Hyperaktivita s poruchami soustředění u dětí nevzniká jen sociálním vlivem, ale má podle nového výzkumu i genetický původ. Uvedl to britský vědecký tým ve zprávě, kterou zveřejnil britský odborný časopis The Lancet.
Postižené dítě působí neklidně, špatně se soustředí, je impulzivní, což vše vede k problémům hlavně ve škole. Hyperaktivitou trpí podle vědců každé asi 50. dítě. Projevuje se to více u chlapců než u dívek. Problém je rozpoznatelný již v prvním roce života.
Nejčastěji se jako důvody dětské hyperaktivity uvádí laxní přístup rodičů, příliš sladké stravování a biochemické poruchy v nervové soustavě. Již dříve se uvažovalo o genetických příčinách, protože hyperaktivní dítě mají častěji rodiče se stejným postižením. První přímý důkaz v tomto směru prý však dává až nynější britský výzkum.
Patnáctičlenný tým porovnával DNA 366 hyperaktivních dětí s DNA 1047 dětí, které takto netrpí. Ukázalo se, že u hyperaktivních dětí se častěji vyskytuje stejná konkrétní genetická porucha spojená s kontrolním systémem genů. Vědci také konstatovali, že porucha se vyskytuje v místech, která se jako chromozom 16 podílejí na schizofrenii a autismu. Ten vykazuje některé společné znaky s hyperaktivitou, například sníženou schopnost se učit.
„Můžeme dnes tvrdit, že hyperaktivita je genetickou nemocí a že mozky dětí vykazující tyto projevy se vyvíjejí jinak než u ostatních,“ prohlásila vedoucí týmu Anita Thaparová. Její kolegyně Kate Langleyová poznamenala, že hyperaktivitu způsobuje pravděpodobně více genetických změn, nejen ta nyní odhalená, a že v jejím propuknutí hrají roli i dosud neupřesněné vnější vlivy.
Vložit komentář