Znamená to, že se zhoršuje myšlení, paměť, úsudek. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. AN poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za nemoc vzácnou. Nyní se vyskytuje u 5 % populace starší 65 let a u téměř třetiny populace starší 85 let.
Při AN dochází k úbytku nervových buněk mozku kvůli ukládání „toxické“ bílkoviny, tzv. amyloidu beta, který má odlišné uspořádání než „zdravé“ bílkoviny, v mozku. Čím více této bílkoviny, tím více příznaků. Proč k změně tvaru bílkoviny dochází je zatím předmětem výzkumů.
AN začíná pozvolna
Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou AN postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.
Příčiny Alzheimerovy nemoci
Vědci si stále nejsou jisti příčinami AN. Rizikovými faktory jsou věk a rodinné dispozice. V poslední době výzkum ukázal, že AN u starších lidí (bez rodinného výskytu nemoci) se vyskytuje zároveň se změnami na 19. chromozomu. U lidí, kteří onemocní ve věku kolem 30 a 40 let (to je většinou spojeno s rodinným výskytem nemoci) souvisí AN nejspíše se změnami na 1., 14. a 21. chromozomu. Výzkumní pracovníci a lékaři docházejí k názoru, že AN je komplikované onemocnění způsobené různými faktory.
Není jisté, zda je AN dědičná
Je známo, že v rodinách, kde se vyskytuje, je její pravděpodobnost větší. Pokud postihuje AN v rodině více jejích členů, jedná se většinou o nejbližší příbuzné (rodiče, bratr, sestra). Je tedy možné, že určitá genetická dispozice zde roli hraje, anebo že všichni tito lidé byli vystaveni působení nějakého faktoru, který AN způsobuje.
Většina nemocných je starších 65 let, ale mohou onemocnět i lidé 30 až 50letí
Bývá to kolem 10 % celkového počtu lidí postižených AN. Postihne-li AN takto mladé lidi, vše co se týká rodinného života, financí a následné péče o nemocného je dost odlišné od problémů, které musí vyřešit nemocný člověk (nebo jeho rodina), který onemocní později.
Zhoršení paměti je i není součástí přirozeného procesu stárnutí
Každý občas zapomene, kde vlastně zaparkoval své auto a jak se jmenuje ten člověk, se kterým se před týdnem seznámil. Také úplně zdraví lidé ve stáří zapomínají některé informace.
AN postihuje však nejen paměť, ale také komunikační schopnosti, myšlení, úsudek, učení a má vliv na společenský i pracovní život člověka.
Následující tabulka ukazuje rozdíl mezi změnami schopností zdravě stárnoucího člověka a člověka s AN.
Činnost |
Nemocný AN |
Zdravě stárnoucí člověk |
Zapomíná |
vše, co se kdy naučil |
některé naučené věci |
Později si vzpomene |
zřídkakdy |
často ano |
Je schopen splnit vyřčené nebo napsané úkoly |
s postupem času ne |
většinou ano |
Umí používat poznámky |
s postupem času ne |
většinou ano |
Postará se sám o sebe |
s postupem času ne |
většinou ano |
Jak se AN diagnostikuje?
Neexistuje žádný test, který by přinesl jasný a stoprocentně jednoznačný výsledek.
Je potřeba vyvrátit všechny ostatní možnosti, které by ukazovaly na jinou nemoc způsobující demenci. Diagnózu Alzheimerovy choroby může učinit lékař, který je s touto problematikou obeznámen a má s ní zkušenosti.
K tomuto závěru potřebuje:
- pečlivé a podrobné zhodnocení osobní i rodinné anamnézy pacienta a zejména podrobné vyhodnocení změn kognitivních funkcí, paměti a chování pacienta během posledních měsíců či let
- vyšetření kognitivních funkcí pomocí baterie testů
- pečlivé klinické vyšetření doplněné laboratorními testy – to vše je zaměřeno zejména na odhalení jiné příčiny kognitivní poruchy
- v případě jakýchkoli pochybností také vyšetření neurologické včetně CT mozku
Bohužel dosud neexistuje žádný lék, který by AN vyléčil
To ale neznamená, že nejsou žádné prostředky, jak stav pacienta zlepšit. U takzvaných kognitiv (inhibitorů acetylcholinesterázy) mnohé studie dokázaly, že úspěšně zmírňují její příznaky a zpomalují její postup. Je nesmírně důležité, aby byli rodinní pečující s možnostmi léčby obeznámeni a využívali je ku prospěchu svých blízkých.
Pomoc nabízí Česká alzheimerovská společnost
Základní informace i o pobočkách v jednotlivých regionech lze získat na jejích stránkách www.alzheimer.cz nebo telefonním čísle 283 880 346. Dále je možné se obrátit na stránky www.gerontocentrum.cz.
Zdroj: Iva Holmerová, Eva Studnická
Vložit komentář