Lymeská borelióza

Záhadné onemocnění, které často uniká diagnóze. Velmi zřídka vede k úmrtí, ale dovede svými pozdními následky život znepříjemnit. V časných stadiích je dobře léčitelné.

Okénko do historie

Není to vůbec nové onemocnění. Popsali je již němečtí vědci v osmdesátých letech 19. století, nebyla však známa jeho příčina. Pozornost vzbudila až epidemie zvláštních kožních projevů a kloubních potíží u dětí v městečku Old Lyme, státu Connecticut (USA). K výzkumu daly podnět dvě pečlivé matky postižených dětí. Bádání, které se datuje rokem 1975, prokázalo, že jde o chorobu, kterou přenášejí klíšťata v určitých oblastech a její léčitelnost antibiotiky. Původce onemocnění, bakterie Borrelie burgdorferi, byla objevena dr. Burgdorferem v roce 1982 a prokázána v klíšťatech i u lidí. Rozšířily se znalosti o dalších klinických formách onemocnění a rozvinula se jeho diagnostika. Také se vžilo označení nemoci podle městečka Old Lyme – lymeská nemoc nebo lymeská borelióza.

Současné riziko

Letošní šetření svědčí o tom, že ani letos nebudeme ušetřeni rizika. Navzdory dlouhé zimě přežila klíšťata v hojném počtu. Většinu území České republiky lze považovat za oblast, kde žijí infikovaná klíšťata. „Bílá místa“ na mapě výskytu lymeské boreliózy jsou spíše ta, která lidé z nejrůznějších důvodů nenavštěvují. V některých lokalitách je infikováno až 25 klíšťat ze 100 vyšetřených.
Klíšťata žijí v travnatých, křovinatých a lesních porostech. Rizikové oblasti jsou listnaté nebo smíšené lesy, lesoparky, ale i městské parky. Loni bylo u nás diagnostikováno 4 350 nových případů. Nejčastějšími pacienty jsou děti ve věku 5 – 9 let a dospělí starší 45 let. Důvodem je zřejmě způsob trávení volného času v přírodě. Na výskyt lymeské boreliózy mají vliv i takové „maličkosti“, jako je množství rostoucích hub lákající k návštěvě lesních porostů.

Lymeská choroba v.s. klíšťovka

Ohniska lymeské boreliózy nejsou v řadě případů identická s ohnisky klíšťové encefalitidy, protože „hostitelská“ zvířata jsou u obou mikroorganismů odlišná a žijí v jiných lokalitách. U lymeské boreliózy se navíc podílí na šíření původců nákazy kromě hlodavců i ptáci. Ohniska lymeské boreliózy se vyskytují také v městských parcích a zahradách.

Na rozdíl od klíšťové encefalitidy (virového zánětu mozku) neexistuje proti evropskému původci lymeské boreliózy očkování. Česko však patří k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy, ale proočkovanost je stále podprůměrná. Rodiče často dají očkovat své děti, ale klíšťovka má u dospělých horší průběh a zanechává i trvalé následky. U dětí většinou probíhá mírněji a bez následků.

Borelií je více

Lymeská nemoc je vyvolána spirálovitou bakterií (spirochetou) Borrelia burgdorferi a jejími blízkými příbuznými, nově objevenými druhy Borrelia garini a Borrelia afzelii. Tyto bakterie cirkulují mezi divoce žijícími zvířaty (hlodavci, lesní zvěří) v určité geografické oblasti a přenáší je především klíšťata. V přenosu se však mohou uplatnit i některé další druhy hmyzu sajícího krev. Pro to svědčí skutečnost, že 30 – 50 % nemocných s prokázanou lymeskou boreliózou nemělo přisáté klíště.

Infikována mohou být všechna vývojová stadia klíšťat (larvy, nymfy a dospělá klíšťata); všechna sají krev na člověku a mohou tudíž infekci přenést. Kromě člověka mohou být postiženi ptáci, psi, koně, dobytek.

Spirochety pronikají do hostitele kůží v místě přisátí klíštěte. Čím déle klíště nebo jeho vývojové stadium saje krev, tím je větší možnost přenosu borelie. Po infekci není doživotní imunita.

