Mnoho příznaků při onemocnění ledvin vypadá, jako by se tohoto orgánu vůbec netýkaly. Zabývejme se tedy těmi nejčastějšími, které se u ledvinných chorob vyskytují.

Horečka, únava, úbytek hmotnosti obvykle provázejí jakékoli vážnější onemocnění. Mohou se týkat i ledvin, a to především jedná–li se o zánět. Vysoké horečky s třesavkou, schváceností, bolestmi hlavy, nevolností mohou signalizovat nejen „střevní chřipku“, což je nejobvyklejší diagnóza při těchto příznacích, ale také (zejména trvají-li několik dní) také akutní zánět ledvinných pánviček (pyelonefritis).

První pomoc je klid na lůžku, dostatek tekutin a vyhledání lékařské pomoci. Diagnóza se obvykle rychle stanoví z prvních rozborů moče.

Mírné teploty do 38 stupňů spolu s únavou a hmotnostním úbytkem svědčí o dlouhodobě probíhajícím ledvinném zánětu, který obvykle následuje po nedoléčené infekci močových cest (zánětu močového měchýře), nebo do chronického stadia může přejít i zpočátku akutně probíhající zánět ledvinné pánvičky.

Neprospívání, chudokrevnost, opakované infekce horních dýchacích cest, záněty středního ucha, opakované záněty močových cest. Objeví-li se tyto příznaky v průběhu prvních let života, pak je doporučováno pátrat po vrozené anomálii ledvin, močovodů, močového měchýře. Vrozené vady ledvin patří k nejčastějším.

Časté močení. Dospělí lidé vyprazdňují močový měchýř obvykle 4 – 6 x denně. Pokud je tento počet výrazně překročen, ale není zvýšeno množství vylučované moče (močí se často menší množství moče), jedná se o příznak zmenšené kapacity močového měchýře. K tomu může dojít v důsledku infekce, cizího tělesa uvnitř močového měchýře, kamene nebo i nádoru. V těchto případech je podrážděna výstelka močového měchýře, ta pak oteče a stěna močového měchýře ztrácí elasticitu. V důsledku dráždění dochází i k funkčním poruchám, bolestivosti a velmi silnému nutkání na močení. Ve vystupňovaných případech dochází i k mimovolnému úniku moči.

Bolest a pálení (dysurie) při močení svědčí o zánětu (nejčastěji infekčního původu) močového měchýře nebo močové trubice.

Časté noční močení (nykturie) není příznakem specifickým pro onemocnění vylučovacího ústrojí. Může se vyskytnout u některých počínajících ledvinných chorob, ale častěji noční močení svědčí pro postižení jater nebo srdce případně vypovídá pouze o tom, že „nemocný“ vypil před spaním vetší množství tekutin.

Pomočování (enureza) – je zcela normální v prvních letech života. V pozdějším věku (pravidelné pomočování po dokončeném pátém roce života) může být příznakem onemocnění (třeba i střevními parazity), infekce, anomálie vylučovacího traktu nebo může být způsobeno pomalým vyzráváním nervově svalové koordinace.

Inkontinence. Podle lékařské definice jde o ztrátu kontroly nad vyprazdňováním močového měchýře. Podle nejrůznějších statistik prodělalo až 50 % žen alespoň ojedinělou epizodu, 10 % žen trpí skutečnou inkontinencí a 20 % žen nad 75 let má vážné každodenní potíže s udržením moči.

Obvykle se rozlišuje inkontinence stresová a urgentní. Při stresové inkontinenci (nejčastější typ) dochází k  nechtěnému úniku moči při smíchu, kašli, zvýšené námaze. V podstatě jde o snížení svalového napětí svěrače močového měchýře buď trvale, nebo při určitých činnostech, v určitých situacích, a to zejména těch, kdy dochází k zvýšenému tlaku uvnitř břišní dutiny. Typickou příčinou je ochablost svalů pánevního dna po opakovaných porodech, následek chirurgického zákroku, poškození horního ústí močové trubice úrazem…

