Když na barvě záleží

Je to trochu intimní záležitost a proto o tom málokdo z nás rád mluví. Přitom moč a její barva nám může poskytnout důležité informace o našem zdravotním stavu. Změna barvy moči může být průvodním jevem různých onemocnění, a to dokonce i rakoviny močového měchýře. I proto vznikl projekt „Když na barvě záleží…“, jehož cílem je upozornit na často opomíjený, ale důležitý lidský orgán – močový měchýř – a s ním spojené zdravotní problémy a možnosti jejich časné diagnostiky. Partnery projektu „Když na barvě záleží…“ jsou společnosti ROCHE, RegioJet, EUC Laboratoře a Dialog Jessenius.

U močení by měli zpozornět zejména kuřáci a muži nad 65 let

Až 80 % případů rakoviny močového měchýře je spojováno s vlivem životního prostředí. Mezi skupiny ohrožené onemocněním patří mimo jiné i řidiči z povolání nebo automechanici, dále lidé pracující s rozpouštědly nebo lidé, kteří jsou vystaveni působení výfukových plynů. Největším rizikovým faktorem je ale jednoznačně kouření. Riziko rozvoje onemocnění u kuřáků je až šestkrát vyšší než u nekuřáků.

Ročně onemocní zhruba 2 000 lidí

„V České republice onemocní rakovinou močového měchýře nebo močových cest přibližně 2 000 lidí ročně, necelých 1 000 pacientů pak onemocnění podlehne. Obecně by se dalo říci, že muži jsou až třikrát více ohroženi rakovinou močového měchýře než ženy. Nádor se nejčastěji vyskytuje u osob nad 65 let věku. Z pohledu lokální incidence jsou na tom nejhůře Praha, Plzeňský, Liberecký a Ústecký kraj s incidencí nad 21 případů na 100 000 osob,“ říká odborný garant projektu „Když na barvě záleží…“, prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., přednosta Urologické kliniky FN Motol a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a předseda České urologické společnosti ČLS JEP.

Řidiči žlutých autobusů budou mít v barvě jasno

Možnost nechat si zdarma otestovat svůj vzorek moči dostane v rámci projektu „Když na barvě záleží…“ všech více než 500 řidičů a strojvedoucích RegioJet. Zároveň jim budou v rámci interní kampaně společnosti předány informace ohledně možných zdravotních komplikací s močovým měchýřem souvisejících s jejich profesí.

Krev v moči (hematurie) coby první varovný signál

Lidé by si v rámci kontroly svého zdraví měli všímat nejen změněné barvy moči, ale i případných dalších abnormalit, jako je například výskyt jejího zákalu, atypického zápachu, změněného množství moči – jak nadměrného, tak příliš malého –, dále nucení na močení, pálení při něm apod.

„Nález krve v moči může znamenat závažné onemocnění, proto se nesmí podcenit. Pacient by měl jednoznačně navštívit svého praktického lékaře, který provede základní chemické vyšetření moči a doporučí následné vyšetření internistou či urologem,“ doporučuje prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc. z Ústavu klinické biochemie a hematologie LF UK a FN Plzeň.

Rozhovor s prof. MUDr. Jaroslavem Rackem, DrSc. z Ústavu klinické biochemie a hematologie LF UK a FN Plzeň

1) Lidská moč coby důležitý ukazatel zdraví člověka. K čemu moč slouží a co vše se z ní dá zjistit?

Močí jsou vylučovány látky nepotřebné či toxické, ledviny ovlivněním jejího složení udržují stálé složení vnitřního prostředí (tj. tekutiny obklopující buňky). V moči se také odráží řada patologických procesů – a to nejen těch, které mají vztah k ledvinám a močovým cestám.

2) Barva moči – co vše ji může ovlivnit (konzumace určitých potravin, léků atp.) a co může signalizovat (onemocnění)?

Barva moči je ovlivněná příjmem tekutin, ale i některými složkami potravy (známá je např. červená řepa, vitamín B2 = žlutá barva). Z patologického zabarvení je nejnápadnější žlutá až hnědá barva, růžová až červená, u některých vzácných dědičných chorob může moč tmavnout při stání na vzduchu.

3) Co vše může člověk sám rozpoznat z vlastní moči (podle barvy moči, množství, odéru atp.)?

Jak jsem už uvedl, na základě změněné barvy moči může vzniknout podezření na přítomnost krve či žlučového barviva bilirubinu. Vždy je ale třeba, aby toto podezření potvrdilo (či vyloučilo) chemické vyšetření moči v laboratoři.

4) Za jaké situace by měl každý člověk zpozornět?

Všímat bychom si měli změněné barvy moči, jejího zákalu, atypického zápachu, ale i změněného množství moči – jak nadměrného, tak příliš malého, dále nucení na močení, pálení při něm apod.

5) Co vše je možné z moči rozpoznat během laboratorního vyšetření?

