Mezi hlavní příznaky ztráty zaostřovacích schopností oka patří častá únava, pálení či řezání očí, zdvojení obrazu nebo bolesti hlavy přecházející v migrénu. Častou příčinou jsou přitom špatné světelné podmínky. „Počátky zhoršování kontrastní citlivosti se mohou objevit už kolem 30.roku života. Starší lidé mají až dvakrát delší adaptační schopnost při oslnění, proto zhruba třetina sedmdesátiletých lidí nemůže za šera řídit auto. Tito lidé potřebují také až o deset minut delší dobu na adaptaci ve tmě,“ řekl Lackovič.

Při práci na počítači je podle něj nutné pracovat s velikostí písmen minimálně 2,6 až 3,6 milimetrů, ideální je velikost písma kolem čtyř milimetrů. Nejvhodnější je použití černé barvy na bílém podkladě, vhodná je i kombinace modré se žlutou, která má velký jas.

Při výběru vhodných brýlí je nutné dopředu zvolit vzdálenost pracovní plochy. Zatímco při čtení jsou písmena vzdálena od oka 30 až 40 centimetrů, u počítače může být vzdálenost až dvojnásobná. Výrobci brýlových čoček proto nabízejí speciální čočky, u kterých si může zákazník zvolit, zda chce vidět ostře pouze na blízko s co nejširším zorným polem, nebo uvidí ostře až na vzdálenost několika metrů v užším zorném úhlu.

Potíže s vetchozrakostí řeší lidé i u kondičního sportování. „V elitní skupině 18 až 25 let má problémy se zrakem zhruba 40 procent sportovců, v presbyopickém věku je to už kolem 85 procent sportovců. Mezi první varovné signály patří proměnlivá výkonnost, opakování stejných chyb nebo obtíže s posouzením polohy ostatních hráčů nebo míče,“ řekl optik Vilém Rudolf.

Stárnutí a ochabnutí očních svalů lze stejně jako u ostatních oddálit tréninkem, vyhnout se jim ale nelze. Při výběru vhodných brýlí pro sport je podle něj ale nutné důkladnější vyšetření, ostrost vidění se například testuje v pohybu.