Nemocnice Na Homolce je světovou jedničkou v počtu vykonaných robotických operací v oboru cévní chirurgie. Primář Štádler se svým týmem provedl už 400. robotickou operaci. Devětapadesátileté pacientce Mostu, která trpí bolestmi nohou v důsledku zúžení aorty a pánevních tepen, vytvořil miniinvazivně, s pomocí robotického zařízení Da Vinci Xi, bypass těchto hlavních břišních cév.
Zúžení břišní aorty a pánevních tepen, případně jejich uzávěr vzniká v důsledku aterosklerózy. Její nejčastější příčinou bývá špatná životospráva, hlavně kouření. „U pacientů s tímto postižením se objevují tzv. klaudikační bolesti dolních končetin. To jsou svalové bolesti, které vznikají zejména při chůzi, když svaly nejsou dostatečně zásobeny krví, a tedy dostatečně okysličené,“ vysvětluje Štádler.
Na světě existují jen ojedinělá pracoviště, která se robotickou cévní operativou zabývají, například v USA, ve Francii, v Anglii, v Holandsku nebo v Jižní Koreji. Důvodem malého počtu těchto pracovišť je s největší pravděpodobností nedostatek předchozích zkušeností cévních chirurgů s laparoskopií. Laparoskopie a robotika patří mezi tzv. miniinvazivní zákroky, které umožňují provést stejný chirurgický výkon jako při otevřené chirurgii, ale z minimálního přístupu (otevření těla).
Pro pacienta je taková možnost zásadní výhodou. Jeho rekonvalescence a návrat do běžného života jsou po miniinvazivním zákroku velmi rychlé, zatímco po klasické operaci mu v nezanedbatelné míře hrozí mimo jiné výskyt kýly v jizvě, což si často vyžádá další chirurgický zákrok. Pacienti samozřejmě velmi pozitivně hodnotí i vynikající kosmetický efekt.
Nemocnice Na Homolce je jedním z mála pracovišť, které mělo před nástupem robotické technologie vlastní zkušenosti s laparoskopickými operacemi tepen. Díky tomu mohlo po nákupu robotického zařízení v roce 2005 snadno přejít na robotické operace a získalo tak náskok před ostatními.
V České republice je Homolka jedinou nemocnicí, kde se robotické cévní operace dělají. Nejčastěji se takto provádějí zákroky na aortě (srdečnici) v její břišní části a na pánevních tepnách. Důvodem bývá patologické rozšíření určité části tepny, tedy výduť, nebo naopak aterosklerotické zúžení v důsledku kornatění cévní stěny. Poměrně malou část robotických cévních výkonů pak tvoří zákroky na slezinné, nebo pánevní tepně, ledvinných tepnách či tepně zásobující břišní orgány.
Vložit komentář