Léčba srdečních arytmií se posouvá o další stupeň výše, a to díky využití ojedinělé technologie. Tou je dálkově navigovaná katetrizační jednotka CGCI, která pracuje na principu elektromagnetického řízení pohybu a současně zobrazování katetru v trojrozměrném obraze. Tento přístroj umožňuje přesnější a efektivnější provedení tzv. katetrizační ablace srdečních arytmií (zničení abnormální tkáně v srdci, která arytmii způsobuje).
Výhodou je rychlost a přesnost
Systém CGCI tvoří magnetická komora, která využívá celkem osm elektromagnetických článků sloužících k robotizační dálkově řízené navigaci katetrů. Lékař tedy neovládá katetry manuálně, ale ty jsou v srdci vedeny k určenému místu za pomoci magnetického pole. Směr a požadovanou polohu katetru v srdečních oddílech lékař určuje z kontrolní místnosti na řídící obrazovce.
„Dosud jsme k navigaci používali přístroj vybavený dvěma permanentními magnety. Osm elektromagnetů o vyšší intenzitě magnetického pole však vytváří mnohem lepší homogenitu magnetického pole, čili intenzita magnetického pole je v každém místě stejná. Systém elektromagnetické navigace nám umožňuje mnohem větší rychlost a přesnost výkonu,“ říká profesor Petr Neužil, primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce.
Přístroj CGCI
Nový přístroj dovoluje oproti již zavedeným systémům dálkově řízeného ovládání katetrů podstatně rychlejší reakci na operatérem určenou změnu polohy katetru. Jestliže tedy kardiolog na obrazovce počítače zadá změnu vektoru magnetického pole, která má následně způsobit změnu směru pohybu katetru, proběhne toto v podstatě současně, bez časového zpoždění.
Zároveň je možné proměnlivě určovat intenzitu magnetického pole, a tím umožnit kontrolu vyvíjeného tlaku katetru. „Přítlak katetru je důležitý pro správné provedení tepelné destrukce tkáně, čili takzvané léze v srdečním svalu za pomoci radiofrekvenční energie. Přítlak nesmí být příliš silný, ale ani slabý. Pokud by se katetr tkáně jen lehce dotýkal, neudělá dostatečnou lézi a existuje riziko nutnosti opakování výkonu,“ říká profesor Neužil. Naopak nadmíru silný tlak by mohl být nebezpečný. Přístroj CGCI dosahuje přítlak katetru zhruba ve výši 10 – 20 gramů a je prokázáno, že právě 20 gramů je dostatečná hodnota pro vytváření dobré a účinné tkáňové destrukce.
Profesor Neužil při zákroku
Výkon je možné zautomatizovat
Navigační systém nového přístroje je ojedinělý také v tom, že umožňuje automatizaci výkonu. Lékař si nejprve vytvoří mapu části srdce, v níž zasahuje – katetrem takzvaně „nabere“ body a vytvoří tak 3D mapu srdečního oddílu, která obsahuje přesné informace o elektrické aktivitě jednotlivých buněk. Poté lékař tuto mapu může, ale nemusí, spojit s anatomickým zobrazením orgánu, například z počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Získá tak výborné zobrazení části srdce, z níž se šíří arytmie, a kterou je třeba ošetřit katetrizační ablací. „V této ideální elektroanatomické mapě si v počítači označím bod, kam se chci s katetrem dostat, tedy kde chci působit radiofrekvenční energií. Naplánuji cestu a poté k němu katetr odešlu. S tímto systémem máme poprvé možnost plné automatizace výkonu,“ dodává profesor Neužil.
Jenom tři na světě
Pražská Nemocnice Na Homolce je třetím místem na světě, které přístroj CGCI využívá, dalšími místy jsou španělský Madrid a Soul v Jižní Koreji. Přístroj je v Nemocnici Na Homolce umístěn na Multifunkčních katetrizačních sálech, které byly otevřeny již v roce 2007, jsou vybaveny špičkovými technologiemi a lékaři se zde zabývají srdeční elektrofyziologií a léčbou srdečních arytmií.
Prvním českým pacientem byl 64letý Jiří Tichý, který trpěl fibrilací srdečních síní, což je v populaci nejrozšířenější arytmie. Kardiologové za pomoci přesné navigace destruovali tu tkáň v srdci, která pacientovi arytmie způsobovala. Zákrok i s veškerou přípravou trval čtyři hodiny.
Vložit komentář