Vorlíček: Čeští onkologové jsou špička, zaostávají v komunikaci

Lidé s rakovinou mají v ČR přístup ke stejným metodám léčby i lékům jako pacienti v západní Evropě. V čem však česká onkologie i přes zlepšení posledních let pokulhává, je komunikace. Čeští zdravotníci se dosud nenaučili přikládat komunikaci s pacienty a příbuznými stejný význam jako například jejich kolegové ve Velké Británii. Na tiskové konferenci k 75. výročí založení Masarykova onkologického ústavu v Brně to řekl ředitel ústavu a předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.

Podle Vorlíčka jsou přitom právě na komunikaci pacienti citliví. „Je to legrační, ale to, co na nás lidé nejvíc oceňují, je to, že s s nimi mluvíme, že je neodbýváme, že s nimi jednáme jako s lidmi a ne jako s věcmi, což se v českém zdravotnictví stále ještě děje,“ uvedl.

Za západní Evropou však podle ředitele zaostává také přístup českých pacientů. V nadsázce řekl, že o auto se starají lépe než o sebe. „My počkáme, až onemocnění dostaneme, přijdeme k lékaři a řekneme, uzdravte nás a my budeme dál kouřit, nezdravě jíst, stresovat se a málo se hýbat,“ popsal. Podle něj navíc lidé nevyužívají preventivních programů, jejichž cílem je zjistit rakovinu v počátečním stádiu, kdy je dobře léčitelná. „České screeningové programy nejsou dostatečně využívány. I když jsou placené pojišťovnou a dostupné,“ uvedl.

Onkologický ústav k 75. výročí založení, které v lednu slaví, vydal publikaci. Autorka Věra Linhartová dnes novinářům řekla, že ústav vznikl jako zařízení pro těžce nemocné, které jiné nemocnice v Brně odmítaly, především pacienty s tuberkulózou a rakovinou. S myšlenkou založení přišla Lucie Bakešová, dcera lékaře a badatele z Moravského krasu Jindřicha Wankla. Podle Linhartové je obdivuhodné, že za vznik ústavu i peníze nutné na jeho zřízení bojovala v době, kdy jí bylo 75 let.

Myšlenku, aby se v ústavu kromě léčení i bádalo, zase prosadil její syn Jaroslav Bakeš. Podle Linhartové Bakeš, vynikající chirurg, předtím vybudoval chirurgické oddělení ve svatoanenské nemocnici, když se však po založení lékařské fakulty měnilo v kliniku, nestal se přednostou on, ale Pražan Julius Petřivalský.

Nepřátelství a rivalita mezi oběma muži paradoxně onkologii pomohla. Bakeš začal s vehemencí budovat novou chirurgii na Žlutém kopci. Musel přitom překonávat nesouhlas Petřivalského a jeho stoupenců z lékařské fakulty. Po založení chirurgické nemocnice pomáhal i vzniku Masarykova onkologického ústavu, jehož zřízení prosazovala jeho matka. Tehdejší Dům útěchy – Masarykova léčebna však byl založen až po jeho smrti. Bakešová se otevření dožila, ale nejspíš se ho už sama neúčastnila. Byla vážně nemocná.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.