Onemocnění dýchacích cest nazvané bronchiektázie značí nevratné rozšíření průdušek neboli bronchů.
Nemoc s krkolomný, názvem bronchiektázie je vždy spojena s chronickým zánětem dýchacích cest i opakujícími se infekcemi a zápaly plic. Ačkoli „jakéhosi pokašlávání“, kterého je mezi námi spousty a lze léčit jako virózy, nachlazení, případně antibiotiky u těžších forem, neznačí nemoc bronchiektázie žádné jednoduché onemocnění. Ale naopak docela závažný stav, plicní nemoc, při které se trpí nedostatkem vzduchu. Bohužel může finální stav bronchiektázie skončit i smrtí!
A co víc, bronchiektiáza postihuje a začíná především u těch nejmenších … dětí.
Nemoc bronchiektázie je závažná proto, že existuje její vrozená forma, tedy geneticky zapříčiněná. Naštěstí je tato forma nemoci minoritní. Většinou je získaná, a to v raném věku. Nicméně oba případy jsou prakticky neléčitelné a hlavně člověka prování celý život. Nemoc se projevuje chronickým zánětem dýchacích cest s opakujícími se infekcemi bronchů a také zápaly plic.
V případě detailního studia nemoci bronchiektázie, lze využít studijní odbornou literaturu autorů Stolze, Pafka a kolektivu s názvem Komplikace v plicní chirurgii dostupné i v elektronické formě.
Pojďme se tedy podívat na bronchiektázii zevrubně, abychom si uvědomili, že zrovna tato nemoc nechodí po horách, ale rovnou dvěma cestami po lidech. Sami si uvědomíte, že bronchiektázie není zanedbatelná a je zastoupena v populaci statisticky významným procentem.
Projev bronchiektázie
Bronchiektázie začíná kašlem, hlavně v ranních hodinách. To proto, že baktérie v plicích mají přes noc možnost vytvořit dostatek hlenu, který nemocného při změně po ránu dráždí. Během dne se vykašlávání snižuje. Vzniklé množství sputa – hlenu se ukládá do bronchů a tyto se začínají zvětšovat v důsledku objemu sekretu.
Že to stále nevypadá závažně?
Výše uvedený průběh odpovídá vzniku získané formy bronchiektázie. Díky vysoké intenzitě vykašlávání dochází i k poškození stěn bronchů, i průdušnice, a spolu s hlenem je vykašlávána i krev. Hromadící se hlen v průduškách je ideálním místem pro vznik zápalů plic. Celkový stav je pro pacienta je náročný, cítí se vyčerpaný, přestává jíst a ubývá na váze, není silný a má oslabenou imunitu. Prostě bolí ho dýchat a co víc?
Svou stále oslabující se imunitu, brzy viry kašle opět napadnou, a zatíží dýchací cesty. Bílé krvinky, které mají ochrannou funkci a posilují imunitu jsou oslabené, nebojují tak intenzivně s nákazou a vzniklý hlen kašle vytvoří ideální prostředí pro růst bakterií, které způsobí těžké infekce dýchacích cest a zápal plic. Bolavá desktrukce plic, ukládání hlenu do bronchů s jejich postupným zvětšováním vyvolá bronchiektázii. Zvětšené bronchy pak nedostatečně přenášejí plyny mezi krví, tedy neokysličují krev, ani zpětně z krve neodebírají oxid uhličitý. Pacient začne trpět nedostatkem vzduchu, dusí se a vzniká chronický nedostatek kyslíku zvaný hypoxie.
A budeme li ještě pokračovat dále, nedostatek kyslíku zapříčiní vzniku plicního srdce.
Víte, co je cor pulmonale neboli plicní srdce?
Je to stav vznikající právě nedostatkem kyslíku, při kterém se ztlustí svalovina pravé komory srdce. Pro pravou komoru je těžší pumpovat odkysličenou krev do plic, zvyšuje se její práce. Komora bytní a zároveň zmenšuje pravou síň, ve které roste tlak díky městnání neokysličené krve z celého těla. Srdce tuto zátěž nevydrží a selhává.
Příčiny bronchiektázie
Genetická forma bronchiektázie onemocnění ovlivňuje stavbu bronchů. Nedostatečně je vyztuží chrupavkami. Proto průdušky nemají typický tvar a snadněji se rozšiřují. U formy získané bronchiektázie je nejčastější příčinou opakované zápaly plic. Nicméně to může být také důsledkem dalších onemocnění jako je cystická fibróza. Velmi vzácně vzniká tato nemoc jako důsledek zanesení dýchacích cest, například cizím tělesem případně zúžením dýchacích cest případným nádorem. Tyto příčiny bývají spíše uváděny u starších lidí, kteří v minulosti pracovali v prašných prostředích s minimální ochranou, na kterou se v té době příliš nehledělo (horníci, zpracovatelé nerostných surovin, drhačky peří, ale třeba i výrobci matrací, které byli v minulosti plněny sušenou trávou nebo pilinami..) Nemoc po objevení antibiotik se silně snížila, přesto dneska postihne až 15% naší evropské populace.
Diagnostika bronchiektázie
K určení bronchiektázie upozorní především časté zápaly plic, dušnost a dlouhodobě neutichající záchvaty hlenovitého kašle. K určení nemoci nepostačí pouze poslech pacienta, ale je nutný také rentgen plic, který ukáže případné dutiny plic a počítačová tomografie plic.
Léčba bronchiektázie
Bohužel nemoc je nevyléčitelná. Roztažení průdušek nelze vrátit zpět. Samotné léčení spočívá v prevenci a brzkém podchycení vznikajícího kašle a zápalu plic. S příznaky kašle se ordinují hlen rozpouštějící mukolytika, která zároveň napomáhají vykašlávání. U nástupu zápalu plic pak antibiotika. Následují i rady pro snadnější odkašlávání v předklonu, kdy hlen uvolní i samotná gravitace.
U velmi malých dětí především se nedoporučuje obracet hlavou dolů se užívá poklepávání do zad. Jestliže léky nepomáhají a dochází ke stále větší recidivě, je možná i chirurgický zásah, kterým se odstaní případná část plic se zvětšenými bronchami.
Zcela jistě se opakující stavy kašle nevyplácejí zaléčovat pouze dostupnými léky lékárny bez návštěvy lékaře. Tímto chováním si zaděláme na chronický kašel bez vlivu mukolytik.
A už vůbec není možné otužovat tělo pro posílení imunity. Jakékoliv nachlazení znamená návrat kašle!
mám vrozené plicní bronchoektázie oboustranné. Slyšel jsem o metodě endogenního dýchání na trenažeru prof.Frolova. Bojím se zahájit tréning na trenažeru,bez konzultace s lékařem nebo pacie antem, který má diagnostikované vrozené bronchoektázie
a vyzkoušel endogenní dýchání.
Děkuji.