Degenerativní onemocnění mozku jako Parkinsonovy choroby, dále sem patří i Alzheimerova choroba, jsou pro Čechy stále menším strašákem než třeba infarkt nebo rakovina. Pravdou přitom je, že tzv. Parkinsonem u nás trpí kolem dvaceti tisíc lidí a tento počet se má do roku 2030 zdvojnásobit. V roce 2040 má dokonce zemřít více lidí v důsledku degenerativních mozkových onemocnění než na rakovinu tlustého střeva, ledvin, plic a zhoubný melanom dohromady!
Parkinsonova nemoc patří do skupiny neurodegenerativních onemocnění, při nichž dochází k úbytku nervových buněk v mozku. Ačkoliv si drží na žebříčku výskytu ve své kategorii druhou nejvyšší příčku, respekt si v české společnosti vydobývá pouze pomalu.
Společnost hrozbu nevidí, je málo informovaná
Z průzkumu, který provedla společnost STEM/MARK, vyplývá, že Češi z daného seznamu onemocnění vnímají jako nejvíce závažnou rakovinu tlustého střeva, na druhém místě pak infarkt myokardu, na třetí příčce je Alzheimerova choroba a na čtvrté se umístila Parkinsonova nemoc. „Toto pořadí může úzce souviset se špatnou informovaností respondentů o Parkinsonově chorobě,“ dodává k výsledkům Barbora Večerková ze společnosti provádějící tento průzkum.
Parkinsonova nemoc je často vnímána jako nemoc starých lidí. To potvrdily i výsledky průzkumu – nejčastěji respondenti uváděli, že nejvíce osob Parkinsonovy choroby je mezi 61 a 75 lety. Realita je ale jiná – průměrný věk, kdy lidé onemocní Parkinsonovou nemocí, je 50 – 60 let, přibližně 10 % nemocných však onemocní již před čtyřicátým rokem. Nemoc tedy postihuje i lidi v produktivním věku.
Chybí registr nemocných i speciální péče
Situaci v Čechách se snaží změnit občanské sdružení Parkinson-Help. Ta jako největší problém shledává fakt, že v Česku neexistuje propracovaný systém péče o nemocné. „V západních zemích i Skandinávii je běžné, že se o nemocné s diagnózou stará interdisciplinární tým, který zahrnuje neurologa, psychiatra, psychologa, fyzioterapeuta, logopeda, ergoterapeuta i nutričního specialistu. Sociální pracovník, který za pacientem a jeho rodinou dochází, mu vysvětluje, na jaké dávky má nárok, a rodině se snaží pomoci vypořádat se s novou situací,“ přibližuje situaci předsedkyně Parkinson-Help Romana Skála-Rosenbaum.
V současnosti v naší republice neexistuje ani přesný registr nemocných Parkinsonovou chorobou (na rozdíl od Národního onkologického registru či registru kardiovaskulárních operací). Stejně tak chybí i národní strategie pro léčbu této choroby.
O Parkinsonově chorobě:
- Chronické, progresivní a nevyléčitelné onemocnění centrálního nervového systému si připomínáme 11. dubna Světovým dnem Parkinsonovy choroby
- Ze zatím neznámých příčin dochází u Parkinsonovy nemoci k odumírání buněk ve střední části mozku, které tvoří dopamin. Ten zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. Dopamin umožňuje bezproblémovou koordinovanou činnost svalstva a při jeho úbytku pacient ztrácí schopnost kontroly nad svými pohyby. Příznaky se obvykle objevují až poté, když dojde ke zničení 60 – 80 % buněk produkujících dopamin.
- Motorické příznaky – obtížné zahájení pohybu, celková zpomalenost a snížený rozsah pohybu spojený s neobratností, třes, ztuhlost, tzv. stavy „on“ a „off“ (střídání stavů dobré a špatné hybnosti v průběhu dne), sehnuté držení trupu a šíje a potíže s udržením rovnováhy jsou nejviditelnějšími projevy nemoci.
- Nemotorické příznaky Parkinsonovy choroby, jako jsou deprese, bolest, únava, zácpa, pocení či zhoršený čich, mají zásadní vliv na kvalitu života. U některých pacientů se projevuje zvýšená sexualita či patologické hráčství (gambling).
- S postupným zhoršováním příznaků se u pacientů mohou objevovat závažné potíže s chůzí, řečí nebo prováděním každodenních jednoduchých úkonů.
Specializovaných pracovišť je nedostatek
Schází i rovnoměrné rozdělené specialistů Parkinsonovy choroby napříč českými a moravskými regiony. V současnosti se mohou pacienti obracet na tři specializovaná pracoviště v Praze, Brně a Olomouci. Tato střediska jsou však přetížená a pro některé pacienty i obtížně dostupná. Správná a včasná diagnóza je přitom u tohoto onemocnění klíčová.
„Parkinsonova choroba je progresivní a nevyléčitelné onemocnění. V současné době dokážeme úspěšně a často i dlouhodobě ovlivnit pouze ty příznaky nemoci, jež se objevují v důsledku úbytku a kolísání hladiny dopaminu v těle, nedokážeme ale nemoc zastavit, ani vyléčit,“ říká prof. MUDr. Jan Roth z Neurologické kliniky 1. LF UK v Praze. „Pokud se ale pacient dostane k odborníkovi včas a je správně léčen, jsme schopni prodloužit jeho soběstačný a kvalitní život a předejdeme zbytečně časnému úpadku jeho psychických i fyzických sil,“ dodává prof. Roth.
Včasná diagnóza je proto důležitá zejména u ekonomicky aktivních lidí, tzv. young onset – tedy pacientů, u kterých Parkinsonova nemoc propukne před 40. rokem života. Mladých nemocných před čtyřicítkou je zhruba 10 % z celkového počtu diagnostikovaných pacientů. Jejich správná léčba, která je jim předepsána včas, dokáže zmírnit sociální i zdravotní výdaje státu. Pokud totiž budou delší dobu schopni kvalitně žít, neztratí zaměstnání a o práci nepřijde ani pečující osoba v rodině, která by musela zajistit předčasnou domácí péči o nemocného.
Vložit komentář