Jde o jeden z nejhojnějších mikroorganizmů na zeměkouli. Vstupní branou pro spory houby (konidie) jsou nejčastěji  dýchací cesty či kůže zbavená ochranných bariér. Charakter a závažnost onemocnění závisí zejména na stavu imunity. Rizikovým faktorem je neutropenie, kortikoterapie a diabetes mellitus.

Plicní aspergilóza je nebezpečné plicní onemocnění u těžce imunodeficientního pacienta s malignitou či infekcí HIV/AIDS. Projeví se horečkou, rozsáhlou infiltrací plicní tkáně a často i hematogenním rozsevem  s možným postižením mozku (aspergilová meningoencefalitida), kůže, vzácně  srdce  (endokarditida) a  dalších orgánů.  Vyplněním větší části preformované plicní dutiny houbovými hmotami vzniká plicní aspergilom, který prokáže Rentgenový snímek plic, (kulovitý útvar vyplněný volně pohyblivou masou se srpkem vzduchu v místě, kde přiléhá k dutině). Alergická bronchopulmonální aspergilóza je imunologicky zprostředkovaný zánět s tvorbou specifického antigenu při kolonizaci plic. Projevuje se astmatickými záchvaty se vznikem plicních infiltrátů.  Aspergilóza může postihnout i dýchací dutiny. Nejběžněji ale dochází  jen k pouhé kolonizaci dýchacích cest bez klinické odezvy.
Diagnostika je často problematická, kultivace je obtížná, mikroskopie má význam u vyšetření cerebrospinálního moku, sérologie je přínosná u alergické aspergilózy. Z moderních metod se využívá průkaz cirkulujícího antigenu z krve, likvoru, bronchoalveolárního výplachu či z moči. Samotný průkaz antigenu a protilátek je nutné hodnotit opatrně.

Terapie: antibiotika ,kortikoidy, u aspergilomu je často nutná chirurgické odstranění.

Z člověka na člověka se nákaza nepřenáší.