Společným mechanismem vzniku téměř všech typů glaukomů je zvýšení nitroočního tlaku (uvnitř bulbu), které bývá zpravidla způsobené překážkou (blokádou) odtoku nitrooční tekutiny (nitroočního moku), případně zvýšenou produkcí této tekutiny. Proč se glaukom vyvine, to se za celou historii výzkumu a léčby choroby (zhruba 150 let) nepodařilo objasnit. Oční lékaři rozlišují glaukomy s otevřeným či zavřeným úhlem – to podle toho, kde sídlí hlavní obtíž (či příčina). Zvýšený nitrooční tlak poškozuje nervové buňky sítnice, výstup zrakového nervu, takže po určité kratší či delší době trvání onemocnění dochází (bez léčby) k trvalému oslepnutí. Je velice důležití podchytit počínající glaukom včas, protože škody napáchané zvýšeným tlakem se již nikdy nespraví. Přitom glaukom dnes již patří k léčitelným chorobám.

Zradou je, že počátky onemocnění bývají zcela bez příznaků. Počátky glaukomu nebolí, může se mírně a postupně horšit periferní vidění, čehož si postižený zpravidla nevšimne. „Štěstím“ v neštěstí je, když na sebe glaukom záhy upozorní záchvatem s bolestmi hlavy, dvojitým viděním, dramatickým zhoršením vízu. Pacient může i zvracet. Tento záchvat je velmi akutní stav vyžadující okamžitý zásah odborníka. Jestliže po záchvatu nebudou zjištěna trvalá poškození očních struktur, lze předpokládat, že glaukom bude dobře léčebně ovlivnitelný.

Měli  bychom si všímat i drobných příznaků (horší vidění při slabším osvětlení, potíže při čtení, pocit zrakového diskomfortu), které by nás měly včas přivést k očnímu lékaři. Platí pravidlo, že každý člověk nad 40 let by alespoň jedenkrát do roka měl navštívit očního lékaře.

Léčba je, jak už bylo řečeno, možná a ve většině případů úspěšná. Mohou se podávat oční kapky, celková terapie tabletami. Značný pokrok do léčby glaukomů přinesl laser (několika typů) a v mnoha případech je vhodná léčba chirurgická.