krevní vzorky ve zkumavkách, zkoumání krevní sraženiny

Krevní sraženiny se nevyplácí podceňovat

Zabíjí jednoho ze čtyř lidí. Krevní sraženiny! Je to opravdu tak, příčinou jednoho ze čtyř úmrtí na naší planetě jsou krevní sraženiny, pro které lékařiprvní pomoc používají termín trombóza. Skutečnost, že povědomí veřejnosti o trombóze je nízké (68 %) a žilní krevní sraženiny zná ještě méně dotázaných (okolo 50 %), prokázal průzkum provedený v devíti zemích International Society on Thrombosis and Haemostasis. Je to podstatně horší výsledek než u jiných onemocnění.

 

měření tlaku

Respondenti v průzkumu krevní sraženiny projevili mnohem větší obavu z vysokého krevního tlaku (90%), nádoru prsu (85%), nádoru prostaty (82%) či AIDS (87%). Jen 45% respondentů mělo povědomí, že vzniku krevní sraženiny lze předcházet. Celkové povědomí veřejnosti o trombóze a zejména žilní trombóze je i u nás nízké. Cílená osvěta v oblasti žilní trombózy znamená pro pacienty snížení rizika možných komplikací léčby a pro lékaře cennou pomoc; poučený pacient o léčbě krevní sraženiny lépe spolupracuje, a tím se i lépe a rychleji léčí.

 

Krevní sraženiny

krevní zásobaKrevní sraženiny jsou hlavní příčinou srdečního infarktu i mrtvice; při žilní trombóze se krevní sraženina tvoří v hlubokých žilách dolních končetin a může cestovat oběhovým systémem až do plic. Pak hovoříme o tromboembolii. Trombóza komplikuje léčbu a ohrožuje pacienta. Např. onkologičtí pacienti podstupující operaci mají dvojnásobně vyšší riziko výskytu pooperační žilní trombózy ve srovnání s pacienty bez nádoru podstupujícími stejnou operaci. S rozvojem krevní sraženiny je úzce spjata i chemoterapie. Samotné nádorové onemocnění zvyšuje riziko 4,1 násobně, chemoterapie zvyšuje riziko na 6,5 násobek. U hospitalizovaných pacientů je trombóza zodpovědná za více úmrtí a invaliditu než zápal plic a infekce.

 

Slovo českých odborníků „Nádorové onemocnění samo výrazně zvyšuje riziko vzniku žilní trombózy u všech nemocných. Dokonce je známo, že některé typy nádorů jsou zatíženy vyšším rizikem trombózy. K rizikovým patří pacienti s nádory mozku, slinivky, žaludku, nádory v gynekologické oblasti a další. Riziko stoupá u nemocných, kteří jsou hospitalizovaní, jsou v horším výkonnostním stavu a jsou imobilní,“ doplňuje prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha. „Z klinického hlediska je tato problematika velice obtížná, protože u onkologických nemocí může být také vyšší riziko krvácení, které nedovolí v některých případech profylaxi užít.

Na problematiku tromboembolické nemoci u žen je zaměřena i celosvětová kampaň, Woman Trombosis Cancer, v jejímž rámci oslovíme formou seminářů i naše lékaře“, doplňuje prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc., předseda České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP, Trombotické centrum VFN Praha.

Vznik trombózy

erytrocytyNa vzniku krevní sraženiny se vždy podílí více faktorů, tedy jakýchsi spouštěcích mechanizmů. Nejsilnějším rizikovým faktorem je vrozený sklon k tvorbě žilních staženin. Patří sem však i „velké“ operace (kloubní, břišní, onkologické), vážné úrazy, dlouhodobá nepohyblivost, užívání některých léků. Tyto silné provokační faktory jsou obvykle důvodem k preventivnímu podávání protisrážlivých léků. Mezi ostatní faktory patří sádrová fixace končetin, dlouhý let, těhotenství a šestinedělí či déle trvající léčba kortikoidy. K vzniku trombózy přispívá i kouření, obezita, hormonální hormonalni-antikoncepce2antikoncepce a hormonální substituční terapie. Pravděpodobnost vzniku trombózy stoupá s věkem.

Trombóza a následná embolie je často smrtelná, ale lze jí předcházet. Bohužel, většina pacientů na ni umírá náhle bez většího varování. Proto je důležité znát příznaky, které by mohly znamenat nebezpečí tromboembolie: projevy dušnosti, pocit nedostatečného dechu, bolest na hrudi, slabost, únava, závratě, zrychlený tep, nebo vykašlávání krve. Někdy mohou být však příznaky méně charakteristické, nebo zastřené užíváním léků. Přítomnost trombózy spolehlivě potvrdí ultrazvukové vyšetření.

 

Krevní sraženiny a statistika

V Evropě ročně umírá na 500 000 osob na krevní sraženiny a  tromboembolickou nemoc (TEN), to je asi 12 % z celkového počtu všech úmrtí, přičemž se jedná o onemocnění, kterému lze zabránit účinnou profylaxí, například nízkomolekulárními hepariny. Podle epidemiologických studií dochází během jednoho roku ke 148 případům žilní trombózy a k 95 případům plicní embolie na 100 000 obyvatel, přičemž z výše uvedených údajů připadá na TEN u hospitalizovaných pacientů 83 případů žilní trombózy a 67 případů plicní embolie.

2 Odpovědi k “Krevní sraženiny se nevyplácí podceňovat”

  1. Jiri Palecek 28.3.2016 15:57

    Chci se zeptat.Mam uz nekolik let a posledni dobou casteji,brneni leve ruky a znecitliveni leve tvare.K tomu se pridala obcasna velka bolest na jednom miste mezi dlani a loktem,nekdy to je jinde.Zrovne tento tyden nevim presne od 20 do 27.3 bylo neco v televizi ze v Olomouci se stim neco dela,muzete mi poradit kam nejlip zajit?Uz jsem to rek 3 doktorum a nikdo nic.Jen jednou jsem zasel na pohotovost s vysokym tlakem a brnrnim ruky a tvare,,tam mi udajne neco dali do kapaku,myslim ze to pomohlo.Dekuji

    • Michaela-redaktorka 30.3.2016 8:31

      Prosím, dotazy zasílejte do poradny paní doktorce, která vám odpoví přímo na email.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.