana vlasu před poškozením. Je mimořádně pevná a díky své struktuře odolává mechanickým vlivům, jako je česání a kartáčování. Křehčí je, pokud je vlas vlhký. Skládá se ze zploštělých zrohovatělých buněk, „šupin“, které se vzájemně překrývají, jejich volné okraje směřují nahoru a jsou různě, pro každého jedince charakteristicky, uspořádány. Jsou navzájem spojeny tmelem z aminokyselin a tuků.
Kortex, čili vlasová kůra, je největší, hlavní částí vlasu. Na ní záleží, jak je vlas elastický, pevný a silný. Skládá se z neživých protáhlých buněk tvořených hustě nakupenými vlákny, které se podélně seskupují do lamel a jsou spojeny mezibuněčným tmelem. V kortexu se nacházejí pigmentová zrna dávající vlasu barevnost.
Medula (dřeň), je kanálek ve středu vlasu. Ovlivňuje lesk vlasů, obsahuje pigment. Je tvořena keratinem s vysokým obsahem lipidů.
Růst vlasů
Neumíme ovlivnit – ani urychlit, ani zpomalit. Průměrná lidská kštice čítá asi 100 000 vlasů, světlovlasí mají vlasů více – až 140 000, zrzaví naopak nejméně – 80 000. Růst vlasů začíná v časném stadiu embryonálního vývoje, kdy se vytváří vlasový váček. Jejich počet a druh je dán již při narození a v průběhu života se nové netvoří.
Růst vlasů můžeme rozdělit do tří fází:
1. růstová (anagenní) fáze trvá 2 až 7 let a nachází se v ní 85 % všech vlasů. V této fázi vlas roste z martix v dolní části vlasového váčku.
2. přechodná (katagenní) fáze trvá asi 2 týdny, nalezneme ji u 1 % kštice. Papila vlasů postupně odumírá.
3. klidová (telogenní) fáze trvá tři až čtyři měsíce a nachází se v ní 10-15 % vlasů. Telogenní vlas se uvolnil z papily, pomalu se posouvá nahoru a zůstává v oblasti ústí mazové žlázy dokud nevypadne. V papile začíná nová růstová fáze. Starý vlas je vytlačen dorůstajícím vlasem, pokud už nevypadl dříve.
Vlasy mohou vypadávat kdykoli. Ale proč?
Větší procento vlasů se dostane do telogenní (výpadové) fáze. O zvýšeném výpadu vlasů se hovoří tehdy, je-li denní ztráta vlasů více než asi 100 vlasů.
Anagenní folikul může být poškozen („otráven“) a vlasy následně vypadávají. Třeba v důsledku užívání některých léků. Po odeznění vyvolávajícího vlivu vlasy zpravidla narostou.
Při difuzní (povšechné) alopecii je ztráta vlasů rovnoměrná po celé hlavě bez vzniku ohraničených lysých ložisek. Běžně k tomuto jevu dochází u novorozenců, částečně i v pubertě a ve stáří. Difuzní alopecie může postihnout také ženy po porodu (vliv hormonálních změn), po infekčních chorobách s vysokými teplotami, po stresových situacích, po operacích a těžkých úrazech, po drastických dietách a vzniká také jako následek těžkých chorob. Výpad vlasů zpravidla následuje asi šest týdnů až čtyři měsíce po vyvolávajícím vlivu. Kůže ve vlasaté části hlavy je nezměněná, ztráta vlasů bývá dočasná. Léčebně zde lze částečně zasáhnout lokálními prostředky a preparáty, obsahujícími vitaminy a stopové prvky, které zlepšují kvalitu vlasů.
Jinou prognózu má tzv. androgenní alopecie (nadměrná ztráta vlasů podmíněná přítomností testosteronu). Nejde o onemocnění v pravém slova smyslu – tento typ ztráty vlasů je podmíněn geneticky a ovlivněn androgenními (mužskými pohlavními) hormony. U mužů může začít kdykoliv po pubertě. Zpočátku dochází k ústupu vlasové hranice z čela, z temene, po letech nakonec zbývá pouze podkovovitý pruh vlasů kolem hlavy. První projevy se objevují nejčastěji kolem 30 let, čím dříve se objeví příznaky, tím bývá ztráta vlasů rychlejší. Androgenní alopecie může vzniknout i u žen – zpravidla po klimakteriu, kdy se snižuje a postupně vyhasne produkce estrogenů, které jsou označovány za přátele krásných vlasů. Ztrátu vlasů můžeme pozorovat i u některých onemocnění, které se obecně označují jako hyperandrogenní stavy u žen, které mohou mír různé projevy. Nejzřetelnější je těžká akné, ale může se jednat i o neplodnost v důsledku tzv. syndromu polycystických ovarií apod. Alopecie bývá u žen mírnější a ke vzniku typické pleši dochází jen zřídka. Vzhledem k tomu, že tento typ ztráty vlasů je geneticky podmíněn a souvisí s produkcí pohlavních hormonů, lze terapií jen zpomalit průběh. Kromě prostředků a léků ovlivňujících průběh onemocnění je možné využít chirurgické metody (autotransplatace vlasů), eventuálně i psychoterapii. Tento typ alopecie je nejčastější a postihuje značnou část mužské populace, ale potrápí i mnohou ženu.
Ohraničená ztráta vlasů
Jizvící alopecie – vzniká v důsledku jizvení a s tím souvisejícího nevratného poškození vlasového folikulu. Příčinou mohou být nejrůznější záněty a infekce postihující kštici, fyzikální nebo mechanická poškození, nádorový proces, nebo je tento projev součástí jiných kožních onemocnění.
Alopecie vzniklá působením vnějších vlivů – v místě opakovaného tlaku, tahu (nevhodné účesy – copy, dredy), následkem kosmetických zásahů, po nešetrných masážích apod. Po odstranění vyvolávající příčiny dochází k opětovnému zarůstání ložisek.
Alopecia areata – onemocnění, při kterém rychle vypadávají vlasy a vznikají okrouhlá lysá ložiska, která postupně splývají. Výpad se může týkat nejen vlasů, ale i ochlupení na těle.
Trichotillomanie – vyskytuje se zejména u dětí, které si pod různými emočními vlivy vytrhávají vlasy, případně i obočí a řasy. Lysiny jsou nejčastěji na spáncích a nad čelem. U této poruchy je nutná psychoterapie.
Vložit komentář