Od samého začátku je spojen s dalšími chorobnými ději, které se vzájemně ovlivňují. Významnou roli při jeho vzniku hrají genetické dispozice a obezita typu jablko, při níž se tuk hromadí především na břiše. Za „kritické“ množství tuku v břiše považujeme stav, kdy obvod břicha dosáhne u žen 88 cm a u mužů 106 cm. Zpozornět je zapotřebí při hodnotách 80 cm u žen a 98 cm u mužů. Zmnožení břišního tuku je provázeno mnoha dalšími změnami, například zvýšením krevního tlaku, odlišným složením a množstvím krevních tuků, výskytem prozánětlivých látek apod., a především snížením citlivosti tkání na inzulín (inzulínová rezistence). To znamená, že v krvi je hodně glukózy i inzulínu, ale buňky (zejména v játrech a kosterních svalech) „si s nimi neví rady“. Slinivka dostává informace, že inzulín tělu nestačí a vyrábí ho čím dál více, až se vyčerpá a produkce inzulínu klesá, množství krevního cukru stoupá a cukrovka je tu.

Smutné je, že v důsledku zvýšeného výskytu obezity u dětí přibývá v posledních letech i dětských diabetiků 2. typu.

Popsané změny, které provázejí „břišní“ obezitu (zvýšený krevní tlak, inzulínová rezistence, změny krevních tuků a další), se označují jako metabolický syndrom, který představuje značné ohrožení srdečné cévní soustavy.

Dieta základem léčby i prevence

Diabetická dieta je velmi zdravý jídelníček, který neublíží ani lidem bez cukrovky. Základem energetického příjmu jsou kvalitní bílkoviny (z bílého masa a netučného mléka), rostlinné tuky (v omezeném množství) a zelenina (v neomezeném množství). Sacharidy zasluhují přísnější výběr. Nelze je zcela zakázat, jsou důležité i pro metabolismus diabetiků. Je nutné stanovit, kolik cukrů (sacharidů) nemocný organismus stačí zpracovat, a podle toho vypracovat návrh jídelníčku pro konkrétního pacienta. Dáváme přednost omezenému množství sacharidů s tzv. nízkým glykemickým indexem, které se pomaleji tráví a vstřebávají, tudíž zvyšují množství krevního cukru pozvolna. K takovým potravinám patří například luštěniny, některé druhy ovoce (např. kiwi). Naopak množství potravin s vysokým glykemickým indexem (pečivo, brambory, rýže, popcorn apod.) je nutné přísněji kontrolovat.

K režimu pacienta patří hodně vhodné pohybové aktivity (od vycházek až po rekreační sport). Vrcholové sportování a vytrvalostní výkony by měly být vzhledem k „křehčímu“ metabolismu diabetika vždy konzultovány s ošetřujícím lékařem a pacient (pokud to jeho stav dovolí) by měl na ně být vždy připraven jak náležitým tréninkem, tak stabilizací choroby.

Pohyb zvyšuje citlivost tkání k inzulínu, normalizuje množství krevních cukrů i tuků, snižuje krevní tlak, výborně (díky vyplavovaným endorfinům) působí na psychiku. Snižuje tělesnou hmotnost a je dobrým pomocníkem v preventivním boji proti komplikacím diabetu a metabolickému syndromu. U mnoha pacientů jsou dietní a režimová opatření jedinou léčbou.

Pilulky a injekce

U mnoha diabetiků však dieta a pohyb nestačí k tomu, aby se množství krevního cukru normalizovalo. Pak se podávají buď pilulky – tzv. perorální antidiabetika, která zvyšují citlivost tkání i inzulínu nebo podporují jeho produkci a účinnost, nebo inzulín.

V současnosti jsme svědky příchodu nových typů inzulínů (inzulínová analoga), které nemají nežádoucí účinky svých předchůdců (vznik přecitlivělosti, postupná ztráta účinnosti, reakce v místě vpichu). Optimální dávkování inzulínů je dosaženo tzv. inzulínovou pumpou, která do těla kontinuálně vpravuje potřebné množství hormonu. Ve světě jsou již dostupné i inhalační inzulíny, které se vdechují.

Trendem moderní doby je, aby si diabetici do určité míry „řídili“ léčbu sami, aby uměli stanovit (pomocí diagnostických proužků) aktuální množství krevního cukru (glykémii) a podle výsledku upravili dávkování lékařem doporučeného léku. Cílem je, aby se dosáhlo dlouhodobé/trvalé normalizace glykémie, čímž se předejde všem komplikacím, které s sebou diabetes nese.