Ač Parkinsonovy nemoci přibývá, lidé se jí bojí míň než rakoviny

Degenerativní onemocnění mozku jako Parkinsonovy choroby, dále sem patří i Alzheimerova choroba, jsou pro Čechy stále menším strašákem než třeba infarkt nebo rakovina. Pravdou přitom je, že tzv. Parkinsonem u nás trpí kolem dvaceti tisíc lidí a tento počet se má do roku 2030 zdvojnásobit. V roce 2040 má dokonce zemřít více lidí v důsledku degenerativních mozkových onemocnění než na rakovinu tlustého střeva, ledvin, plic a zhoubný melanom dohromady!


Parkinsonova nemoc patří do skupiny neurodegenerativních onemocnění, při nichž dochází k úbytku nervových buněk v mozku. Ačkoliv si drží na žebříčku výskytu ve své kategorii druhou nejvyšší příčku, respekt si v české společnosti vydobývá pouze pomalu.

Společnost hrozbu nevidí, je málo informovaná

Z průzkumu, který provedla společnost STEM/MARK, vyplývá, že Češi z daného seznamu onemocnění vnímají jako nejvíce závažnou rakovinu tlustého střeva, na druhém místě pak infarkt myokardu, na třetí příčce je Alzheimerova choroba a na čtvrté se umístila Parkinsonova nemoc. „Toto pořadí může úzce souviset se špatnou informovaností respondentů o Parkinsonově chorobě,“ dodává k výsledkům Barbora Večerková ze společnosti provádějící tento průzkum.

Parkinsonova nemoc je často vnímána jako nemoc starých lidí. To potvrdily i výsledky průzkumu – nejčastěji respondenti uváděli, že nejvíce osob Parkinsonovy choroby je mezi 61 a 75 lety. Realita je ale jiná – průměrný věk, kdy lidé onemocní Parkinsonovou nemocí, je 50 – 60 let, přibližně 10 % nemocných však onemocní již před čtyřicátým rokem. Nemoc tedy postihuje i lidi v produktivním věku.

Chybí registr nemocných i speciální péče

Situaci v Čechách se snaží změnit občanské sdružení Parkinson-Help. Ta jako největší problém shledává fakt, že v Česku neexistuje propracovaný systém péče o nemocné. „V západních zemích i Skandinávii je běžné, že se o nemocné s diagnózou stará interdisciplinární tým, který zahrnuje neurologa, psychiatra, psychologa, fyzioterapeuta, logopeda, ergoterapeuta i nutričního specialistu. Sociální pracovník, který za pacientem a jeho rodinou dochází, mu vysvětluje, na jaké dávky má nárok, a rodině se snaží pomoci vypořádat se s novou situací,“ přibližuje situaci předsedkyně Parkinson-Help Romana Skála-Rosenbaum.

V současnosti v naší republice neexistuje ani přesný registr nemocných Parkinsonovou chorobou (na rozdíl od Národního onkologického registru či registru kardiovaskulárních operací). Stejně tak chybí i národní strategie pro léčbu této choroby.

O Parkinsonově chorobě:

  • Chronické, progresivní a nevyléčitelné onemocnění centrálního nervového systému si připomínáme 11. dubna Světovým dnem Parkinsonovy choroby
  • Ze zatím neznámých příčin dochází u Parkinsonovy nemoci k odumírání buněk ve střední části mozku, které tvoří dopamin. Ten zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. Dopamin umožňuje bezproblémovou koordinovanou činnost svalstva a při jeho úbytku pacient ztrácí schopnost kontroly nad svými pohyby. Příznaky se obvykle objevují až poté, když dojde ke zničení 60 – 80 % buněk produkujících dopamin.
  • Motorické příznaky – obtížné zahájení pohybu, celková zpomalenost a snížený rozsah pohybu spojený s neobratností, třes, ztuhlost, tzv. stavy „on“ a „off“ (střídání stavů dobré a špatné hybnosti v průběhu dne), sehnuté držení trupu a šíje a potíže s udržením rovnováhy jsou nejviditelnějšími projevy nemoci.
  • Nemotorické příznaky Parkinsonovy choroby, jako jsou deprese, bolest, únava, zácpa, pocení či zhoršený čich, mají zásadní vliv na kvalitu života. U některých pacientů se projevuje zvýšená sexualita či patologické hráčství (gambling).
  • S postupným zhoršováním příznaků se u pacientů mohou objevovat závažné potíže s chůzí, řečí nebo prováděním každodenních jednoduchých úkonů.

Specializovaných pracovišť je nedostatek

Schází i rovnoměrné rozdělené specialistů Parkinsonovy choroby napříč českými a moravskými regiony. V současnosti se mohou pacienti obracet na tři specializovaná pracoviště v Praze, Brně a Olomouci. Tato střediska jsou však přetížená a pro některé pacienty i obtížně dostupná. Správná a včasná diagnóza je přitom u tohoto onemocnění klíčová.

„Parkinsonova choroba je progresivní a nevyléčitelné onemocnění. V současné době dokážeme úspěšně a často i dlouhodobě ovlivnit pouze ty příznaky nemoci, jež se objevují v důsledku úbytku a kolísání hladiny dopaminu v těle, nedokážeme ale nemoc zastavit, ani vyléčit,“ říká prof. MUDr. Jan Roth z Neurologické kliniky 1. LF UK v Praze. „Pokud se ale pacient dostane k odborníkovi včas a je správně léčen, jsme schopni prodloužit jeho soběstačný a kvalitní život a předejdeme zbytečně časnému úpadku jeho psychických i fyzických sil,“ dodává prof. Roth.

Včasná diagnóza je proto důležitá zejména u ekonomicky aktivních lidí, tzv. young onset – tedy pacientů, u kterých Parkinsonova nemoc propukne před 40. rokem života. Mladých nemocných před čtyřicítkou je zhruba 10 % z celkového počtu diagnostikovaných pacientů. Jejich správná léčba, která je jim předepsána včas, dokáže zmírnit sociální i zdravotní výdaje státu. Pokud totiž budou delší dobu schopni kvalitně žít, neztratí zaměstnání a o práci nepřijde ani pečující osoba v rodině, která by musela zajistit předčasnou domácí péči o nemocného.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.