AUDIO: Hyperaktivní močový měchýř (OAB) je civilizační chorobou

MUDr. Oldřich Šottner z Gynekologicko porodnické kliniky 1. LF UK a FN Na Bulovce říká, že syndrom hyperaktivního močového měchýře (OAB) netrápí v převážné většině případů ženy, jak se donedávna myslelo.

O hyperaktivním močovém měchýři si může kdokoli myslet, že je to vlastně jakási fyzická porucha, že se něco „pokazí“ v těle. Jenže svoji roli sehrává také psychika, hyperaktivní měchýř se dá i „vypěstovat“. Dokládají to slova MUDr. Oldřicha Šottnera z Gynekologicko porodnické kliniky 1. LF UK a FN Na Bulovce.

Ve společnostech, kde není dodržování hygieny základním předpokladem společenské existence (je možné močit v podstatě kdykoli), nepředstavuje OAB problém. Společenské normy západní civilizace odsuzují pacienty s OAB k životu v ústraní. Tím podstatně klesá kvalita jejich života, OAB je u nich spojen s pocity méněcennosti, s úzkostí a depresí. OAB bývá důvodem problémů v rodinném, partnerském i sexuálním životě. Z tohoto pohledu je OAB civilizační chorobou.

 

Současná data vyvracejí dřívější domněnku, že je OAB častější u žen

Obě pohlaví jsou postižena stejně často. Je pravda, že se častěji hovoří o inkontinenci u žen, a to zejména v souvislosti s tzv. stresovou inkontinencí, což je jiné onemocnění, má jiné příčiny a jinak se léčí. Asi polovina pacientů s OAB má tzv. urgentní inkontinenci, to znamená, že dojde k úniku moči z důvodů „časové tísně“, kdy postižený nestihne včas doběhnout na toaletu. Urgentní inkontinence je však jen „podmnožinou“ souboru příznaků hyperaktivního měchýře. Dříve se považovalo časté močení u mužů zpravidla za příznak onemocnění prostaty (nejčastěji benigní hyperplazie prostaty). Dnes již víme, že důvodem častého močení, které přivádí muže k lékaři, může být i hyperaktivní měchýř.

Proč je močový měchýř hyperaktivní

Příčiny zatím nejsou zcela objasněny. Na vzniku onemocnění se podílí vyšší nervová soustava, která řídí mikční reflex, nervy, které ovlivňují stahy svaloviny močového měchýře, i nervy, které informují centrální nervovou soustavu o náplni močového měchýře. Svou roli hraje i samotná svalovina (lépe receptory v svalovině), které reagují „přehnaně“ na podráždění. V poslední době se věnuje velká pozornost i výstelce močového měchýře, tzv. urotelu. Tak, jak roste náplň močového měchýře, napínají se buňky urotelu. Přitom dochází k nitrobuněčným změnám, které vedou k uvolňování látek (neurotransmiterů), jejichž úlohou je předávat impulzy nervové soustavě. Při změnách v urotelu se vylučují tyto látky ve větším množství a při menším napětí, a tak vznikají „chyby v komunikaci“ mezi močovým měchýřem a centrálním nervstvem. Proto může dojít k falešným pocitům extrémní náplně močového měchýře i při náplni minimální.

OAB může (a měl by) diagnostikovat a léčit praktický lékař nebo gynekolog (lékař první linie)

Základem vyšetření je rozhovor lékaře s pacientem, který by měl objasnit všechny okolnosti – jak často pacient močí, zda jsou některé situace, které vedou k úniku moči/urgenci apod. Hodně o charakteru onemocnění vypoví vyplnění sebeposuzovacího dotazníku a mikčního deníku. Lékař může zhodnotit, zda časté močení není příznakem interního onemocnění (například diabetu, srdečního selhání apod.) Nutné je provést vyšetření ranní moči, aby se vyloučila infekce močových cest nebo jiná onemocnění močového ústrojí. Pak je možné doporučit účinnou léčbu. Ke specialistovi – urologovi/urogynekologovi by měli být pacienti doporučeni tehdy, když léčebné možnosti lékaře první linie nestačí. Trendem doby je, aby měli pacienti již co nejlepší a nejúčinnější léčbu zajištěnou u praktického lékaře nebo gynekologa. Ne vždy se to však daří.

Když je léčba u praktického lékaře (gynekologa) neúčinná

V tomto případě by měl dostat doporučení do specializované poradny. Tam lze provést další speciální vyšetření, například ultrazvukové vyšetření či urodymamické testy. Tzv. cystometrie zahrnuje měření, kolik močový měchýř pojme, a měření rychlosti, jakou moč proudí močovou trubicí (uretrou) ven. Někdy bývá nutné změřit šířku (průměr) močové trubice, a to při podezření, že je zúžená. V odůvodněných případech lze vyšetření doplnit i „prohlídkou vnitřku“ močového měchýře sondou (cystoskopie). Na základě výsledků vyšetření pak specialista může upravit způsob léčby.

Samoléčba OAB není účinná a může být i nebezpečná

Oddálí totiž diagnostiku a léčbu vážnějšího onemocnění. Léky a potravní doplňky propagované reklamou nemohou vyřešit celou škálu onemocnění, které provází časté močení. Jak už bylo řečeno, nemusí jít jen o „potíže s prostatou“. Je nezbytné, aby lékař stanovil správnou diagnózu a podle ní byla doporučena terapie. Pacient se může sám informovat na stránkách www.hyperaktivni-mechyr.cz, www.inkontina.cz nebo na telefonní lince 800 660 100, která je v provozu ve všední dny mezi 16. a 20. hodinou.

Při „prostydnutí“ nejde o OAB v pravém slova smyslu

K příznakům infekce močových cest („prostydnutí“) patří stejně jako u OAB časté močení a silné nucení na močení. V tomto případě lze hovořit o druhotném (sekundárním) OAB, který s vyléčením infekce mizí. Podobné příznaky mohou vyvolat i jiná onemocnění, například kaménky v močovém měchýři nebo nádor.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.