Jako zvláštní samostatnou chorobu ji tehdy rozpoznali nezávisle na sobě dva vědci, John Hughes Bennet a Rudolf Virchow. V roce 1847 použil Virchow názvu „leukemie“ („bělokrevnost“) a Bennnet roku 1851 nazval onemocnění „leukocytemií“. Je ale nepravděpodobné, že by se nemoc poprvé objevila až v r. 1845. Existují starší zprávy o lidech s nemocí, která měla podobné příznaky, jaké byly později popsány u pacientů s leukemií.
Mikroskop byl tehdy přístroj ve vývoji a bylo pozoruhodné, že nemoc byla rozpoznána. V té době byly totiž velkým problémem zejména časté epidemie infekčních chorob. Pomalu se však v literatuře začaly objevovat zmínky o podezřeních na leukemii nebo o skutečných případech.
V posledních letech 19. století pak byl objeven význam kostní dřeně pro krvetvorbu. Díky zdokonalení mikroskopu bylo možno rozeznat jednotlivé typy bílých krvinek. Tak začala nová éra hematologie (vědy o krvetvorbě a jejích chorobách). Bylo to téměř 70 let předtím, než byl učiněn jakýkoliv pokrok v léčbě leukemií.
První léky, které byly účinné v léčbě leukemií, se objevily po roce 1950. Transplantace kostní dřeně se začaly provádět v 60. letech, i když se tehdy lékaři pokoušeli pouze o transplantaci mezi jednovaječnými dvojčaty. V posledních letech pak došlo k velkému pokroku v léčbě leukemií, i když stále zůstává celá řada nevyjasněných otázek.
Leukemie je nádorové onemocnění krvetvorby
Vyznačuje se zmnožením bílých krvinek, které jsou nezralé a neplní svou normální funkci. Tyto krvinky lze nalézt v kostní dřeni nemocného, v jeho krvi a někdy i v jiných orgánech. K pochopení podstaty leukemie je vhodné vědět, z čeho se skládá krev a jak vzniká.
Krev je tekutina obíhající v cévách
Má mnoho funkcí, mezi nejdůležitější patří roznášení kyslíku a živin v těle. Skládá se z krvinek a plazmy. Všechny typy krvinek vznikají v kostní dřeni. Střed kostí je houbovitý a pracuje jako pečlivě řízená továrna vytvářející tři základní typy buněk.
- Červené krvinky (erytrocyty) obsahují bílkovinu hemoglobin, která přenáší kyslík do všech tkání těla.
- Bílé krvinky (leukocyty) se rozdělují na tři další podskupiny – monocyty, granulocyty a lymfocyty. Každý z těchto typů hraje důležitou roli v obraně proti infekci. Monocyty brání tělo před infekcemi a ničí a odstraňují poškozené nebo mrtvé buňky a choroboplodné zárodky. Granulocyty mají za úkol obranu proti bakteriálním nákazám, lymfocyty se zapojují zejména do boje proti virovým infekcím.
- Krevní destičky (trombocyty) jsou důležité pro krevní srážení.
Červená krvinka přežívá v obíhající krvi kolem 120 dnů, zatímco bílé krvinky a destičky jen několik dnů. Celý vznik krevních buněk, jejich růst, přežívání, odumírání a cyklus obnovy je v organismu pečlivě řízen, aby byl zajištěn správný poměr a počet krvinek. Z toho plyne, že jakékoliv nenormální množení určitého typu buněk poruší tuto rovnováhu a bude mít vliv na celkové tělesné zdraví.
Ačkoliv je několik typů krvinek, všechny vznikají v kostní dřeni z jednoho typu buněk, a to buněk kmenových. Ty tvoří jen malou část buněk dřeně. U leukemie dochází k poruše krvetvorby a kmenové buňky začnou tvořit velké množství jednoho z typů krvinek, který nedostatečně vyzrává. Nezralé krvinky nejsou schopny plnit úkol, který v těle mají, začínají postupně vyplňovat kostní dřeň a jsou vyplavovány do krve. Leukemické buňky se mohou shromažďovat v různých tělesných orgánech. Kostní dřeň není nadále schopna tvořit dostatečné množství normálních krvinek a rovnováha krvetvorby je porušena.
Vložit komentář