Migréna

Bolesti hlavy patří mezi nejčastější obtíže, s nimiž lidé přicházejí k lékaři. Bývají však často bagatelizovány, bývá jim připisován jiný původ, a proto dochází k častým chybám v léčbě. Přitom jde o onemocnění, které pacienty nesmírně sužuje a mnohdy je vyřazuje z normálního života.

Obvykle se bolesti hlavy rozdělují podle toho, zda se jedná o příznak jiného onemocnění (sekundární, druhotné bolesti hlavy, například při změnách na krčních obratlích, při zánětu mozkových blan a mozku, při otravách atp.), nebo o chorobu samotnou. Pak lékaři hovoří o primárních bolestech hlavy, u nichž se neprokáží orgánové změny. K této skupině patří i migréna, jež je druhou nejčastější primární bolestí hlavy. Jde o chronické záchvatovité onemocnění charakterizované opakovanými atakami bolestí střední až kruté intenzity, pulzujícího charakteru, většinou postihující jednu polovinu hlavy.

Čtyři fáze záchvatu

Záchvat migrény ale není jen záchvat bolesti, jedná se o komplexní děj, pro který jsou charakteristické čtyři fáze:
Prodromální období (první fáze) se projevuje zvýšeným napětím, depresí, hladem, nechutenstvím, poklesem soustředění, zíváním. Tato fáze trvá od několika hodin až dokonce po dva dny.
Druhou fází je aura, která postihuje jen 15 až 18 % migreniků. Trvá obvykle 10 až 60 minut, rozvíjí se 5 až 20 minut a pak všechny příznaky samy ustoupí. Typická je zraková aura, projevující se neostrým viděním, záblesky a jiskřením před očima, blikáním a vlněním v zorném poli, deformací předmětů. K vzácnějším typům aury patří porucha řeči, obrny, poruchy čití, závratě, poruchy rovnováhy, nejistota, někdy poruchy vědomí.
Příznaky aury odezní s nástupem bolesti, což je hlavní příznak třetí fáze. Bolest je střední až velmi silné intenzity, většinou jednostranná (v 65 %), zpravidla lokalizovaná za okem, má tepavý, pulzující charakter. Trvá 4 až 72 hodin. Bolest je zhoršována i minimální fyzickou aktivitou a znemožňuje vykonávání běžných činností. Je provázena doprovodnými příznaky jako je nevolnost, zvracení, nesnášenlivost světla a hluku.
Po jejím skončení přichází čtvrtá fáze – postdromální. Nemocný je unavený, má bolesti ve svalech, ale pociťuje výraznou úlevu.

Typicky ženská nemoc

Migréna postihuje 12 % populace, dvakrát až třikrát častěji ženy než muže. První záchvat se může dostavit již v dětství, kdy jí trpí více chlapci, avšak kolem puberty se poměr obrací; 90 % nemocných má první záchvat do 40 let. Vyskytne-li se první ataka později, měli bychom uvažovat, zda se nejedná o příznak jiného onemocnění. Nejčastěji trpí migrénou ženy mezi 25. a 45. rokem.

Původ nejasný, mechanismus ano

Příčiny vzniku této choroby dosud nejsou do všech podrobností objasněny. Předpokládá se určitá genetická dispozice. V nedávné době byl dokonce objeven konkrétní genetický defekt, který způsobuje určitý typ migrény.
Vlivem některých zevních či vnitřních vlivů (k vnějším řadíme například stres doma i v zaměstnání, změny tlaku, meteorologické vlivy, nedostatek či nadbytek spánku, kouření, únavu, fyzickou zátěž; k vnitřním hormonální změny během menstruačního cyklu, pokles hladiny cukru v krvi apod.) dochází k aktivaci tzv. migrenického centra v mozkovém kmeni (locus coeurelus a nucleus raphe dorsalis). Zapne se tzv. generátor migrény a dojde k přechodným chorobným pochodům v mozkové tkáni. Nejprve jde o snížené prokrvením mozku, což dráždí některé mozkové nervy (fáze aury). Na to reagují cévy mozkových obalů tím, že se rozšíří. Dalším jevem je uvolňování látek, které vedou k zánětu cévních stěn a celkovému rozšíření mozkových cév, což způsobuje migrenózní bolest.

