Spolu s pacienty s touto nemocí bojuje i Spolek pacientů Revma Liga ČR. „Na trh se dostávají stále modernější léky, které umí lidem zásadně ulevit od nemoci, a změnit tak život. Brzdou v jejich nasazování bývá cena. Ta však postupně klesá díky tzv. biosimilárním lékům – kopiím originálních léků se stejným účinkem,“ říká Edita Müllerová, předsedkyně pacientské organizace Revma Liga ČR. Jak říká ředitel Revmatologického ústavu v Praze prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., biosimilární přípravky tlačí cenu drahých biologických léků dolů, někdy až o 50 %.

„Také proto se loni podařilo po pěti letech našeho úsilí dosáhnout toho, že na moderní léčbu dosáhnou nemocní, kteří spadají do kategorie střední závažnost nemoci. Do té doby se k biologické léčbě dostali pouze v nejvyšší aktivitě nemoci – tedy když už jsou změny na kloubech většinou nevratné,“ vysvětluje Edita Müllerová.

Přestože je revmatoidní artritida nevyléčitelné onemocnění, včas zahájená léčba dokáže zmírnit jeho projevy, a oddálit tak případnou invaliditu. „Bohužel je stále mnoho pacientů na kortikoidech, které mají dlouhodobě neblahý dopad na organismus,“ připomíná předsedkyně Revma Ligy ČR. Biologickou léčbu mohou lékaři nasadit pouze ve speciálních centrech, kterých je nyní 55. Účinky biologické a biosimilární léčby na pacienty dlouhodobě sleduje registr ATTRA, který vede Česká revmatologická společnost.

Aktuálně se Revma Liga společně s revmatology zasazuje o přesné zmapování toho, kde chybí revmatologové. „Jenom na Vysočině chybí specialisté v šesti okresech, nejsou ani v Mělníku, v Teplicích a Děčíně, v dalších dvanácti případech je na jeden okres jeden lékař,“ popisuje prof. Pavelka. Ke zvýšení dostupnosti péče podle něj povede důkladné zmapování současné situace prostřednictvím revma mapy, o což se snaží ve spolupráci s největší českou zdravotní pojišťovnou VZP. „Výsledkem by mělo být zasíťování celé republiky tak, aby pacienti nemuseli cestovat desítky kilometrů k nejbližšímu, a navíc přetíženému revmatologovi. Při jednání s VZP jsme také diskutovali možnosti, jakým způsobem zlepšit nepříliš dobrou finanční atraktivitu oboru, a zdá se, že určité možnosti se rýsují. Druhou linií, jak získat nové revmatology, je úvaha o možném limitovaném množství rezidenčních míst do problematických oblastí. O této možnosti jsme již hovořili i s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem při jeho návštěvě v Revmatologickém ústavu a snažíme se pro MZČR připravit podrobnější materiál,“ dodává přední český revmatolog.

O nemoci

Revmatická onemocnění (revma) postihují pohybový aparát (klouby, kosti, páteř, ale i svaly, vazy, šlachové úpony), mnohdy i některé jiné orgány. Rozdělují se do několika základních skupin: revmatická onemocnění zánětlivá (revmatoidní artritida, tzv. systémové nemoci a další), degenerativní revmatické nemoci (artróza), infekční artritidy, metabolické a endokrinní choroby spojené s revmatickými stavy (dna) a mimokloubní revmatismus. Mezi nejčastější a nejznámější patří zejména revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc a dna.