
Záhadné onemocnění, které často uniká diagnóze. Velmi zřídka vede k úmrtí, ale dovede svými pozdními následky život znepříjemnit. V časných stadiích je dobře léčitelné.
Okénko do historie
Není to vůbec nové onemocnění. Popsali je již němečtí vědci v osmdesátých letech 19. století, nebyla však známa jeho příčina. Pozornost vzbudila až epidemie zvláštních kožních projevů a kloubních potíží u dětí v městečku Old Lyme, státu Connecticut (USA). K výzkumu daly podnět dvě pečlivé matky postižených dětí. Bádání, které se datuje rokem 1975, prokázalo, že jde o chorobu, kterou přenášejí klíšťata v určitých oblastech a její léčitelnost antibiotiky. Původce onemocnění, bakterie Borrelie burgdorferi, byla objevena dr. Burgdorferem v roce 1982 a prokázána v klíšťatech i u lidí. Rozšířily se znalosti o dalších klinických formách onemocnění a rozvinula se jeho diagnostika. Také se vžilo označení nemoci podle městečka Old Lyme – lymeská nemoc nebo lymeská borelióza.
Současné riziko
Letošní šetření svědčí o tom, že ani letos nebudeme ušetřeni rizika. Navzdory dlouhé zimě přežila klíšťata v hojném počtu. Většinu území České republiky lze považovat za oblast, kde žijí infikovaná klíšťata. „Bílá místa“ na mapě výskytu lymeské boreliózy jsou spíše ta, která lidé z nejrůznějších důvodů nenavštěvují. V některých lokalitách je infikováno až 25 klíšťat ze 100 vyšetřených.
Klíšťata žijí v travnatých, křovinatých a lesních porostech. Rizikové oblasti jsou listnaté nebo smíšené lesy, lesoparky, ale i městské parky. Loni bylo u nás diagnostikováno 4 350 nových případů. Nejčastějšími pacienty jsou děti ve věku 5 – 9 let a dospělí starší 45 let. Důvodem je zřejmě způsob trávení volného času v přírodě. Na výskyt lymeské boreliózy mají vliv i takové „maličkosti“, jako je množství rostoucích hub lákající k návštěvě lesních porostů.
Lymeská choroba v.s. klíšťovka
Ohniska lymeské boreliózy nejsou v řadě případů identická s ohnisky klíšťové encefalitidy, protože „hostitelská“ zvířata jsou u obou mikroorganismů odlišná a žijí v jiných lokalitách. U lymeské boreliózy se navíc podílí na šíření původců nákazy kromě hlodavců i ptáci. Ohniska lymeské boreliózy se vyskytují také v městských parcích a zahradách.
Na rozdíl od klíšťové encefalitidy (virového zánětu mozku) neexistuje proti evropskému původci lymeské boreliózy očkování. Česko však patří k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy, ale proočkovanost je stále podprůměrná. Rodiče často dají očkovat své děti, ale klíšťovka má u dospělých horší průběh a zanechává i trvalé následky. U dětí většinou probíhá mírněji a bez následků.
Borelií je více
Lymeská nemoc je vyvolána spirálovitou bakterií (spirochetou) Borrelia burgdorferi a jejími blízkými příbuznými, nově objevenými druhy Borrelia garini a Borrelia afzelii. Tyto bakterie cirkulují mezi divoce žijícími zvířaty (hlodavci, lesní zvěří) v určité geografické oblasti a přenáší je především klíšťata. V přenosu se však mohou uplatnit i některé další druhy hmyzu sajícího krev. Pro to svědčí skutečnost, že 30 – 50 % nemocných s prokázanou lymeskou boreliózou nemělo přisáté klíště.
Infikována mohou být všechna vývojová stadia klíšťat (larvy, nymfy a dospělá klíšťata); všechna sají krev na člověku a mohou tudíž infekci přenést. Kromě člověka mohou být postiženi ptáci, psi, koně, dobytek.
Spirochety pronikají do hostitele kůží v místě přisátí klíštěte. Čím déle klíště nebo jeho vývojové stadium saje krev, tím je větší možnost přenosu borelie. Po infekci není doživotní imunita.
