Registr dárců dřeně opět spouští po koronavirové pauze nábory

Český národní registr dárců dřeně začíná opět po koronavirové pauze nabírat nové dárce ochotné darovat kousíček sebe pro záchranu těžce nemocných dětí i dospělých. V loňském roce se zapsalo během března a dubna 1 443 dobrovolníků. Letos nábor nových nadějí utlumil COVID-19.

Noví zájemci mohou vstoupit do registru na některém z dárcovských http://www.kostnidren.cz/kontakty/darcovska-centra či náběrových http://www.kostnidren.cz/kontakty/naberova-centra center. Od června pro ně bude registr organizovat také venkovní hromadné nábory, případně si lze pracovníky registru objednat – na svoji akci, do svého města, práce nebo spolku. Jak se předchozí dva měsíce podepsaly na činnosti zdravotnické organizace?

 

Daniel Pagáč, ředitel Českého národního registru dárců dřeně

Jak koronavirus ovlivnil registr dárců kostní dřeně?

Český národní registr dárců dřeně funguje samozřejmě dál, nemocní pacienti potřebují své dárce i během jakékoliv pandemie. Každý případ, každý odběr, každou transplantaci ale nyní posuzují a řeší naši lékaři velmi individuálně. Co jsme ale bohužel stopnout museli, jsou nábory nových dobrovolníků. Čím více mladých zdravých lidí se nám podaří do registru zapsat, tím větší máme naději, že mezi zaregistrovanými najdeme toho správného dárce pro konkrétního pacienta.

Jak komplikuje dovoz/vývoz kostní dřeně současné omezení leteckého provozu v Evropě či USA?

V Evropě probíhá transport krvetvorných buněk hlavně pozemní přepravou, většina cest se týká okolních zemí, jako je Německo nebo Polsko. Zásadnější komplikace hrozily u mimoevropských zemí, především USA nebo Izraele, kam se evropský kurýr dnes bohužel nedostane. Ale i s tím jsme si dokázali poradit. Krvetvorné buňky do Česka doveze americký nebo izraelský kurýr, což je sice dražší, ale zdravotní pojišťovny se k těmto případům naštěstí staví vstřícně a s pochopením. Za to jim patří náš upřímný dík.

Mohl byste popsat nějaký příklad z praxe takového nestandardního doručení kostní dřeně?

V březnu měl proběhnout transport kostní dřeně pro českého pacienta od dárce z Polska. Bylo to v době, kdy se čerstvě uzavřely hranice. Nepodařilo se domluvit předání na česko-polských hranicích, ale na polsko-německých už to možné bylo. Náš kurýr tam tedy převzal vzácný náklad a dovezl jej šťastnému pacientovi. Schopnost poradit si v jakékoliv situaci je jednou z důležitých dovedností, kterou musí naše organizace ovládat. Zde musím zmínit kolegyně z koordinačního centra Kláru Količovou a Marcelu Jelínkovou, jejichž práce a maximální nasazení jsou zejména v těchto bouřlivých týdnech pro zajištění transplantací naprosto klíčové.

Ovlivňují další koronavirová opatření fungování registru dárců kostní dřeně?

Do registru se dá vstoupit v zásadě dvěma způsoby, můžete zajít do některé z více jak padesáti nemocnic v Česku a zapsat se tam nebo vyrazit na některý z našich hromadných náborů, ty běžně organizujeme na vysokých školách, krajských úřadech, ale i na kulturních, sportovních a společenských akcích. Hromadné nábory jsme museli zrušit a zároveň se snažíme minimalizovat zbytečné návštěvy zdravotnických zařízení. V podstatě tedy aktuálně nenabíráme nové potenciální dárce, a to je bohužel jedna z našich klíčových činností.

Budou tedy současná opatření znamenat i úbytek potenciálních dárců do budoucna?

Letos pravděpodobně pocítíme úbytek nově zaregistrovaných dobrovolníků. Náš registr ale dlouhodobě patří k těm nejefektivnějším registrům na světě, a proto nepočítám, že by, pokud dojde k uvolňování protipandemických opatření tak, jak je zatím plánováno, nás současný výpadek nějak výrazně ovlivnil. S kolegy se naopak těšíme na dobu „pokoronavirovou“, kdy se zase vydáme mezi lidi do ulic a naše sestřičky začnou nabírat nové dárce i v nemocnicích.

Dá se říci, odkud se kostní dřeň dováží nejčastěji a kam se naopak vyváží?

Každoročně odebíráme kostní dřeň našim dobrovolným dárcům pro pacienty v tuzemsku i v zahraniční. Například v loňském roce jsme odebrali krvetvorné buňky 50 dárcům, z čehož 25 bylo pro naše pacienty, 25 pro zahraniční. České buňky se nejčastěji vydaly na pomoc nemocným v Německu, USA a Velké Británii, nejdále pak cestovaly do Austrálie. Naopak pro naše pacienty bylo ze zahraničí importováno 68 buněk, a to z nadpoloviční většiny z Německa. Obecně můžeme říci, že často pomáháme nemocným v Německu a naopak.

MUDr. Jana Navrátilová, vedoucí koordinačního centra ČNRDD

Probíhají v době krize transplantace v Česku standardně?

Obecně doporučujeme všem českým transplantačním centrům, aby, kdykoliv je to možné, preferovali „národní“ dárce. Minimalizuje se tím riziko prodlení či úplného zrušení transplantace z důvodů restrikce cestování. Každý dovoz či vývoz krvetvorných buněk je ale posuzován individuálně. U většiny nezbytných transplantací se odebrané krvetvorné buňky nejdříve zamrazí a až poté je zahájeno podání přípravného režimu (chemoterapie) nemocnému následované vlastní transplantací. Tím se minimalizuje riziko nedostupnosti dárce kvůli COVID-19 po „zahájení“ transplantace.

Kromě testování dárce na Covid-19, byla ještě jinak zpřísněna zdravotní opatření při darování krvetvorných buněk? Můžete to porovnat se standardním odběrem v době „předkoronavirové“?

Darování krvetvorných buněk jinak probíhá naprosto standardně.

Kolik transplantací průměrně proběhne ročně?

V posledních letech se v Česku každoročně provede kolem 200 nepříbuzenských transplantací. Dalších cca 50-70 je provedeno s rodinným dárcem.

Dají se transplantací kostní dřeně vyléčit i jiná onemocnění, než je leukémie?

Ano, v naší zemi onemocní každoročně stovky lidí včetně malých dětí chorobami krvetvorby, které vážně ohrožují jejich život. Nejznámější a nejčastější mezi těmito nemocemi je leukémie. Následují ji zhoubné nádory krvetvorby, těžké útlumy krvetvorby nebo imunity.

Čím se kompatibilita dárce a pacienta řídí?

U dárce i pacienta zkoumáme soubor transplantačních znaků, tzv. HLA antigenů. Je to něco jako unikátní otisk palce nebo autorizovaný podpis každého jedince. Jde o vrozený, speciálně utvářený soubor bílkovin na povrchu všech tělesných buněk a tkání, který slouží organismu k rozpoznání, co je tělu vlastní a co cizí (za normálních okolností tedy většinou to špatné, nemocné). Kompletní nebo alespoň co největší shoda HLA typu mezi dárcem a příjemcem dřeně je proto k úspěchu transplantace naprosto nezbytná.

Jakou roli při rozhodování, zda je dárce vhodný, hraje imunita člověka?

Dárce musí být zdravý jedinec, a tudíž nemůže mít ani žádnou chorobu, která by ovlivňovala jeho imunitu, či vznikla na imunitním podkladě.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.