Tělesná nečinnost vede k nadváze až obezitě i k vyšším hladinám cukru a tuku v krvi. Postupně tak člověk může dospět až k infarktu či mrtvici.

Vhodná zátěž naopak pomáhá udržet srdce zdravé. Nemocným doporučují lékaři podobnou zátěž jako zdravým, tedy 30 minut denně čtyři dny v týdnu „do zpocení“, ne do úplného vysílení.

Nejjednodušším a přitom účinným pohybem je rychlá chůze střídaná s klusem, jízda na kole, míčové hry, v zimě běžky. Pro lidi s rizikem srdeční choroby je vhodnější kolektivní sport, například míčové hry. A to i z hlediska bezpečnosti – při srdeční nevolnosti si člověk sám na kole, při chůzi nebo na běžkách v lese nepomůže.

Ideálním rekreačním sportem pro posílení srdečního svalu a prodloužení života je podle lékařů tenis nebo badminton. Při těchto míčových sportech se dobře propojuje chůze s během. Klouby nejsou tak namáhány ostrými změnami směru pohybu jako například při squashi. Lépe je hrát v klimatizovaných halách než venku na otevřeném slunci.

Squash jako jeden z nejdynamičtějších sportů je pro zdravé a aktivní lidi. Nemocnému srdci neprospěje.

Genetická rizika člověk neovlivní, pokud rodič stejného pohlaví trpí či trpěl srdečním onemocněním, má větší riziko i potomek. Naproti tomu další rizika člověk může ovlivnit. Není třeba měnit vše naráz, stačí v postupných krocích omezovat jedno riziko ročně, i to se na zdraví projeví.

První změnou může být pro lidi, kteří se dosud nehýbali, volba vhodné pohybové aktivity. Pro lidi s nadváhou může být změnou to, že zhubnou. I pět kilogramů za rok je úspěch. Srdci uleví, když kuřák přestane kouřit, asi po roce se plíce očistí a jsou jako plíce nekuřáka. Alkohol doporučují lékaři jen příležitostně, místo klasické kávy překapávanou nebo instantní a omezit solení.