buňky v krvi

Léčba Hodgkinova lymfomu

Spočívá v kombinaci protinádorové chemoterapie a radioterapie. Druh a intenzita léčby (počet cyklů chemoterapie, dávka záření) závisí na stupni pokročilosti (klinickém stadiu) nemoci, na přítomnosti rizikových faktorů, celkovém tělesném stavu a věku pacienta.

Radioterapie využívá při léčbě vysokoenergetického záření

To má za úkol zničit nemocné buňky a zastavit jejich růst. Tento druh léčby probíhá na oddělení radiační onkologie. Léčba probíhá vždy 5 pracovních dní v týdnu po dobu několika (většinou 2 – 3) týdnů, kdy nemocný může strávit většinu času mimo nemocnici.

Protinádorová chemoterapie znamená užití léků, které zabíjejí nádorové buňky v těle

V léčbě Hodgkinova lymfomu se podává vždy kombinace léků, které se ve svém účinku vzájemně podporují. Některé z léků přijímá pacient ústy (perorálně), některé je možné podávat pouze nitrožilní cestou (intravenózně). Léky se po podání dostanou krevním řečištěm po chvíli do celého těla, tedy i do míst největšího nakupení nádorových buněk – do lymfatických uzlin. Chemoterapie se obvykle podává v cyklech (sériích), tedy stejný druh léčby vždy jednou za 2, 3 či 4 týdny.

Standardní režimy chemoterapie pro léčbu Hodgkinova lymfomu:

ABVD

(podávanými léky jsou adriamycin, bleomycin, vinblastin a dakarbazin)

Dobře snášený, ambulantní léčebný režim, který se opakuje jedenkrát za 14 dní. Všechny léky se podávají v podobě nitrožilních infuzí během jediného dne. Nezbytné je užití silných léků proti nevolnosti, jeden z léků může během svého podání vyvolat horečku.

BEACOPP

(podávanými léky jsou bleomycin, etoposid, adriamycin, cyklofosfamid, Onkovin = vincristin, prokarbazin a prednison)

Nemocný stráví úvodní tři dny převážně infuzní léčby v nemocnici, další léčba je již ambulantní a znamená užívání tablet po dobu asi dvou týdnů. Další léčebný cyklus se opakuje znovu za 3 týdny.

Léčebné výsledky

U nemocných s lokalizovanou chorobou se dosáhne úvodní léčbou, kombinací chemoterapie a radioterapie, vyléčení v 80 – 90 %. U nemocných s pokročilou chorobou se zavedením intenzifikovaných léčebných schémat dosahuje vyléčení přibližně u 80 % nemocných, což jsou výsledky v onkologii zcela ojedinělé.

Ve většině případů je stav vyléčení trvalý, avšak někdy se choroba může vrátit zpět. Obecně platí, že čím později, tím lépe. Největší riziko návratu Hodgkinovy choroby je první tři roky, počet navrácených onemocnění (relapsu) klesá od prvního do třetího roku od ukončení terapie. Po třech letech je riziko návratu choroby velmi malé.

Transplantace kostní dřeně (periferních kmenových krvetvorných buněk)

U některých nemocných může dojít i přes úvodní léčebný úspěch ke znovuobjevení se nemoci (k relapsu) a nastane nutnost podání vyšších dávek chemoterapie a transplantovat kostní dřeň s cílem znovu nabýt kontrolu nad nemocí.

Kostní dřeň je měkká, houbovitá tkáň

U dospělého člověka vyplňuje dutiny velkých kostí a je místem, kde se v těle vytvářejí krvinky. Kmenové buňky jsou nezralé buňky, které při svém vývoji dávají základ všem krevním buňkám (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky). Kmenové buňky se nacházejí zejména v kostní dřeni, ale za jistých okolností mohou být přítomny i v krevním oběhu – po podání tzv. stimulační chemoterapie a růstových faktorů (ty zvyšují produkci ve dřeni). Kmenové buňky v krevním oběhu jsou nazývány periferními kmenovými buňkami.

Důvodem pro získávání kostní dřeně je možnost užití tak vysokých dávek chemoterapie či záření, které obyčejně zničí veškerou kostní dřeň. Aby se vyrovnalo poškození těchto buněk zapříčiněné vysokodávkovanou chemoterapií, provádí se transplantace kostní dřeně.

Vlastní transplantace spočívá v nitrožilním podání předem nasbíraných periferních kmenových buněk, které zničenou kostní dřeň zanedlouho nahradí. Kmenové buňky se usadí zpátky v kostní dřeni a obnoví vlastní krvetvorbu pacienta.

Transplantace je náročná nejen pro nemocného, ale i pro celý lékařský tým (transplantační centra jsou přítomna jen v několika málo zdravotnických zařízeních v České republice).

Příprava a vlastní provedení transplantace zahrnují:

  • Stimulaci a sběr periferních kmenových buněk – v úvodu je podána stimulační chemoterapie (liší se od standardní chemoterapie pouze následným podkožním podáváním růstových faktorů). S odstupem několika dní je pak proveden vlastní sběr kmenových buněk přístrojem zvaným separátor cestou kanyly zavedené pro tento účel v třísle. Odebrané kmenové buňky jsou do doby transplantace uchovány hluboce zamražené ve tkáňové bance.
  • Podání vysokodávkované chemoterapie – zhruba týden před termínem transplantace je zahájeno podání chemoterapie ve vyšších dávkách, než nemocný absolvoval do té doby, aby se zničily i ty nejvíce odolné nádorové buňky.
  • Reinfuzi kmenových buněk – jakmile jsou kmenové buňky vráceny (transplantovány) nitrožilní cestou zpět do těla, vcestují oběhovým systémem do kostní dřeně, kde se začnou množit a produkovat nové zdravé krvinky. Během transplantace dochází přechodně k výraznému poklesu produkce krvinek, což bývá spojeno s řadou zvláště infekčních komplikací. Nemocný proto tráví období do takzvaného uchycení kmenových buněk ve speciální izolační místnosti – transplantační jednotce (ostrov života – life island), kde je více chráněn před kontaktem s okolním světem.

Podle zdroje kmenových buněk existují různé druhy transplantace:

  • Autologní – kmenové buňky jsou odebírány výše popsanou cestou přímo nemocnému.
  • Alogenní – dárcem těchto buněk je buď někdo z příbuzných nemocného, nebo je využito kostní dřeně vhodného dobrovolníka v registru dárců kostní dřeně (zdravý dárce samozřejmě nedostává před sběrem krvetvorných buněk chemoterapii, ale pouze růstové faktory).
  • Syngenní – kmenové buňky daruje jednovaječné dvojče nemocného.

Při neúspěchu úvodní terapie je na prvním místě v léčbě Hodgkinovy choroby autologní transplantace, které předchází vysokodávkovaná chemoterapie. Princip autologní transplantace je založen na předpokladu, že s intenzitou léčby stoupá i její protinádorový účinek. Proto je nemocný léčen nejprve agresivní chemoterapií (podle stavu 2 až 5 cyklů) a následně vysokodávkovanou chemoterapií, která je již tak „silná“, že vedle účinku na nádor silně poškodí buňky v kostní dřeni. Následné podání dříve již odebraných kmenových buněk od pacienta vede k opětovnému obnovení krvetvorby a krevní obraz nemocného se postupně během několika dnů až týdnů vrací k normálu.

Zdroj: http://www.linkos.cz/pacienti/brozury/2.pdf

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.