Za chronickou únavu pravděpodobně mohou retroviry

Vědci objevili skupinu virů, které s největší pravděpodobností mohou za chronický únavový syndrom. Tím stoupá naděje, že se najde i lék na tuto zatím nevyléčitelnou chorobu. Podle Judy Mikovitsové, lékařky z nevadského Rena, by měla být účinná antivirotika, která se podávají také infikovaným HIV.

Již v druhé polovině loňského roku uveřejnil časopis Science pozorování, že se určitá skupina retrovirů (tzv. XMRV) nalézá častěji u pacientů s únavovým syndromem. Mezi odborníky však článek vzbudil odmítavou reakci, protože další výzkum speciální skupiny retrovirů (XMRV) u nemocných chronickým únavovým syndromem neprokázal. Včera uveřejněná studie v  The Proceedings of the National Academy of Sciences však zcela jasně popisuje průkaz retrovirů (MLV-like, tedy velmi podobných jako v předchozím bádání), konkrétně části jejich RNA u 86,5 % nemocných. Tyto retroviry však byly nalezeny jen u 6,8 % zdravých jedinců.

Retroviry jsou velkou skupinou virů, z nichž nejznámější je HIV, původce AIDS. Tyto mikroskopické potvůrky se umějí v těle skvěle maskovat a jejich průkaz nemusí být proto snadný. Jejich genetický kód je zapsán v RNA (ne v DNA jako u vyšších živočichů). Retroviry vnikají do hostitelské buňky, pronikají do jádra a jejich RNA se „zabuduje“ do DNA svého hostitele. Při množení buňky (replikaci DNA) tak dojde i k pomožení retroviru. Při množení retrovirů (jejich tzv. transkripci z DNA zpět do RNA) dochází často k „chybám“, což znamená, že vznikají nové druhy retrovirů. Mnohdy životaschopnější a nebezpečnější pro svého nositele. Takovou „chybou“ pravděpodobně vznikl i HIV (skupina retrovirů HTVL-III, popisované retroviry patří do skupiny HTVL-I a II).

Tyto retroviry nejsou příliš infekční, přenášejí se krevní cestou (dárcovství krve), nebo při dlouhodobém kontaktu s infikovaným. Mají však úzký vztah k nádorovým onemocněním (určitý typ leukemie, karcinom prostaty a další), ovlivňují imunitní systém.

Ještě zbývá „maličkost“ – prokázat, že retroviry zvané MLV-like jsou příčinou chronického únavového syndromu, nikoli jeho důsledkem. Může jít i o „snadnou“ infikovatelnost oslabeného organismu.

V celém světě trápí chronický únavový syndrom asi 17 milionů lidí, v ČR se odhaduje jeho výskyt zhruba na 40 000 nemocných. Paradoxem je, že tuto vážnou chorobu neuznává Světová zdravotnická organizace, ani české zdravotní pojišťovny (chybí kód nemoci). Hlavní příznakem je pocit naprostého vyčerpání, který mnohdy nedovoluje nemocným opustit lůžko. Onemocnění se vyskytuje ve vlnách – epidemiích. Mezi známé pacienty patřil například Charles Darwin nebo zakladatelka Červeného kříže, Florence Nightingalová.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.