Aorta podrobněji

Vystupuje přímo z levé srdeční komory a může mít průměr až přes tři centimetry. Její délka je podle výšky postavy člověka 60 – 70 cm. Po vystoupení ze srdeční komory se aorta poměrně ostrým obloukem stáčí shora dolů, vede podél páteře hrudníkem skrze bránici do břišního prostoru a zhruba v úrovni posledního bederního obratle se dělí na dvě pánevní tepny.
Slouží jako magistrála, která vede okysličenou krev do celého těla. Ve všech jejích oddílech z ní vystupují velké tepenné větve, zásobující jednotlivé orgány krví.

• Z oblouku aorty odstupují větve zásobující mozek a horní končetiny.
• Z hrudního úseku odstupují malé párové větve, které zásobují celý hrudník a také míchu.
• Z oblasti bránice odstupují viscerální (útrobní) větve, které zásobují velké břišní orgány, jako jsou játra, ledviny a střevo.

Stěna aorty má složitou stavbu

Je poměrně silná (až několik milimetrů) a skládá se zhruba ze tří základních vrstev. Jedná se o svalově elastickou trubici konstruovanou tak, aby snášela pulzující průtok krve, která tepnou proudí pod tlakem průměrně 120 mm sloupce rtuti a 70 – 80 nárazů/pulzů za minutu. To vše po dobu zhruba osmdesáti let.
Podobně jako například stoupačky v domě podléhá i aorta po desetiletích takové zátěže opotřebení a případně poškození. Tepna ztrácí pozvolna svou pevnost a elasticitu. Působením genetických faktorů nebo častěji kvůli aterosklerotickému procesu se stěna aorty buď vydouvá, nebo se zužuje až uzavírá. Kouření výrazně přispívá k těmto neblahým změnám. Jen vzácně bývá aorta postižena izolovaně (např. trauma, disekce = „natržení“), většinou bývají spolu s ní postiženy i další oddíly tepenného řečiště. Podle místa onemocnění aorty se o její léčbu dělí kardiochirurgové s cévními chirurgy a rentgenology, případně všechny specializace spolupracují.