Novinka v léčbě výdutí břišní tepny – aorty – bude vítanou možností především pro pacienty, kteří dříve neměli kvůli anatomickým předpokladům jinou možnost než absolvovat klasickou otevřenou břišní operaci. Díky novému systému nyní mohou lékaři nabídnout i těmto lidem méně invazivní a pro lidský organismus také méně náročnou léčbu.
V minulosti některým pacientům tvar jejich tepny nedovoloval správné zavedení a ukotvení stentgaftu neboli cévní výztuže. Nový systém lze však využít i u nemocných, kteří mají například příliš krátký nebo tvarem nevhodný počáteční úsek břišní tepny, kde se starší typy stentgraftů ukotvují.
Výztuž, která se nehne
„Nový stentgraft se, zjednodušeně řečeno, skládá pouze ze dvou trubic a jeho součástí je i speciální tenkostěnný vak,“ říká chirurg MUDr. Petr Šedivý, který společně s rentgenoložkou MUDr. Helenou Přindišovou tuto novou metodu v České republice zavedl, a to v Nemocnici Na Homolce.
Stentgraft se nejprve přístupem z třísla pacienta, tedy endovaskulárně, zavede do místa cévní výdutě v břišní aortě, ukotví se pod odstup ledvinných tepen a vak, který je na povrchu stentgraftu, se poté naplní speciálním polymerem. To je tuhnoucí hmota, jež kompletně zevnitř vyplní výduť. Díky tomu se zavedené stentgrafty nemohou nikam posunout ani uvolnit, což se někdy u starších typů cévních výztuží stávalo. Další výhodou nového typu stentgraftu je i to, že zabrání případnému prosakování krve z vedlejších tepenných větviček do cévní výdutě.
První dva stentgrafty implantovali lékaři pacientům v prosinci 2014. Letos v únoru proběhlo kontrolní CT vyšetření obou mužů, které potvrdilo úspěch operací. V dubnu podstoupí tento zákrok Na Homolce další dva pacienti. Využití nového systému plánují i další česká pracoviště.
Zavedení nového typu stentgraftu je zdravotními pojišťovnami plně hrazeným výkonem, stejně jako tomu je u starších typů.
- Oba stentgrafty se nejprve zavedou do potřebné polohy.
- Následně se stentgrafty rozvinou na plnou šíři, potřebnou pro průtok krve.
- Tenkostěnné vaky na povrchu obou stentgraftů se vyplní stabilním polymerem, který vytvoří odlitek vnitřku výdutě. Na příčném řezu je zřetelná dokonalá výplň aneurysmatu.
Výduť – nenápadná nemoc se smrtelnými následky
Cévní výdutě neboli aneurysmata jsou život ohrožujícím onemocněním, protože s rostoucí velikostí roste také riziko prasknutí a prudkého krvácení. Malé výdutě na břišní aortě se nijak klinicky neprojevují a přijde se na ně v lepším případě náhodně, například při sonografickém vyšetření žlučníku či močových cest. V horším případě se projeví až ve chvíli, kdy prasknou. Statistiky bohužel dokazují, že lidé s prasklou výdutí na aortě kvůli mohutnému krvácení v 50 % případů zemřou dříve, než se jim dostane lékařské pomoci. I z těch, kteří jsou převezeni do nemocnice a neodkladně operováni, další polovina na následky těžkého stavu umírá.
„Pokud u pacienta zjistíme výduť na břišní aortě, pravidelně ho sledujeme. Když velikost výdutě přesáhne 50 až55 milimetrů, rychle narůstá riziko jejího prasknutí. V takovém případě pacientovi ihned nabízíme operaci – a to buď klasický otevřený zákrok, nebo pokud by zdravotní stav pacienta tuto poměrně náročnou, zhruba tříhodinovou operaci nedovoloval, využíváme méně invazivní postup – implantaci stentgraftu,“ dodává doktor Šedivý.
Výdutě břišní aorty postihují podle statistik šest lidí ze 100 000, toto číslo ale platí zhruba do šedesáti let věku. Poté výskyt aneurysmat značně stoupá a postihují až 9 % mužů nad 60 let a 2 % žen nad 70 let věku.
Vložit komentář