Akutní leukémie je vážné onemocnění a je nezbytné je urychleně intenzivně léčit. Bez léčby by 90 % nemocných zemřelo do 6 měsíců. Způsob léčby se ale může i značně lišit, protože záleží na jejím typu.
Klinické příznaky leukemií plynou z neschopnosti kostní dřeně tvořit dostatečný počet normálních funkčních krvinek. Proto se u nemocných lékaři setkávají:
- Se ztrátou energie, rychlou únavností a bledostí, které plynou z anémie (nedostatku červených krvinek)
- S přetrvávajícími či stále se vracejícími infekcemi, které jsou zapříčiněny nedostatkem normálně funkčních bílých krvinek
- S krvácením z nosu či z dásní, nadměrnou tvorbou modřin bez předchozího úderu či tvorbou červených prokrvácených teček na kůži, což ukazuje na nedostatek krevních destiček
Leukemické buňky se mohou začít hromadit v mízních uzlinách, které se proto zvětšují a bývají hmatné na krku, v podpaží a v tříslech. Při velkém zvětšení uzlin dojde ke zpomalení proudění krve a mízy v končetinách a k následnému otoku těchto končetin. Často bývají leukemické buňky nahromaděny ve slezině, jejíž zvětšení se může projevit bolestmi břicha. Běžné jsou mírné bolesti kostí a kloubů na počátku onemocnění.
Někdy je však nemocný bez jakýchkoliv obtíží a nemoc je objevena náhodně při vyšetřování krevního obrazu ze zcela jiného důvodu.
Uvedené příznaky jsou společné pro mnoho jiných onemocnění, a proto většina nemocných s některým z výše uvedených příznaků nebude mít leukemii.
Akutní lymfoblastická leukémie (ALL)
Nemoc začíná náhle, projevuje se bledostí, malátností, rychlým hubnutím a bolestmi kloubů. Lékař nemocného musí pečlivě celkově vyšetřit, protože podobné příznaky má například i infekční mononukleóza, infekce cytomegalovirem (patří do skupiny herpetických virů) a i jiné typy leukemie. Zásadní význam má speciální vyšetření krve, které zařadí ALL ještě do jedné ze skupin podle imunologické klasifikace leukemických buněk a další vyšetření k stanovení rozsahu postižení.
Léčba ALL
Cílem léčby je odstranění leukemických buněk nejen z krve a kostní dřeně, ale i z dalších tkání, kam se krví dostaly. Značně ohroženy jsou i mozkové blány (to je zvláštnost lymfoblastických leukemií – postiženy jsou asi u poloviny nemocných), což vyžaduje speciální léčbu.
Základem léčby je chemoterapie
Po tzv. indukční léčbě (zničí maximum leukemických buněk) následuje vždy tzv. konsolidační léčba (zajišťuje výsledek dosažený indukční léčbou).
Při postižení mozkových blan se užije buď chemoterapie aplikované do míšního kanálu, nebo i ozáření lebky. Léčení mužů středního a vyššího věku je složité a obtížné. Následuje udržovací léčba (chemoterapie), podávaná jednou měsíčně i po 2 roky. Pokud se podaří dosáhnout „hematologické remise“, znamená to, že krevní obraz je normální a v kostní dřeni je méně než 5 % blastických buněk. Nemoc se může vrátit (relaps), leukemické buňky se mohou objevit v krvi, v centrálním nervovém systému nebo ve varlatech. Pravidelné kontroly u lékaře jsou nutné.
Akutní myeloidní leukémie (AML)
Nemoc se projevuje bledostí, malátností, dušností, krvácivými projevy a vřídky v ústech (často vysloví podezření na krevní chorobu zubní lékař) nebo hnisavými změnami na kůži. Objeví se zvýšené teploty a hubnutí, často bolí klouby. Nemoc postihuje hlavně osoby středního a vyššího až vysokého věku.
Lékař nemocného celkově vyšetří a odebere krev na speciální laboratorní vyšetření, které je složité, protože je nezbytné provést zařazení podle klasifikace FAB (francouzsko-americko-britské), protože to má rozhodující význam pro další vyšetřování a pro stanovení optimální léčby. Využívá se i imunologického vyšetření a chromozomální analýzy.
Hlavním způsobem léčby je chemoterapie
U AML se ale používají jiná cytostatika než u ALL. Strategie je podobná – po indukční léčbě následuje konsolidační léčba. Existuje řada léčebných protokolů (programů) a podle výsledku výzkumu ve světě se objevují další. U mladších nemocných (zpravidla pod 40 let) existuje v současné době velmi účinná metoda, jak zbavit tělo leukemických buněk – vysokou dávkou radioterapie a chemoterapie se prakticky zlikviduje dřeňová krvetvorba a nahradí se částí (štěpem) kostní dřeně zdravého vhodného („kompatibilního“) dárce. Nejlepší výsledky má tato transplantace, provede-li se během první remise (účinného utlumení) leukémie, avšak někdy je možno se o ni pokusit i během 2. nebo 3. remise. U starých nemocných je tato agresivní léčebná metoda zatížena značným rizikem vzhledem k častým dalším nemocem starého člověka. Po úspěšné transplantaci je vyhlídka na dlouhodobou remisi 2,5krát větší než po chemoterapii.
Vložit komentář