Při urgentní inkontinenci se stahují svaly močového měchýře „kdy se jim zachce“ – mimovolně, kdykoli, bez možnosti vůlí děj ovlivnit. Urgence je stav, který člověka přinutí okamžitě a bez prodlení vyhledat toaletu. Zůstává všudypřítomný strach hlavně z nevypočitatelné urgence. Ta nejčastěji neprovází žádné jiné onemocnění. Může se ale vyskytnout při neurologických poruchách (roztroušená skleróza, následek mozkové mrtvice), při infekci močových cest, zánětu či nádoru močového měchýře, při výskytu kamenů v močových cestách, u mužů při zvětšení prostaty…

Popisuje se i smíšený typ inkontinence. Ten představuje kombinaci obou předchozích typů – stresové a urgentní inkontinence. Řada nemocných často jako zhoršení kvality života vnímá hůře urgentní složku s nemožností oddálit mikci.

Bolest ledvin obvykle ji cítíme mezi posledním žebrem a kyčelní kostí – v boku nebo zádech. Provází chronický zánět ledvin glomerulofenfitidu (ale nemusí, velmi často bývá prvním zjevným projevem probíhající glomerulonefrididy až poškození funkcí ledvin), zánět ledvinné pánvičky (pyelonefritis). Charakteristická kolikovitá, velmi silná, zdrcující a mnoha směry vystřelující bolest provází průchod kamene močovodem a nazýváme ji ledvinnou kolikou.

Otoky – nemusí být pouze příznakem snížené ledvinné funkce, ale může se jednat o srdeční nebo jaterní onemocnění, mírné otoky provázejí téměř pravidelně poslední měsíce těhotenství. Otoky pocházející „od ledvin“ jsou lokalizovány spíše v obličeji (zejména kolem očních víček), zatímco otoky jiného původu bývají v momentálně nejníže položené části těla, tj. přes den kolem kotníků a na nohou, ve spánku kolem křížové oblasti. Při nejvyšším stadiu otoků, které lékaři nazývají anasarka, dochází k celkovému prosáknutí všech tkání a volná tekutina bývá vyloučena i do břišní dutiny.

Množství moče – normální je rozmezí mezi 700 – 2000 ml vyloučené moče za 24 hodin. Ledvinné choroby se mohou projevit zvýšeným množstvím moče (neumějí ji „zahustit“) nebo naopak sníženým množstvím (neumějí moč vůbec „vyrobit“). Pokud množství moče za 24 hodin poklesne pod 100 ml, hovoříme o anurii – zástavě močení, což signalizuje vždy velmi vážný stav, kdy se nemocný může otrávit zplodinami vlastního metabolismu.

Krev v moči (hematurie) může připomínat vodu, ve které se vypralo maso, moč však může obsahovat i červenohnědé sraženiny. Krev v moči nemusí být vůbec zjevná a můžeme ji objevit i zcela náhodně – až při vyšetření. Vždy zasluhuje objasnění. Příčiny mohou být velmi rozmanité.

Bílkovina v moči (proteinurie) – pouhým okem zaznamenáme až poměrně masivní únik bílkovin do moči. Ta pak bývá zkalená, bíle opalescentní. Většinou však bývá nález bílkoviny v moči učiněn náhodně (například při preventivních prohlídkách). Proteinurii je taktéž vždy nutné objasnit, protože může mít mnoho příčin – od velmi banálních až po velmi závažná onemocnění.

Vysoký krevní tlak (hypertenze) provází část závažných ledvinných chorob.

Péče o ledviny:

1. dodržování zásad správného pitného režimu (ne málo, ale ani příliš mnoho).

2. dodržování zásad správné hygieny (správné otírání po stolici) – je prevencí infekce močových cest, která může proniknout z močové trubice směrem vzhůru přes močová měchýř, močovod až do ledvinné pánvičky.

3. řádné doléčení všech infekcí (týkajících se nejen močových cest, ale i dýchacích cest).

4. mnoho ledvinných chorob probíhá „němě“, bez zjevných příznaků do určité fáze, proto je nutné všímat si déle přítomných změn v množství či zabarvení moče; za bolestmi „od páteře“ se může skrývat postižení ledvin, není dobré podceňovat ani déle trvající nevysvětlitelnou únavu a hubnutí.

5. neváhat se včas obrátit na odborníka při všech výše uvedených příznacích.