Ve vystupňované situaci může vzniknout hnisavé ložisko a jako následek se utvoří mokvající granulační hmota. V tomto stadiu již nelze očekávat spontánní zhojení a pacient musí vyhledat ošetření.

Léčba tohoto stavu spočívá ve zklidnění zánětu. V místním znecitlivění se odstřihne část nehtu a vyčistí se hnisavé ložisko. Do 10 dnů je obvykle zánět zhojen. Příčina potíží, tedy široký nehet tlačící na postranní kožní val, však odstraněna není. Pokud dochází k opakovaným recidivám, pak je nutno v klidovém stadiu provést tzv. plastiku nehtového lůžka, která jednou pro vždy problém vyřeší. Jde o zákrok v místním znecitlivění, při kterém je nehet na postižené straně navždy asi o 1 – 2 mm zúžen. Operací je odstraněn postranní proužek nehtové zárodečné hmoty, pokračující proužek nehtu a část přilehlého kožního valu.

Vzniklý defekt tvaru myrty je sešit asi 6 stehy strana ke straně. Asi ob den jsou nutné převazy, stehy se odstraňují po dvou týdnech. Plné zátěže se všemi riziky je končetina schopna po 4 týdnech. Výsledná jizva probíhá na hřbetu terminálního článku prstu od posledního mezičlánkového kloubu po straně, dále na rozhraní zúženého nehtu a kožního valu na příslušné straně špičky prstu.

Nejčastější příčinou zarůstání nehtu je nošení nevhodné obuvi, která bývá nevzdušná a především ze stran stlačuje prsty (např. brusle, úzké polobotky apod.). Na popsané potíže má též často vliv dědičná dispozice. Ke snížení rizika inkarcerace patří nošení vhodné volnější obuvi a stříhání nehtů především na dolních končetinách do roviny. Pokud dojde k projevům lehkého zánětu (bolestivost, zarudnutí, mírný otok), pomáhá přikládání tamponů s desinfekčním roztokem (nejlépe Jodisolem) na postižená místa alespoň dvakrát denně po dobu 15 minut. Při stupňujících se potížích musí pacient vyhledat chirurgické ošetření.