Rozlišují se dva typy CMP

• Ischemická CMP – je způsobena nedokrevností v určité oblasti mozku obvykle následkem trombotického uzávěru („ucpání“ cévy krevní sraženinou) některé z hlavních tepen nebo následkem embolizace (vmetení krevní sraženiny z jiného místa, nejčastěji ze srdce), v řadě případů také poklesem průtoku krve v mozkových tepnách z jiných příčin – například při výrazném poklesu krevního tlaku aj.; je častější, ischemických příhod je cca 85 %; postihuje jedince ve věku 60 – 70 let; úmrtnost je kolem 20 %
• Hemoragická CMP – je způsobena krvácením do mozku, tvoří asi 15 % všech CMP; postihuje zejména jedince ve věku 50 – 60 let; úmrtnost je kolem 50 %

Nejčastější příčiny CMP jsou vysoký krevní tlak a kornatění tepen

CMP může mít řadu příčin, některé jsou společné pro hemoragické i ischemické příhody – jako například hypertenze – jiné jsou specifické pro každý typ CMP.

Nejčastější příčiny ischemické CMP

• Hypertenze
• Pokročilejší aterosklerotické postižení
• Uvolnění trombu nebo sklerotického plátu z některé z větších cév či tepen nebo ze srdce s následným ucpáním mozkových tepen
• Srdeční arytmie
• Trombofilní stavy (zvýšená tendence k vytváření krevních sraženin)
• CMP z dehydratace (hlavně v létě; zejména starší lidé mají subjektivně nižší pocit žízně)
• Nepřirozená poloha hlavy (například při několikahodinovém spánku v autě, kdy se jedna z tepen zezadu hlavy stlačuje v nepříznivé poloze, tj. záklonu či rotaci hlavy; následkem toho může tepna ztrombózovat a vzniklá sraženina se uvolní nebo narůstá)

Nejčastější příčiny hemoragické CMP

• Hypertenze
• Prasknutí mozkové výdutě (aneurysmatu)
• Krvácení z cévní mozkové (arteriovenózní) malformace (nejčastěji vývojová porucha, kdy krev pod velkým tlakem teče z tepen přímo do žil – chybí „přechod“ v podobě kapilár)
• Následek zánětu cévní stěny
• Následek některých infekcí
• Nadužívání drog
• Úraz

Projevy CMP

Klinický projev CMP je velmi rozmanitý od téměř bezpříznakového stavu až po závažný stav končící smrtí. Závažnější příhoda se obvykle projevuje ztrátou vědomí (nemusí k němu však dojít, záleží na příčině příhody) a závažnou poruchou hybnosti – nejčastěji jednostranným ochrnutím. Nemocný dále může mít poruchy citlivosti, poruchy mozkové či okohybní inervace, může zvracet, mít bolesti hlavy a další příznaky. Neurologické projevy i jejich průběh jsou u jednotlivých nemocných velmi rozmanité, společné je však to, že projevy jsou vždy náhlé a jedná se o závažný stav.

Diagnostika CMP

Již z klinického vyšetření lékař většinou pozná, zda se jedná o postižení předního (karotického) či zadního (vertebrobazilárního) povodí. Poté se pacientům provádí vyšetření mozku:

• Počítačová tomografie (CT) – jednoznačně odliší CMP na podkladě krvácení od nedokrevnosti (ischemie) a ukáže rozsah postižení mozkové tkáně
• Perfuzní CT – doplňuje se dle potřeby; pomocí něho lze zjistit, která oblast mozku je nedostatečně prokrvená a zda je postižené místo alespoň minimálně zásobeno krví z okolních oblastí (tzv. bazálním průtokem)
• Angiografické vyšetření – je nutné, aby bylo možné provést intraarteriální trombolýzu; přesně lokalizuje uzavřenou tepnu a také ukáže, zda je postižená oblast alespoň minimálně zásobena krví z okolních tepen (tzv. kolaterálním průtokem); pokud by postižená tkáň již zcela odumřela, není možné ji zachránit, a navíc by při obnovení průtoku krve do této oblasti mohlo dojít ke krvácení, jež by stav nemocného nadále zhoršilo