„Pro děti bych to použila jako lék číslo jedna,“ řekla Hercogová. U dětí je problém, že prakticky žádné léky kromě kortikosteroidů a promazávacích prostředků bez účinné látky pro ně nejsou vůbec schváleny. Takže v příbalovém letáku si rodiče přečtou, že se pro děti léčba nehodí, uvedla.
Léčba u dětí přitom musí zaručit především bezpečnost dlouhodobého používání, upozornila primářka dětského kožního oddělení motolské nemocnice Štěpánka Čapková.
Studie se zúčastnilo 35 dětí. Všechny kromě jedné pacientky měly chronickou formu lupénky. Při pravidelném každodenním používání bylo patrné první zlepšení už po dvou týdnech léčby. Většině dětí se nemoc významně zlepšila do šesti až osmi týdnů. U poloviny dětí se nemoc zlepšila ze tří čtvrtin, u šesti se lupénka zhojila zcela. Léčbě je třeba věnovat dostatek času ráno i večer a malý pacient či rodič musí přesně dodržet postup léčby.
Léčba měsíčně vychází přibližně na 2000 korun, záleží na rozsahu postižení. Přípravky se prodávají jako kosmetika, takže pojišťovny na ni zatím nepřispívají. Nyní se provádí studie, aby mohly být registrovány jako lék.
Začátek nemoci může spustit angína, těžší viróza nebo i stresová situace. Lupénka u dětí se může objevit už v prvním roce života. Ze začátku se velmi těžko poznává, protože většinou je považována za nějaký druh zánětlivého onemocnění kůže, třeba ekzému. Ověřit diagnózu například mikroskopickým vyšetřením kůže je u malých dětí velký problém. Vyšetření vzorku tkáně se musí provádět v celkovém uspání, které by děti neměly podstoupit, vysvětlila Hercogová.
Asi u deseti procent pacientů s lupénkou se nemoc poprvé projeví v předškolním nebo raném školním věku. Většina však onemocní v dospívání, kde se uplatňují i hormonální vlivy a nové stresové faktory v životě. Někteří onemocní i v dospělosti, většinou po 40. roce věku.
„Pacienti (s lupénkou) velmi trpí diskriminací. Potřebují pomoc a my jim musíme pomoci,“ řekl autor přípravků australský lékař Michael Tirant.