„Vaše miminko je v pořádku, až na ty kyčle,“ uslyší nejedna maminka při propuštění z porodnice. Následuje obvykle poučení, co dělat, aby se hlavní nosné klouby vyvíjely správně. Jenže starostí i radostí je v tu chvíli tolik, že není divu, když si máma hned všechno nezapamatuje. Proto tu je naše krátké repetitorium.
Vrozená luxace kyčelních kloubů je jednou z poměrně častých vývojových vad, kterou trpívají častěji děvčátka než chlapci. Příčiny nejsou definitivně objasněné, ale roli tu hraje poloha plodu v děloze (konec pánevní) a dědičné dispozice. Luxace může být jak oboustranná, tak jednostranná. Podstata onemocnění tkví v tom, že hlavice kosti stehenní „nezapadá do jamky“ kyčelního kloubu. Tím je narušen vývoj kloubu – jamka se neprohlubuje, a když dítě není léčeno, pak v pozdějším věku hlavice po mělké jamce „klouže“. Výsledkem je charakteristická kolébavá „kachní“ chůze. Takový kloub pak bývá navíc ohrožen časnějším rozvojem degenerativních změn – osteoartrózy.
V naprosté většině případů lze tuto vadu vyléčit. Proto je důležité brzké rozpoznání – nejlépe již v porodnici. Hlavními příznaky jsou asymetrické rýhy na zadečku a stehnech nebo nemožnost úplné abdukce (roznožení) v kyčli při pokrčených kolínkách, případně zkrácení končetiny. Stupeň luxace (vykloubení) ozřejmí ultrazvukové vyšetření (v 6 týdnech), které se při podezření na vrozenou luxaci několikrát opakuje. V odůvodněných případech je možné provést rentgenové vyšetření. S léčbou je nejlépe začít co nejdříve – hned od narození zakládáním plenek složených na široko, aby udržovaly nohy v širokém roznožení. Stejnou polohu nožek si vynucuje vyztužená dečka, jejíž nošení by měl ordinovat lékař. Šetrné masáže vnitřních stran stehen – minimálně 10 x denně – uvolní ztuhlé svalstvo, a tím usnadní dosažení správné polohy kloubních ploch. V některých vážnějších případech tato opatření nestačí a děťátko dostane třmínky nebo strojek, případně je léčeno na lůžkovém oddělení.
Rodiče dítěte by se měli poradit s ošetřujícím lékařem o režimu dítěte, tedy o tom, kdy, jak často a zda vůbec je možné kojence „vysvobodit“ z aparátku a poskytnout mu volnost k protažení a procvičení, aby nedocházelo k opoždění psychomotorického vývoje. V optimálním případě bývá léčba skončena kolem prvních narozenin. Pokud se stav nelepší, je nutné provést podrobné vyšetření a včas indikovat chirurgické řešení. Vyléčená luxace kyčelních kloubů nebývá pro další život omezením s výjimkou extrémní zátěže dolních končetin – dlouhých pochodů, skoků z výšky, případně vrcholového sportu. Naopak velice vhodné je plavání, jízda na kole a všechny sporty, které posilují svalstvo zad, hýždí a stehen.
Vložit komentář