Běžné chemické vyšetření moči představuje stanovení pH (kyselosti moči) a důkaz o přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketolátek (lidově „acetonu“), žlučových barviv a krve. Moč bývá obvykle slabě kyselá; alkalická moč může být známkou infekce v močových cestách, mívají ji však i vegani. Přítomnost glukózy budí podezření na diabetes mellitus, ketolátky doprovázejí neléčený diabetes či hladovění, zejména u dětí. Žlučová barviva v moči nacházíme u onemocnění jater a žlučových cest. Někdy je chemické vyšetření moči doprovázeno vyšetřením tzv. močového sedimentu, tj. zhodnocení přítomnosti buněk či odlitků ledvinových kanálků (tzv. válců) v moči, obvykle po jejím odstředění.

6) Proč je důležité odebírat právě první ranní moč a tzv. „střední proud“?

První ranní moč je obvykle nejvíce koncentrovaná (člověk v noci nepije) a není tolik ovlivněná potravou či tělesnou činností. Střední proud moči má význam hlavně pro mikrobiologické vyšetření (obsahuje méně bakterií než počáteční proud moči).

7) Čeho by se měl vyvarovat pacient, který si bude odebírat moč pro diagnostické účely (co např. konzumovat/nekonzumovat den před odběrem, co může zkreslit výsledky atd.)?

Pro běžné chemické vyšetření moči je vhodný přiměřený příjem tekutin (příliš velký příjem vede k nadměrnému naředění moči a někdy i k přehlédnutí některé z patologických složek, malý příjem tekutin má za následek zahuštění nejen moči, ale i krevní plazmy). Pro běžné vyšetření moči na stravě příliš nezáleží.

8) Krev v moči. Jak se krev v moči pozná (jestli vůbec)? Jakou barevnou škálu zahrnuje moč s přítomností krve?

Přítomnost krve v moči (tzv. hematurie) obvykle nevyvolává žádné potíže nemocného (výjimkou může být snad jen ucpání močové trubice krevní sraženinou při masivním krvácení do močových cest). Čerstvá krev se projeví růžovým až červeným zbarvením moči, při větším množství krve je moč zkalená. Starší krev, zejména při alkalické reakci moči, může vést až k hnědému zabarvení moči (jako kofola).
Růžové až hnědavé zbarvení moči může způsobit i přítomnost volného krevního barviva hemoglobinu (při rozpadu červených krvinek v krevním oběhu, při tom má však pacient závažné potíže). Konečně stejně vypadá moč i při přítomnosti myoglobinu – to je svalová bílkovina, která se může ze svalů uvolnit po nadměrné svalové zátěži, zejména u méně trénovaných jedinců (posilovny).
Hnědou barvu moči může způsobit i přítomnost žlučového barviva bilirubinu při onemocnění jater a žlučových cest. Nemocný mívá potíže ukazující na onemocnění těchto orgánů, po protřepání vzniká žlutá pěna – je-li hnědé zbarvení způsobeno krví, je pěna bílá).
Ještě jedna poznámka: někdy je přítomnost krve malá a nevede ke změně barvy moči. Dá se však prokázat chemicky.

9) Co může krev v moči signalizovat?

Příčin hematurie může být řada, mj.: zánět ledvin (často bez potíží nemocného), zánět močového měchýře, kameny v močových cestách, nádor ledvin či močového měchýře, úraz ledvin, předávkování léky na snížení srážlivosti krve (např. pacienti po trombóze, embolii, u některých srdečních chorob a po výměně srdeční chlopně) a další vzácnější příčiny.

10) Jak by měl pacient správně postupovat, pokud u sebe objeví při močení krev?

Jednoznačně by měl navštívit svého praktického lékaře, který provede základní chemické vyšetření moči a doporučí následné vyšetření internistou či urologem.

 

Rozhovor s prof. MUDr. Markem Babjukem, CSc., přednostou Urologické kliniky FN Motol a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předsedou České urologické společnosti ČLS JEP.

1) Jaká zajímavá fakta souvisejí s močovým měchýřem?

Močový měchýř je dutý orgán měnící tvar podle objemu moči v něm. Pojme v průměru kolem 500 ml tekutiny. Zdravý močový měchýř musí být schopen pojmout dostatečné množství moči a následně tuto moč ze sebe úplně vyprázdnit.

2) Jaké množství moči by měl zdravý člověk vyloučit během dne? A kolikrát denně by měl člověk správně močit?

Zdravý člověk by měl za den vyloučit průměrně 1 až 1,5 litru moči. Zdravý člověk, který přijímá doporučené množství tekutin denně (cca 2 litry), by měl toaletu navštívit přibližně každé 3-4 hodiny. Časté nutkání na močení nebo vzácněji i ztráta nucení na močení, může být spojováno s chorobami dolních močových cest. Choroby ledvin se mohou projevit menší nebo naopak větší produkcí moči.

3) Čím lidé vědomě škodí svému močovému měchýři, aniž by o tom věděli? Měli by se např. vyvarovat vyššího množství kávy?

