Patologicky suchá pokožka je bledší, drsnější, se sklonem k tvorbě šupinek a odírání rohové vrstvy. Je citlivější k škodlivinám (kontaktu s chemikáliemi, mechanickému dráždění), a proto se snadněji poškodí. Často i svědí.

Na vznik suché pokožky má vliv řada endogenních i exogenních faktorů. Mezi endogenní počítáme například vrozené vlivy, snížený příjem vody, snížené vylučování potu a lipidů nebo zvýšenou ztrátu vody při poškození ochranných mechanizmů buď v důsledku degenerativních procesů stárnutí nebo onemocnění (třeba diabetes mellitus). K vnějším patří nadměrný kontakt s vodou, neúměrná expozice detergentům (rozpouštěčům tuků, mýdlům, saponátům apod.) a nesprávná péče o pokožku – volba nevhodných zvlhčujících a promašťujících prostředků nebo jejich nepoužívání.

Suchá pokožka je důsledkem poškození hydrolipidového systému, což je přirozený povlak, který se skládá z vody, lipidů a přirozeně zvlhčujících faktorů. Na udržování tohoto systému se podílí několik látek a vzájemně se ovlivňujících mechanizmů. Podle některých autorů tu hraje klíčovou roli močovina, ceramidy a fyziologické lipidy.

Močovina tvoří až 1 % pokožky a pro svou schopnost vázat vodu je považována za hlavní složku přirozených zvlhčujících faktorů. Bylo prokázáno, že v suché, ekzematózní a psoriatické kůži je množství močoviny výrazně sníženo.

Ceramidy jsou lipofilní amidy mastných kyselin s dlouhými řetězci, odvozené od látek, které patří do skupiny sfingolipidů. Podobné látky bychom mohli najít v centrálním nervstvu. Výrazně snížený obsah ceramidů, které obvykle tvoří 35 % všech lipidů v pokožce, obsahuje pokožka postižená atopickým ekzémem.

Fyziologické lipidy jsou většinou produktem mazových a potních žláz. Nelze na tomto místě vyjmenovat všechny složky sytému, který zajišťuje vlhkost, pružnost a vláčnost pokožky. Svou roli zde však hraje i elastin a kolagen i další složky jak povrchových, tak hlubších vrstev kůže.

V ošetřovatelské praxi je důležité myslet na specifika jednotlivých věkových skupin. Jiné problémy má kůže dětská a jiné stařecká. Zatímco u dětí dochází k projevům suché kůže zpravidla pouze v důsledku onemocnění (například metabolické vady, ekzém, lupénka) v pokročilejším věku je suchá kůže „normálním“ jevem, který je však ještě umocněn probíhajícím onemocněním, poruchami v příjmu potravy a tekutin. Společně s porušenou mikrocirkulací v důsledku ať už imobilizace, či základního onemocnění proto dochází častěji k porušení celistvosti povrchu, ke vzniku vředů a proleženin. Proto je nutné věnovat suché kůži péči, aby nedošlo ke zbytečným komplikacím. Kromě polohování ležícího pacienta je nutné ošetřovat kůži vhodnými přípravky, které obnovují (alespoň částečně) její hydrataci. V současnosti máme na výběr mezi mnoha léčebnými přípravky. Současně je více než žádoucí dbát na dobrou hydrataci celého organismu.

Tip: Co na přesušenou kůži?

Zdravá kůže je proti přesušení chráněna tzv. kožní bariérou. Pod tím pojmem rozumíme jakési „těsnění“, které vyplňuje miniaturní prostůrky mezi buňkami kůže. Skládá se z lipidů (ceramidů z 60 %, cholesterolu, nenasycených mastných kyselin). Porušenou kožní bariéru vídáme například u lidí s atopickým ekzémem (zde je to v důsledku genetické poruchy tvorby ceramidů 1). K oslabení funkce kožní bariéry, k odchylkám v jejím složení dochází i v důsledku přibývajících let, vlivem UV záření a dalších škodlivých vlivů.

Léčba ceramidy

Kožní bariéru lze obnovit a její funkci zlepšit. Při výběru kosmetických přípravků si vybíráme ten, který obsahuje kvalitní ceramidy. Pokud chceme ušetřit, pak se můžeme rozhlédnout v lékárně. Tip: Lipobase Repair. Optimální je nanášet alespoň dvakrát denně, ale po koupeli vždy.

Více informací najdete také na www.atopickyekzem.cz.