Pacienti s těžkou lupénkou, která se projevuje záněty kůže a jejím olupováním, umírají častěji v mladším věku na infarkt myokardu. Z vnitřní strany cév se jim totiž také odlupují buňky a stoupá riziko jejich zúžení, řekl přednosta dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.
Podle lékařky Pavly Piťhové je u pacientů s lupénkou také vyšší riziko cukrovky. Život diabetika je přitom zhruba o sedm let kratší a riziko infarktu a cévní mozkové příhody dvakrát až čtyřikrát vyšší než u lidí bez cukrovky.
„Včasná a spolehlivá léčba přinejmenším středně těžké a těžké lupénky je důležitá, aby se potlačil nejen kožní zánět, který působí lokální zdravotní obtíže a snižuje kvalitu života pacienta, ale aby se léčebně ovlivnily i zánětlivé projevy na vnitřních orgánech, a tak se předešlo život ohrožujícím chorobám,“ zdůraznil prof. Arenberger.
Připomněl, že jeho tým už na začátku devadesátých let minulého století poprvé na světě prokázal, že pacienti s lupénkou mají postižen tímto onemocněním dokonce i močový trakt a cévní systém. Výzkumné týmy v dalších zemích pak o řadu let později toto zjištění potvrdily.
Lupénkou trpí v Česku podle přednostky dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka Jany Hercogové až půl milionu lidí, třetina středně těžkou nebo těžkou formou. U pětiny pacientů se časem rozvine psoriatická artritida, kdy zánět zasáhne i klouby.
Na vznik lupénky má vliv dědičný sklon k odchylkám imunitního systému a kůže. Patří k nejčastějším chorobám v ordinaci kožního lékaře. U pacientů se střídají období klidu s typickým zhoršením na jaře a na podzim.
Lupénka se nedá vyléčit, ale moderní léky ji potlačí natolik, že pacient není tolik handicapován. Lidé se kvůli olupující kůži často těchto nemocných štítí, bojí se nákazy, přitom lupénka není nakažlivá.
Většina pacientů se léčí v ambulancích dermatologů, o těžké pacienty pečují specializovaná centra biologické léčby. Tato léčba zasahuje nemoc na buněčné úrovni a ročně vyjde u jednoho pacienta na zhruba 400.000 korun. Centra jsou ve všech fakultních a bývalých krajských nemocnicích a mají zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou.
Prof. Hercogová uvedla, že biologické léky jsou v Česku od roku 2005, nyní se jimi léčí zhruba 400 pacientů, podle jejího odhadu by je potřebovalo až 2000 nemocných. „Záleží na osvětě mezi dermatology, praktickými lékaři, specialisty i samotnými pacienty a zdravotními pojišťovnami, aby každý pacient dostal šanci na správnou a účinnou léčbu,“ shrnula.
Problémy pacientů připomene Světový den lupénky 29. října.
Vložit komentář