Mezi nejvážnější faktory ovlivňující zdravotní stav močového měchýře, hlavně v podobě možného vzniku rakoviny, je především kouření a dále pak profesní riziko (tiskařský průmysl, výroba barev, působení chemických látek atd.). Káva zvyšuje u některých lidí dráždivost močového měchýře, vliv na riziko vzniku nádoru však nemá.

4) Nejčastější problémy s močovým měchýřem – jakých příznaků by si měl pacient všímat?

Příznaky související s onemocněním močového měchýře mohou být různé, nejčastěji se však jedná o časté nucení na močení, které může být doprovázené bolestivým pálením a řezáním v průběhu močení. Nucení na močení může být někdy tak silné, že vede až k problémům s udržením moči. Významným příznakem je i krvavé zbarvení moči nebo její zákal.

5) Jaké příznaky vyžadují návštěvu praktického lékaře nebo urologa a na co „stačí“ návštěva lékárny?

Pacient, který má tyto zmíněné příznaky by měl navštívit lékaře, nejlépe urologa. Dá se říci, že u jakýchkoliv příznaků, které vybočují z normy by se návštěva lékaře neměla podceňovat. Přesnou diagnózu může stanovit pouze lékař. Samoléčba přípravky zakoupenými v lékárně může z tohoto pohledu být i nebezpečná, protože příčinu nevyřeší a způsobí odklad léčby účinné.

6) Rakovina močového měchýře – jaká jsou základní data k jejímu výskytu v ČR?

Zhoubné nádory močového měchýře jsou 9. nejčastějším nádorovým onemocněním na světě. V České republice za posledních 30 let došlo ke dvojnásobnému zvýšení výskytu tohoto onemocnění. V roce 1990 bylo toto onemocnění zachyceno u 12,54 pacientů ze 100 000 osob, zatímco v roce 2014 to bylo již 20,77. V absolutních číslech to znamená, že roce 1990 bylo v ČR zachyceno 1300 nových případů nádorů močového měchýře, v roce 2014 již 2186. Z pohledu lokální incidence jsou na tom nejhůře Praha, Plzeňský, Liberecký a Ústecký kraj s incidencí nad 21 případů na 100 000 osob.

7) Jaké jsou první příznaky rakoviny močového měchýře? Liší se nějak u žen a u mužů?

Jedním z prvních znatelných příznaků, a to u obou pohlaví, může být krev v moči neboli hematurie, která se vyskytuje zhruba u 75 % pacientů. Krev v moči často není provázena dalšími příznaky, hovoříme pak o bezbolestné hematurii. Dalšími příznaky může být zvýšená dráždivost močového měchýře projevující se častým nucením na močení, někdy i bolestivým. Mohou se objevit i bolesti v podbřišku nebo v zádech.

8) Existují rizikové skupiny pacientů pro toto onemocnění?

Obecně by se dalo říci, že muži jsou až třikrát více ohroženi rakovinou močového měchýře než ženy. U mužů se tak jedná o 6. nejčastější nádorové onemocnění, u žen potom o 13. nejčastější. Nádor se nejčastěji vyskytuje u osob nad 65 let věku. Nejohroženější skupinou, které hrozí postižení rakovinou močového měchýře, jsou jednoznačně kuřáci. Dalším rizikem je profesní zátěž lidí pracující převážně v průmyslu (textilní, kožedělný, chemický a tiskařský průmysl, poté při zpracovávání gumy a ropy, při výrobě pneumatik). Hlavní roli zde hraje dlouhodobé vystavování se účinkům chemických látek s karcinogenním účinkem.

9) Jsou nějaké možnosti prevence tohoto onemocnění?

Nádory močového měchýře patří mezi rakovinná onemocnění, u kterých známe jejich možnou příčinu, proto je možná tzv. primární prevence. Spočívá hlavně v boji proti kouření. Jako sekundární prevenci pak označujeme snahu včas zachytit již vzniklé onemocnění.

10) Jedná se o dědičné onemocnění?

Zhoubné nádory močového měchýře nejsou v drtivé většině případů dědičným onemocněním. Větší roli při vzniku onemocnění hrají již zmiňované vnější vlivy (kouření, profesní riziko atd.).

11) Jak je onemocnění časté, jak se liší šance na úplné vyléčení ve srovnání s ostatními karcinomy, jak častá je úmrtnost?

V České republice onemocní rakovinou močového měchýře nebo močových cest přibližně 2 000 lidí ročně, necelých 1 000 pacientů pak onemocnění podlehne.

12) Jaké jsou aktuální možnosti léčby rakoviny močového měchýře ve srovnání s léčbou např. před 20 lety? A jaký je výhled možností léčby v budoucnu?

Principy léčby rakoviny močového měchýře se za posledních 30 let zásadně nezměnily. Došlo ale k rozvoji a zlepšování metod, které používáme – ať už jsou to lepší endoskopy používané k diagnostice nebo endoskopické operační léčbě, nebo zlepšení operační techniky při radikálních operacích. Pozitivním vývojem prochází i chemoterapie. Hodně si nyní slibujeme od nových léků na principu protinádorové imunoterapie, které využívají přirozené schopnosti organismu bojovat s nádorovými buňkami.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.