Příznaky

Lymeská borelióza má časné a pozdní stadium.

Časné stadium (od infekce do 3 – 6 měsíců)

První příznaky se objeví za 5 – 20 dní (maximální udávaný rozptyl 3 – 30 dní). K prvním charakteristickým projevům patří:

  • Červená skvrna (erythema migrans), která se kruhově zvětšuje a mívá ohraničený lem s výbledem uprostřed. Je obvykle větší než 5 cm. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale také až za několik týdnů. Objeví se asi u 80 % pacientů.
  • Celkové příznaky mohou připomínat chřipkové onemocnění. Patří k nim horečka, třesavka, bolesti ve svalech, únava.
  • Modročervený uzlík 1 – 5 cm velký, který může být provázen zduřením příslušných mízních uzlin, se častěji ukáže u dětí, méně často u dospělých, za několik týdnů až měsíců po infekci. Bývá lokalizován na kůži ušního lalůčku, nosu, na prsní bradavce nebo na šourku.

Po několika týdnech, zpravidla do tří měsíců se mohou objevit:

  • Příznaky postižení nervového systému (bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy citlivosti a hybnosti, obrny – a to zejména lícního nervu, bolesti v zádech i v končetinách)
  • Příznaky postižení srdečně-cévního systému (dušnost, bolesti na hrudi připomínající infarkt myokardu)
  • Příznaky postižení pohybové soustavy (krátkodobé, stěhující se bolesti velkých i malých kloubů)

Pozdní stadium se dostaví za více než 6 – 12 měsíců a projeví se jako chronické onemocnění kloubů, kůže a nervového systému.

Diagnóza a léčba

Podezření vzbudí výše popsané příznaky, užitečné je vyšetření protilátek. Ani to však infekci definitivně nevyloučí. U některých jedinců se protilátky nemusí vytvořit vůbec.

Velmi důležitá je včasná diagnóza, protože léčba antibiotiky v časném stadiu bývá velmi účinná a může zabránit rozvoji pozdní formy onemocnění. Léčba se nesmí předčasně ukončit, i když příznaky, např. zarudnutí kůže, vymizí.

Prevence nákazy

Do míst, kde lze očekávat výskyt klíšťat, je dobré:

  • Nosit světle barevné oděvy, pokud možno s dlouhými rukávy, a dlouhé nohavice zastrčené do ponožek.
  • Používat repelentní prostředky proti klíšťatům, postřik oděvu nebo kůže, postřik je nutné opakovat každé 2 hodiny.
  • Po návratu domů se převléknout, oděv vytřepat a prohlédnout celý tělesný povrch. Při prohlídce pozor na larvální stadia klíšťat, která jsou velmi malá a lze je snadno přehlédnout. Klíště může kratší dobu přežít v oděvu a přisát se po jeho opětovném oblečení. Po několika dnech „v suchu“ hyne. K životu potřebuje vlhko.
  • Denně kontrolovat doma chovaná zvířata (kočky, psy), zda nemají klíště. Při odstraňování klíšťat dbát stejných pokynů jako při odstraňování klíšťat u lidí.
  • Co nejdříve odstranit přisátá klíšťata (výzkum prokázal, že klíště musí sát několik hodin, aby došlo k přenosu infekce).
  • Při odstraňování klíšťat zabránit potřísnění kůže či spojivek střevním obsahem klíšťat.

Co s klíštětem

  • Před manipulací s klíštětem je nutné místo dezinfikovat, nejlépe Betadine, Jodisol, event. Jodonal B.
  • Klíšťata odstraňovat velmi šetrně, je možno použít bezvroubkové pinzety nebo pinetky (pro úpravu vlasů).
  • Viklat opatrně, pokud se klíště nepustí kůže.
  • Nikdy klíště nemačkat, nedotýkat se ho holýma rukama, pouze v gumových rukavicích.
  • Po vyjmutí klíštěte opět místo dezinfikovat.
  • Při podezření na infekci – při výskytu některého z popsaných příznaků – je nezbytné se poradit s lékařem.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.