Jaké jsou rizikové faktory?
Móda a trendy sice velí jasně, ovšem čistě ze zdravotního hlediska se mužům nošení těsného spodního prádla a dnes trendy úzkých džínů příliš nedoporučuje. Kvůli tomu totiž může docházet k přílišnému zahřívání pohlavních orgánů, a s tím související nesprávné zrání spermií. Nepřiměřeně vysokou teplotou v této oblasti způsobuje i sedavé zaměstnání, dlouhé řízení auta nebo práce s notebookem v klíně. Muž by si v takových případech měl vždy najít čas na lehké protažení, aby došlo k cirkulaci a udržení správné teploty, která spermie neohrožuje.

Svůj význam však sehrává i genetika. „Genetické predispozice či různá onemocnění, jako například záněty varlat nebo příušnice, popřípadě úrazy nebo vrozená onemocnění, to vše může mít na plodnost muže vliv. Věk sice bývá většinou zmiňován především v souvislosti s ženskou neplodností, ale i u mužů na věku záleží. Se zvyšujícím se věkem u spermií narůstá výskyt mutací, snižuje se objem ejakulátu a množství zdravých a pohyblivých spermií,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, PhD., ředitelka kliniky Repromeda. Odhalit tyto problémy pomáhají speciální genetické testy, které reprodukční kliniky v rámci vyšetření neplodnosti provádějí.

Špatné návyky a životní styl
Nezdravý životní styl ovlivňuje celkové zdraví člověka, tedy i jeho plodnost. A i přestože jsou muži v partnerském soužití považováni za ty více odolné, měli by se stejně jako ženy vyhýbat velké přemíře stresu a napětí, které jejich tělu neprospívají. Stejně je tomu i u konzumace návykových látek, jakými jsou nikotin obsažený v cigaretách, alkohol či drogy. „Všechny špatné životní návyky se mohou odrazit právě v nemožnosti zplodit potomka. Naopak pokud se pár snaží o dítě, i muž by se měl nad svou životosprávou zamyslet. Ku prospěchu je rozhodně dostatek pohybu na čerstvém vzduchu a potraviny bohaté na vitaminy A, C, D a minerály, jako je hořčík a zinek,“ doporučuje MUDr. Kateřina Veselá, PhD. Navíc zdravá a vyvážená strava jako tučné ryby, libové hovězí a vepřové maso, ovoce a zelenina dostávají do těla prospěšné látky, které pomáhají zvyšovat v těle hladinu testosteronu, který má také vliv na kvalitu spermií.

Stěžejní vyšetření? Spermiogram i genetické testy
Příčiny neplodnosti jsou založené na kombinaci různých faktorů, které se u každého člověka liší. Jako první je však nutné u každého muže provést vyšetření spermiogramu, tedy analyzovat ejakulát. Odběr samotný se provádí na klinice, a to ideálně po dvou až třídenní sexuální abstinenci. Pokud by však měl muž s odběrem v centru problém, je možné vzorek ve sterilní nádobce přivést i z domu. Vzorek se však musí dostat do laboratoře nejpozději do hodiny po odběru, proto je dobré si vybrat kliniku co nejblíže bydlišti, případně se ubytovat v blízkém hotelu.

Ze spermiogramu jsou lékaři schopní zjistit objem, pH, zkapalnění, ale také počet spermií, jejich pohyblivost a tvar. Test však sám o sobě neukazuje, zda je muž plodný či nikoliv. „Vyšetření může potvrdit nebo vyloučit patologie spermatu, ale samotná plodnost je dána interakcí mezi mužskými a ženskými faktory plodnosti či neplodnosti. I když má muž spermiogram zcela fyziologicky v pořádku, nevylučuje to možnost dalších faktorů – například genových mutací, které mohou zabraňovat oplození vajíčka,“ popisuje MUDr. Kateřina Veselá, PhD. Spermiogram je tedy odrazovým můstkem k  podrobnějším vyšetřením genetickým, imunologickým a v případě poruchy spermiogramu také urologickým.

Genetická vyšetření
Mezi další standardní a důležité testy se řadí genetické vyšetření karyotypu, tedy chromozomové výbavy muže. Chybná chromozomová výbava totiž může způsobovat nejen problémy se splynutím vajíčka a spermie, ale může to vést i k vývojovým vadám plodu nebo k opakovaným potratům. Zjistit více o genech člověka pomáhá i takzvané prediktivní genetické testování. „Prediktivní testování dokáže přinést jedinečné informace nejen o neplodnosti muže, ale také ženy, a navíc zjistit i jejich vzájemnou reprodukční kompatibilitu. K tomu v Repromedě slouží test „PANDA“ neboli panelová diagnostická analýza. Ta dokáže odhalit genetické vlohy k nemocem, vrozené sklony k potrácení či předpovídat vývoj embrya,“ objasňuje MUDr. Kateřina Veselá, PhD. Na základě těchto informací je pak možné zacílit léčbu páru přesněji a upravit ji na základě výsledků co nejvíce „na míru“.