Správně léčeno jen 5 až 10 procent

Předpokládá se, že v České republice je kolem 850 000 až 1 000 000 migreniků, z toho pouze 5 až 10 % správně léčených. Léčba vždy směřuje k ovlivnění tzv. spouštěcích faktorů, tedy všech individuálních podnětů, které vyvolávají záchvaty, jichž by se měl nemocný vyvarovat. Jde nečastěji o následující situace: stres doma i v zaměstnání, deprese, nadměrná fyzická i psychická zátěž, únava, vyčerpání, nedostatek spánku, kouření, hladovění či přejídání se, redukční diety, alkohol, pobyt ve vysokohorském prostředí, nadměrný hluk apod. Pouhou změnou životosprávy často poklesne počet migrenózních záchvatů. Mezi další léčebné postupy patří fyzikální terapie, rehabilitace, akupunktura a akupresura, které mohou pomoci jak v léčbě akutního záchvatu, tak jako preventivní opatření, relaxační techniky, jóga, autogenní trénink. Všechny tyto postupy vedou k zlepšení stavu obvykle pouze u lehčích migrenózních záchvatů.

Nebraňme se lékům

Medikamentózní léčba je jednak akutní, která směřuje k zastavení již probíhajícího záchvatu, jednak preventivní, jejímž cílem je snížení frekvence a intenzity záchvatů.

Léčba záchvatu

Může být zaměřena všeobecně proti bolestem a využívá jednoduchá analgetika (Acylpyrin, Paralen), kombinovaná analgetika (Algifen, Ataralgin, Dinyl), nesteroidní antiflogistika (Ibuprofen, Veral, Aulin, Indometacin), léky ovlivňující nevolnost a střevní peristaltiku (Torecan, Cerucal).
Existují však speciální léčivé přípravky, které jsou určené k zvládnutí migrenózního záchvatu – tzv. triptany (Imigran, Relpax, Zomig, Naramig), což jsou přípravky nové generace, které znamenají výrazný posun v léčbě akutního záchvatu. Jsou účinné i u plně rozvinutého záchvatu migrény.
Profylaktická léčba směřuje k redukci počtu a intenzity záchvatů, a to alespoň o 50 %. Zahajuje se v případech, kdy má postižený více než tři záchvaty za měsíc a nebo trvají-li déle než 48 hodin, případně i tehdy, nefunguje-li léčba akutního záchvatu. Je nutné zohlednit i stanovisko pacienta na každodenní užívání léků. Účinnost preventivní léčby hodnotíme nejdříve za dva měsíce. K předcházení záchvatů se užívají přípravky nejrůznějších skupin například tzv. beta-blokátory (například Betaloc, Vasocardin), blokátory kalciového kanálu (Sibelium, Cinarizin), antidepresiva (Amitriptylin, Deprex, Seropram, Zoloft), extrakty z gingko biloba (Gingium, Tanakan), přípravky s hořčíkem.
Nová skupina preventivních léků
Důležitou skupinou léků, jejíž význam v prevenci migrény v poslední době stoupá, jsou léky které slouží i k terapii epilepsie – valproáty a kyselina valproová (Depakine, Orfiril), gabapentin (Neurontin, Gabalept). Novou nadějí je další z řady antikonvulziv – topiramát (Topamax), jehož účinnost byla nově prokázána u velké skupiny pacientů. Tento přípravek má i velmi zajímavý „vedlejší“ účinek – u většiny pacientů došlo k redukci hmotnosti o několik kilogramů.

K diagnóze migrény stačí zodpovědět tři jednoduché otázky:

V praxi bývá někdy velmi obtížné odlišit migrénu od jiných typů bolestí hlavy. Proto byl vypracován a ověřen jednoduchý test, který může sloužit jako první vodítko při rozpoznávání migrény.

  1. Máte opakované bolesti hlavy, které vám vadí v zaměstnání, v rodině nebo ve společnosti?
  2. Trvají záchvaty bolesti nejméně čtyři hodiny?
  3. Měla jste v uplynulých šesti měsících nové bolesti hlavy nebo bolesti hlavy jiného typu?

Jestliže je odpověď na první a druhou otázku „ano“, ale na třetí „ne“, je třeba předpokládat, že se jedná o migrénu.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.