Akutní zánět ledvinné pánvičky (pyelonefritis acuta)

Přestože český název hovoří pouze o zánětu místa, kde se moč při výstupu z ledvin sbírá, tedy ledvinné pánvičky, bývá často současně postižena i přilehlá tkáň samotné ledviny. K onemocnění dochází obvykle tak, že se rozšíří „vzestoupí“ infekce z dolních močových cest, ale není ani vyloučeno rozšíření infekce krevní cestou z jiného infekčního ložiska v těle (například při onemocnění horních dýchacích cest, angíně apod.) Za normálních podmínek je však šíření infekce vzestupným směrem omezeno opačným tokem moči. K rozšíření infekce tedy jeví sklon lidé, u nichž je tento směr odtoku moče narušen, například při zúžených močových cestách při vrozených anomáliích, zaklíněných močových kamenech, nádorech, při zvětšení prostaty, výhřezu dělohy a dalších onemocněních. Pyelonefritida se častěji vyskytuje po cévkování nebo vyšetření, při nichž je do močových cest zaváděn katétr či jiný vyšetřovací nebo terapeutický nástroj. Taktéž střevní inkontinence je jedním z rizikových faktorů vzniku tohoto onemocnění.
K příznakům – stejně jako u infekce dolních močových cest – patří:

• pálení až řezání při močení
• časté nucení a močení (vedoucí až k inkontinenci)
• časté močení malého množství moče
• zkalená moč ev. s příměsí krve (moč vypadá jako voda, ve které se vypralo maso)
• páchnoucí moč
• bolesti břicha
• zvýšená teplota (někdy)
• nevolnost, zvracení (méně často)

Zde však tyto příznaky nemusí být tak výrazné. Jsou případy, kdy chybí úplně.

Pro akutní zánět ledvinné pánvičky svědčí rychle nastupující celkové příznaky:

• horečka, zimnice a třesavka
• schvácenost až kolapsové stavy
• bolesti v bedrech
• nevolnost a zvracení

Při těchto příznacích je nezbytně nutné vyhledat lékařskou pomoc, protože neléčená pyelonefritida sama neodejde. Buď se stav zhorší a může přejít do ještě závažnějšího stavu (sama pyelonefritida je vážným onemocněním), které má charakter sepse, „celkové otravy krve“, jejíž prognóza není zcela jistá a může mít i vážné následky. V druhém případě se může stav mírně zlepšit, ale zánět přejde do chronického stadia – chronické pyelonefritidy.

Co se zjistí při vyšetření

• Známky zánětu bývají zcela jednoznačně průkazné (vysoká sedimentace erytrocytů a zvýšené CRP).
• Nález v moči bývá obvykle (ale nemusí být) podobný jako při infekci močového měchýře. Při poruchách v odtoku moči nemusí být nález v moči přesvědčivý.
• Pyelonefritidu může provázet i přítomnost choroboplodných zárodků v krvi, a proto se může odebrat krev na bakteriologické vyšetření.
• Ultrazvukové vyšetření prokáže zvětšení ledviny a v případě postižení tkání kolem ledvinné pánvičky může ukázat i toto poškození.

Léčba

• Léčbu bývá mnohdy třeba vést na lůžkovém oddělení. V době účinných antibiotik a dobře dostupné lékařské péče však u lehčích případů není vyloučena ani domácí terapie. Nutné je užívání antibiotik – mnohdy v intravenózní formě a často i v kombinaci několika přípravků.
• Vždy je nutný klid na lůžku.
• Dostatečný přívod nedráždivých tekutin – minerálky, čaje.
• Terapie trvá obvykle dva až šest týdnů.
• Po odeznění je nutné kontrolovat moč, a objeví-li se známky zánětu – bílé krvinky a bakterie, je nutné zahájit léčbu i v tom případě, když pacient necítí žádné potíže.
• Opakuje-li se onemocnění, bývá někdy doporučována dlouhodobá antimikrobiální léčba. Pak je vhodné pátrat po dalším onemocnění, které se může spolupodílet na akutní pyelonefritidě (oslabení imunitního systému, vrozených vadách atp.).
• Pokud je zjištěna překážka v odtoku moče (třeba zúžení ureteru nebo močové trubice), pak je vhodné zvážit chirurgické řešení.
• Při opakované pyelonefritidě je vhodné provést vyšetření, které objasní, jak ledviny fungují. Opakované záněty mohou ledviny poškodit a vést k ledvinnému selhání.

Prevence

• Dostatečné léčení všech infekcí dolních močových cest, gynekologických zánětů…
• Správná hygiena
• Dodržování pitného režimu a časté vyprazdňování močového měchýře (nezadržování moči)
• Ač se to zdá jako rada z dob našich babiček – nová móda holých bříšek a zad může přispět za vhodných podmínek k rozvoji akutního zánětu ledvinné pánvičky a případně vést i k opakování choroby nebo přechodu do chronického stadia. Ledviny by měly být v teple.