Na ověřování systému a klinických studiích se v Česku podílelo 20 pracovišť. Systém nyní schválila americká FDA. Přednosta kliniky kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) profesor Josef Kautzner předpokládá, že data ze studií podpoří pojišťovny v rozhodnutí léčbu platit. Zatím hradí monitorování výrobce systému.
Studie potvrdily, že systém snižuje počet ambulantních návštěv při zachování stejné míry bezpečnosti pacienta. U skupiny s dálkovým monitorováním byl celkový počet ambulantních kontrol poloviční ve srovnání se skupinou pacientů docházejících na ambulantní kontroly, přičemž výsledky pacientů byly stejné.
„Zásadním přínosem systému je zkvalitnění péče a menší zatížení kardiologických ambulancí rutinními technickými kontrolami,“ potvrdil profesor Kautzner.
Pokud nastane problém, dostane lékař informaci o poruše rytmu do pěti minut. Pokud je problém větší, pozve si pacienta na kontrolu a upraví mu například dávkování léků, aby poruchy rytmu omezil. Díky informacím z domácího sledování tak může zahájit léčbu včas, řekl docent Milan Kozák z interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.
Pokud naopak lékař dlouhodobě zjišťuje, že srdce pacienta funguje bez problémů, může mu prodloužit interval kontroly. Ušetří se tím čas lékaře, což oceňují zejména v zemích, kde je práce lékařů vysoce honorována. Proto této technologie využívají ve velké míře zejména v USA.
Podle průběžných informací o stavu srdce může lékař předvídat zhoršení a včas upravit léčbu, aby pak pacient nemusel být s problémy přijat do intenzivní péče. Díky tomu se zlepšuje kvalita života nemocného, přitom náklady na léčbu klesají. Zkracuje se i doba pobytu nemocného v intenzivní péči a klesá počet těch, kteří ji potřebují.
Evropská kardiologická společnost doporučuje, aby se telemonitoring stal součástí léčby lidí s poruchami srdečního rytmu. Pacienti se s ním prý cítí bezpečně a jsou klidnější.