Příznaky
Lymeská borelióza má časné a pozdní stadium.
Časné stadium (od infekce do 3 – 6 měsíců)
První příznaky se objeví za 5 – 20 dní (maximální udávaný rozptyl 3 – 30 dní). K prvním charakteristickým projevům patří:
- Červená skvrna (erythema migrans), která se kruhově zvětšuje a mívá ohraničený lem s výbledem uprostřed. Je obvykle větší než 5 cm. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale také až za několik týdnů. Objeví se asi u 80 % pacientů.
- Celkové příznaky mohou připomínat chřipkové onemocnění. Patří k nim horečka, třesavka, bolesti ve svalech, únava.
- Modročervený uzlík 1 – 5 cm velký, který může být provázen zduřením příslušných mízních uzlin, se častěji ukáže u dětí, méně často u dospělých, za několik týdnů až měsíců po infekci. Bývá lokalizován na kůži ušního lalůčku, nosu, na prsní bradavce nebo na šourku.
Po několika týdnech, zpravidla do tří měsíců se mohou objevit:
- Příznaky postižení nervového systému (bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy citlivosti a hybnosti, obrny – a to zejména lícního nervu, bolesti v zádech i v končetinách)
- Příznaky postižení srdečně-cévního systému (dušnost, bolesti na hrudi připomínající infarkt myokardu)
- Příznaky postižení pohybové soustavy (krátkodobé, stěhující se bolesti velkých i malých kloubů)
Pozdní stadium se dostaví za více než 6 – 12 měsíců a projeví se jako chronické onemocnění kloubů, kůže a nervového systému.
Diagnóza a léčba
Podezření vzbudí výše popsané příznaky, užitečné je vyšetření protilátek. Ani to však infekci definitivně nevyloučí. U některých jedinců se protilátky nemusí vytvořit vůbec.
Velmi důležitá je včasná diagnóza, protože léčba antibiotiky v časném stadiu bývá velmi účinná a může zabránit rozvoji pozdní formy onemocnění. Léčba se nesmí předčasně ukončit, i když příznaky, např. zarudnutí kůže, vymizí.
Prevence nákazy
Do míst, kde lze očekávat výskyt klíšťat, je dobré:
- Nosit světle barevné oděvy, pokud možno s dlouhými rukávy, a dlouhé nohavice zastrčené do ponožek.
- Používat repelentní prostředky proti klíšťatům, postřik oděvu nebo kůže, postřik je nutné opakovat každé 2 hodiny.
- Po návratu domů se převléknout, oděv vytřepat a prohlédnout celý tělesný povrch. Při prohlídce pozor na larvální stadia klíšťat, která jsou velmi malá a lze je snadno přehlédnout. Klíště může kratší dobu přežít v oděvu a přisát se po jeho opětovném oblečení. Po několika dnech „v suchu“ hyne. K životu potřebuje vlhko.
- Denně kontrolovat doma chovaná zvířata (kočky, psy), zda nemají klíště. Při odstraňování klíšťat dbát stejných pokynů jako při odstraňování klíšťat u lidí.
- Co nejdříve odstranit přisátá klíšťata (výzkum prokázal, že klíště musí sát několik hodin, aby došlo k přenosu infekce).
- Při odstraňování klíšťat zabránit potřísnění kůže či spojivek střevním obsahem klíšťat.
Co s klíštětem
- Před manipulací s klíštětem je nutné místo dezinfikovat, nejlépe Betadine, Jodisol, event. Jodonal B.
- Klíšťata odstraňovat velmi šetrně, je možno použít bezvroubkové pinzety nebo pinetky (pro úpravu vlasů).
- Viklat opatrně, pokud se klíště nepustí kůže.
- Nikdy klíště nemačkat, nedotýkat se ho holýma rukama, pouze v gumových rukavicích.
- Po vyjmutí klíštěte opět místo dezinfikovat.
- Při podezření na infekci – při výskytu některého z popsaných příznaků – je nezbytné se poradit s lékařem.
Vložit komentář