Vdechování toxických látek, hlavně cigaretového kouře, poškozuje průdušky i plíce samotné.
Stěny průdušek se ztlušťují, dochází k zmnožení hlenových žlázek a poškození řasinkových buněk (jejich funkce tkví v „očišťování plic“) ve sliznici průdušek. Hlavním důsledkem těchto změn je zvýšená tvorba hlenu, který musí být vykašláván, a zhoršená obranyschopnost proti kapénkovým infekcím (tj. těch, které se přenášejí vzduchem). Proto postižený trpí často záněty průdušek, které stav dále zhoršují.
Poškození samotných plic je mnohem složitější
Jednak dochází k poškození plicních sklípků, jejichž stěny praskají a sousedící sklípky se spojují ve velké dutiny. To vede k zmenšení plochy, na které přestupuje kyslík ze vzduchu do krve a oxid uhlíku z krve do vydechovaného vzduchu. Proto klesá obsah kyslíku v krvi a zmenšuje se jeho přísun k orgánům. Zároveň ubývá elastických vláken, která tvoří důležitou „kostru“ plic. Plíce se proto stávají méně pružné, „hadrovité“, průdušky ztrácejí svoji oporu a při dýchání kolabují a zužují se. Tím se zpomaluje proudění vzduchu při výdechu. Část vzduchu, která měla být vydechnuta, zůstává v plicích. V plicích zůstává více „starého“ vzduchu, čímž se snižuje množství „čerstvého“ vzduchu, který se do plic „vejde“. Proto mají nemocní s CHOPN omezený nádech i výdech.
U lékaře
Každý člověk s déletrvajícím kašlem nebo pocity dušnosti při fyzické námaze by měl vyhledat specialistu – pneumologa (plicní nebo ambulance TRN). Základními vyšetřeními jsou rentgen hrudníku (provádí se k vyloučení jiných onemocnění, která mohou dušnost způsobovat – např. nádorová onemocnění plic, průdušek nebo pohrudnice, srdeční slabost, apod.) a spirometrie (měření základních plicních objemů a funkcí). Spirometrickým vyšetřením lze CHOPN s velkou určitostí rozpoznat, a proto je považováno za nejdůležitější při určení diagnózy a posléze i při sledování vývoje onemocnění, případně k hodnocení účinku podávaných léků. Důležitá jsou i další vyšetření, jako např.: elektrokardiografie (EKG) a echokardiografie (ultrazvuk srdce) k posouzení srdeční funkce, rozbor krve (množství kyslíku a oxidu uhlíku v krvi, krevní obraz a další důležité parametry).
Začátky a konce
Zdravý člověk má při dýchání velké rezervy. Pacient začne pociťovat dechové obtíže, když funkční kapacita jeho plic klesne asi na jednu třetinu. Proto přichází mnoho pacientů až v době, kdy je choroba značně pokročilá. Poškození plic, ke kterému zatím došlo, nelze zvrátit, plíce nelze obnovit žádnou léčbou (jen transplantací). Hlavní léčebnou snahou je uchovat to, co zbylo a zabránit zhoršování, tedy prohlubování dušnosti a snižování přísunu kyslíku do krve a k dalším orgánům.
Pacient postupně omezuje svoje činnosti, stává se invalidním, závislým na svém okolí a po čase vyžaduje jeho stav trvalou inhalaci kyslíku. V poměrně řídkých případech je zařazen na čekací listinu k transplantaci plic. CHOPN vede ve většině případů k předčasnému úmrtí pacienta.
Léčba
CHOPN nelze vyléčit, protože poškození plic a průdušek je nevratné. V současné době však existuje řada léčebných postupů, kterými lze zhoršování onemocnění zpomalit a její příznaky zmírnit.
Léčebný postup závisí na závažnosti nemoci, tj. na stupni, ve kterém je CHOPN diagnostikována. Úspěchy léčby vždy závisí na spolupráci a ochotě nemocného dodržovat doporučený léčebný režim.
Léčba se skládá z:
- vyloučení nebo alespoň omezení příčin a rizik zhoršení
- podávání léků (většinou inhalačně)
- dechové rehabilitace (ambulantní)
- imunizace (očkování proti chřipce)
- trvalého podávání kyslíku (i v domácím prostředí)
- umělé podpory dýchání
- chirurgické léčby (odstranění nejvíce postižené části plic k úpravě tlakových poměrů, transplantace plic)
Zanechání kouření, bez ohledu na stadium onemocnění, zpomalí vývoj a zhoršování všech příznaků i důsledků CHOPN, zpomaluje zhoršování dušnosti a prodlužuje život nemocným s touto chorobou! Je taktéž nutné se vyhnout dlouhodobému pobytu v prostředí zamořeném dalšími (profesními) znečišťujícími látkami.
Vložit komentář